Chov ovcí zatím sucho nezasáhlo

VYDÁNÍ: 11-12/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zatímco vliv sucha na rostlinnou výrobu lze ve statistice doložit nižšími výnosy, na chovu zvířat se extrémy počasí projeví nepřímo a s určitým zpožděním. To lze ukázat na „ovčích“ ukazatelích.

Ovce patří do české krajiny stejně jako jehněčí pečeně na talíř českého strávníka. Obojí má však svá specifika. V Česku jsou pro chov ovcí nejvhodnější podmínky v horských a podhorských oblastech, což je z pohledu celého zemědělství okrajová záležitost. Češi nijak zvlášť kromě období Velikonoc skopovému neholdují. Podle údajů Českého statistického úřadu činila v roce 2016 spotřeba skopového masa vyjádřená společně s kozím a koňským masem 0,4 kg na obyvatele.
Pro chovatele ovcí je však péče o zvířata každodenní záležitostí. Musejí zajistit krmivo a sledovat zdravotní stav stáda, aby zvířata prosperovala. Získávání vlny je v dnešní době spíše vedlejším benefitem než výsledkem záměrné činnosti farmářů. Ovčí mléko ve formě mléčných výrobků se v České republice konzumuje jen v malém množství, skopové maso tak zůstává nejvýznamnějším produktem chovu ovcí. Zdrojem pro jeho výrobu je jednak záměrný výkrm, především jehňat, ale také vyřazování nadbytečných nebo k dalšímu chovu nevhodných zvířat.

Výroba skopového masa v průběhu roku

Výroba skopového masa v průběhu roku

Výroba skopového masa má sezónní charakter

Nejvíce skopového a jehněčího masa se vyrobí v období před Velikonocemi, poté se sníží na minimum a následně se zvyšuje až do pozdních podzimních měsíců. Zatímco výroba jehněčího nekolísá, produkce skopového závisí na rozhodnutí chovatele. Ze stáda vyřazuje bahnice, odrostlé jehnice a nepotřebné berany většinou podle jejich schopností rozmnožovat se či podle aktuálního zdravotního stavu. V posledních letech hrají roli i menší zásoby vlastního krmiva, a to zvláště letos v důsledku extrémně suchého léta. Ze šetření cen zemědělských výrobků vyplývá, že průměrná cena sena z letošní sklizně se vyšplhala až na 1 979 Kč/t, což je meziroční nárůst o 53,9 %. Přitom ještě v prvním pololetí platili chovatelé průměrně 1 750 Kč/t. Náklady chovatelů, kteří seno musejí nakupovat, se tak významně zvýšily.

Intenzita chovu ovcí, 2018

Intenzita chovu ovcí, 2018

 V ČR se chová přibližně 220 tis. kusů ovcí

Každým rokem, vždy k 1. dubnu, se v rámci statistického šetření Soupis hospodářských zvířat zjišťují stavy ovcí. V České republice se chová přibližně 220 tis. kusů ovcí. V posledních deseti letech se na tomto počtu ustálil mírně progresivní vývoj chovu těchto hospodářských zvířat. Také postupně narůstal podíl bahnic z 50 na 61 %, čímž se zvyšoval chovný potenciál stáda. Chovatelé tedy více preferovali dlouhověkost plodných bahnic než jejich náhradu mladými jehnicemi, jejichž počet se tak mírně snižoval. Naopak se zvyšoval počet poražených ovcí na jatkách a výroba skopového masa. Nejvíce skopového masa se vyrobilo v roce 2014 (189 t), poté následovalo mírné snížení a stagnace na necelých 180 t ročně.
Z porovnání výroby jehněčího masa za prvních devět měsíců letošního a loňského roku je patrné, že starších ovcí se porazilo o 22,5 % více, přičemž letní měsíce červen až září přinesly zvýšení o 2,6 p. b. Nárůst porážek u jehňat v letních měsících zaznamenán nebyl.
Vývoj ve výrobě skopového a jehněčího masa v posledních několika letech odráží trendy ve struktuře stavů hlavních kategorií ovcí. Zmiňovaný zvýšený potenciál chovného stáda se projevil mezi lety 2016 a 2017 tak, že došlo ke zvýšení produkce jehněčího masa o 10,2 %, ačkoli stavy ovcí se téměř nezměnily (−0,6 %). Totéž platí i pro zatím neukončené období roku 2018. K 1. dubnu se stavy zvýšily o 0,8 %, výroba jehněčího masa za devět měsíců letošního roku se zvýšila o 12,1 %.

Pololetní bilance zahraničního obchodu se živými ovcemi, 2016–9/2018

Pololetní bilance zahraničního obchodu se živými ovcemi, 2016–9/2018

Pololetní bilance zahraničního obchodu se skopovým masem

Pololetní bilance zahraničního obchodu se skopovým masem

Masa bude dost

Do hrubé tuzemské produkce jehněčího a skopového masa je nutné započítat také produkci v drobných chovech a porážky těchto zvířat mimo jatka. V úvahu je třeba brát i bilanci zahraničního obchodu se živými zvířaty určenými k porážce. Dovoz jehňat je zanedbatelný. Živá jehňata se vyvážejí hlavně v druhé polovině roku.
Při zohlednění bilance zahraničního obchodu s jehněčím a skopovým masem se dostáváme až k soběstačnosti v jejich výrobě. V České republice se vyrobí skopového masa více, než se spotřebuje. Podle odhadů Ministerstva zemědělství pochází naprostá většina produkce skopového masa z drobných chovů a porážek mimo jatka – výroba na jatkách představuje pouhých 7 % z celkového množství. V roce 2017 byla soběstačnost České republiky ve výrobě skopového masa 102,3 % a pro rok 2018 je odhadována na 102,6 %.
Uvedená zjištění o vlivu sucha tedy ještě neznamenají, že by v nadcházející době mělo dojít k náhlému poklesu stavů ovcí a razantnímu omezování chovů v důsledku nedostatku krmiva. Ostatně stejného názoru jsou i zemědělští analytici v souvislosti s významnějším druhem hospodářských zvířat – skotem. Výsledky však naznačují negativní trendy, které mohlo suché počasí podpořit. Promyšlené řízení obratu stáda a jeho vhodně volená obnova dávají možnost nepříznivé období překonat, aniž by tím byla ovlivněna produkce skopového masa. Chov ovcí je v tomto směru poměrně stabilizovaným odvětvím.

Autor: , oddělení statistiky zemědělství a lesnictví
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Statistika výdajů na ochranu životního prostředí

Výdaje

Ve sledování výdajů na ochranu životního prostředí má ČSÚ dlouhou tradici. Kromě sledování investic se zjišťují také neinvestiční náklady a ekonomické přínosy.

Emise do ovzduší

Emise

Znečištěné ovzduší je jedním z faktorů, které se spolupodílejí na ovlivňování lidského zdraví. V současné době patří mezi nejzávažnější problémy ochrany životního prostředí.

Statistika lesů

Lesy

Lesnictví má u nás dlouhou tradici. Údaje o stavu lesů a hospodářských činnostech, které v nich probíhají, podávají informaci o významné složce krajiny. Lesy tvoří třetinu plochy území České republiky.

Jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí za posledních 25 let?

ilusrtativní obrázek

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. Přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští desetkrát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

Environmentální účty

Enviromentální účty

Jaký je vliv ekonomického rozvoje společnosti na životní prostředí a jak naopak životní prostředí přispívá k ekonomickému rozvoji? Na tyto otázky dokáže dát odpovědi environmentální účetnictví.

Národní parky a CHKO

Národní parky

Čtyři národní parky a více než dva tisíce dalších chráněných území představují 17 % rozlohy celé České republiky. Ochrana přírody zachovává jedinečné hodnoty, neboť ponechává území svému vývoji.

Statistika odpadů

Odpady

Odpady jsou součástí každodenního života všech lidí na celé planetě. Avšak lze na ně také hledět jako na cenný zdroj surovin. I když nemůžeme ovlivnit, jakým směrem se ve využívání odpadů budou ubírat jednotlivé země, sebe řídit umíme. Naším cílem je chránit životní prostředí.

Nejničivější je konzumně orientovaná civilizace

Vůbec první ministr životního prostředí ČR Bedřich Moldan se životnímu prostředí věnuje již od 70. let. Zajímá se o indikátory udržitelného rozvoje. Data, jejich pořizování a zpracování jsou pro něj klíčovou otázkou. S ČSÚ spolupracuje od 90. let.

Více než 9 z 10 dětí dýchá zamořený vzduch

Kvůli znečištění ovzduší umírá ročně na světě předčasně sedm milionů lidí. Z toho je zhruba 600 tis. dětí mladších 15 let. Tuto znepokojující informaci uvedla ve své zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO).

Češi dnes nemají hlad, ale chuť

Ing. Jiří Hrbek_náhled

„Diskuse nad kvalitou potravin je velmi široké, vděčné a také snadno zneužitelné téma,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí v ČSÚ. Kromě toho, čemu dávají Češi ve svém jídelníčku přednost, zkoumá i důvody, proč se v bývalém Československu změnily stravovací návyky jeho obyvatel.

Světová populace konzumuje stále více masa

ilustrativní fotka

V roce 1990 snědl průměrný obyvatel Země 33 kg masa za rok. Od té doby se toto množství zvýšilo téměř o třetinu. Spotřeba masa vzrostla celosvětově za posledních 50 let pětinásobně.

Zápas o živočišnou výrobu pokračuje

Ing. Josef Vlášek

Lednová čísla Českého statistického úřadu o meziročním poklesu cen v živočišné výrobě (o 9,7 %, z toho mléka o 16,3 %, vajec o 8,1 %, jatečných prasat o 7 % a drůbeže o 2,7 %) veřejnosti signalizují, že zápas o další vývoj v živočišné výrobě bude v České republice pokračovat.

Z Východu alkohol a ryby, z Jižní Ameriky maso

ilustrativní obrázek

Chilské víno, argentinské hovězí, kolumbijská či brazilská káva – i tyto položky vedou k hlubokému deficitu potravinových obchodů ČR s Jižní Amerikou. Schodek s Tureckem prohlubují hlavně cukrovinky a další pochutiny.

Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso

ilustrační foto

Česká republika dováží dlouhodobě víc potravin, než kolik jich vyváží. Letošní čtyři měsíce však ukázaly zlepšení díky exportům, hlavně do Německa. Stále ale platí, že vyvážíme především obilí a dovážíme hodně masa. Neměli bychom „přidávat víc práce“?