Hospodářský růst navýšil objem remitencí

VYDÁNÍ: 11-12/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Rostoucí počet zahraničních pracovníků zvyšuje objem peněz, které tito lidé posílají domů. Také Češi využívají otevřený evropský pracovní trh. Remitence plynoucí k nám tak od roku 2008 nepřetržitě rostou.

Navzdory zpomalení hospodářského růstu, který momentálně česká ekonomika zažívá, i nadále přetrvává vysoká poptávka po pracovní síle. Tu mohou zčásti pokrýt příchozí zahraniční pracovníci. Že k tomu v posledních letech opravdu dochází, potvrzují údaje o počtu pracujících cizinců v ČR. V roce 2016 jich bylo téměř 400 tis. registrováno na úřadech práce.
Údaje, ze kterých vycházejí statistiky národních účtů, uvádějí, že v Česku v roce 2017 žilo 648,4 tis. cizinců. Jejich počet od roku 2014 rostl výrazně zrychlujícím se tempem. Naopak Čechů působících v zahraničí bylo loni 466,9 tis. a jejich počet narůstá od roku 2013.

Struktura remitencí posílaných do Česka ze zahraničí, 2017 (mld. Kč)

Struktura remitencí posílaných do Česka ze zahraničí, 2017 (mld. Kč)

Struktura remitencí posílaných z Česka do zahraničí, 2017 (mld. Kč)

Struktura remitencí posílaných z Česka do zahraničí, 2017 (mld. Kč)

Remitence někde tvoří významnou část ekonomiky

Příliv zahraničních pracovníků je spojen se zvýšenými toky financí zpět do jejich domovských zemí ve formě remitencí. Pro některé země jsou transfery od emigrantů podstatnou součástí fungování ekonomiky a mohou tvořit i několik desítek procent hrubého domácího produktu.
Podle údajů Světové banky mají remitence nejvyšší podíl na HDP na souostroví Tonga (34,2 % v roce 2017), v Kyrgyzstánu (32,8 %) a v Tádžikistánu (31,6 %). Z evropských zemí se nejvýše umísťuje Moldávie s 20,2 % HDP. Na Ukrajině, která je výrazným příjemcem remitencí z Česka, tyto prostředky tvoří 10,9 % HDP. V Česku je vliv remitencí poměrně malý – tvoří 1,7 % HDP, tento podíl však dlouhodobě roste.
Loni dosáhl objem prostředků, které zahraniční pracovníci poslali z Česka domů, 47,6 mld. Kč a zvýšil se o 7,1 mld. Kč.
Vývoj remitencí plynoucích z Česka do značné míry kopíruje jeho hospodářský cyklus. První pokles přišel v roce 2009, kdy byla domácí ekonomika vážně zasažena recesí. V letech 2012 a 2013 došlo k další recesi, takže remitence poslané z ČR klesaly šest let v řadě. Naopak remitence, které přitekly do Česka, mají dlouhodobý růstový trend, který je domácí recesí spíše poháněn, jak je zčásti vidět na vývoji v letech 2012 a 2013, kdy jejich příliv zrychlil. V loňském roce dosáhla výše remitencí 83,8 mld. Kč. Meziročně vzrostla o 6,8 mld. Kč.
Obvykle platí, že remitence odtékají z bohatších zemí do těch chudších – v Evropě můžeme často vidět směr ze západu na východ, v jižní části EU jsou výrazné i toky dále na jih. Významné jsou i další faktory, jakými jsou například historické vazby nebo blízkost jazyka. Teritoriální struktura remitencí v Česku tomu odpovídá.

Vývoj toků remitencí na Ukrajinu a počet Ukrajinců v ČR, 2005–2017

Vývoj toků remitencí na Ukrajinu a počet Ukrajinců v ČR, 2005–2017

V roce 2017 plynula většina remitencí (62,1 %) z České republiky do zemí mimo Evropskou unii. Čelní místo zaujímala Ukrajina, kam loni odteklo 15,2 mld. Kč (31,9 % všech remitencí). Právě Ukrajinci výrazněji podléhají průběhu hospodářského cyklu a ovlivňují celkové toky remitencí do nečlenských zemí. Nárůst, který můžeme označit jako „raketový“, probíhal do roku 2008, kdy ekonomický boom vyžadoval větší množství pracovníků, než mohly domácí zdroje nabídnout. Objem remitencí odeslaných na Ukrajinu se tak mezi lety 2005 a 2008 společně s počtem pracovníků zdvojnásobil. Od počátku recese však toky klesaly, protože zmizela poptávka po pracovní síle a lidé mimo Evropskou unii často nedostali pracovní povolení, která se vydávala v období konjunktury. Počet Ukrajinců v Česku pak začal klesat až v roce 2011.
Potřebu pracovníků ze zahraničí vyvolalo v posledních letech ekonomické oživení. Podobně jako v minulosti láká Česko zejména pracovníky mimo Unii. Významným příjemcem remitencí z Česka je také Rusko (2,7 mld. Kč v roce 2017). Vzhledem k historickým vazbám nepřekvapí, že ve statistikách figuruje i Vietnam (2,2 mld. Kč).
Vzhledem k obvyklému směru remitencí od bohatších zemí k chudším je logické, že země EU jsou méně významnými příjemci. Druhým největším příjemcem všech prostředků je Slovensko. V roce 2017 to bylo 10,7 mld. Kč a více než 22 % z celkového objemu. Slovensko je zároveň více než polovičním příjemcem remitencí, které z Česka plynou do Evropské unie. Mezi příjemci z EU figurují i sousední Polsko (1,2 mld. Kč) nebo Německo (1,1 mld. Kč).

Remitence PLYNOUCÍ z a do České republiky, 2005–2017 (mld. Kč)

Remitence PLYNOUCÍ z a do České republiky, 2005–2017 (mld. Kč)

Remitence do Česka jdou především z Německa a Rakouska

Ve struktuře remitencí plynoucích do ČR je naprosto dominantní Evropská unie (89,6 %). Češi posílají peníze domů především z Německa (38,7 mld. Kč v roce 2017). Pro Čechy je zajímavý i náš druhý soused – Rakousko, z něhož bylo do Česka loni posláno 14,0 mld. Kč. Ačkoli je nyní trh práce v EU otevřený všem členským zemím, těsně po našem vstupu do Unie tomu tak nebylo. Německo i Rakousko využily tzv. přechodného období a přístup na svůj pracovní trh odblokovaly až v roce 2011.
S tímto datem také souvisí zlom ve vývoji remitencí plynoucích do Česka. Zatímco do roku 2010 od nás více peněz pracovníci posílali, po roce 2011 začaly remitence ze zahraničí nabývat na významu. Do roku 2017 se jejich objem více než zdvojnásobil.
Oblíbeným cílem pracovníků ze střední a východní Evropy jsou také anglofonní státy. V Česku tomu není jinak – z Velké Británie loni přiteklo ve formě remitencí 7,4 mld. Kč a z Irska 3,5 mld. Kč. Pracovníci, kteří posílají prostředky ze zemí mimo EU, někdy nemusejí jet za prací příliš daleko. Loni přiteklo ze Švýcarska do ČR 2,9 mld. Kč. Někteří se však ocitli doslova na druhé straně světa. Ze Spojených států amerických dorazilo do Česka 1,9 mld. Kč a z Austrálie 1,1 mld. Kč.

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

V zahraničí končí pětina příjmů cizinců v Česku

ilustrativní fotka

Česká republika patří mezi imigrační země, kam přichází velké množství migrantů za prací. V současnosti zde pobývá více než půl milionu cizinců, z toho přes 80 % déle než jeden rok. Část vydělaných peněz zde utratí a část pošlou svým rodinám a přátelům do země svého původu.