Jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí za posledních 25 let?

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. Přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští desetkrát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

Dava Vačkářů

Dava Vačkářů
vedoucí oddělení Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR

Přístup občanů k životnímu prostředí se jednoznačně zlepšil. Ke zlepšení bezpochyby přispěla větší dostupnost informací, zejména na internetu. Obyvatelé České republiky sledují a dokáží rozpoznat nové trendy v ochraně životního prostředí. Podle našich výzkumů až tři čtvrtiny občanů vnímají dopady změny klimatu a uvědomují si, že za tyto změny je zodpovědný člověk. Podobně roste zájem o ochranu biodiverzity a ohrožených ekosystémů z globálního hlediska. Právě dostupnost informací je nezbytným předpokladem proměny společnosti tak, aby se chovala šetrněji k naší planetě.

 

Miloslava Veselá

Miloslava Veselá
vedoucí oddělení statistiky životního prostředí Českého statistického úřadu

V posledních 25 letech přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští 10krát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. Některá pozitiva jsou však dána tlakem evropské legislativy nebo vyšší cenou, ale věřím tomu, že si občané více než dříve všímají prostředí, ve kterém žijí. Jsou si vědomi, že je třeba zastavit úbytky zemědělské půdy, orné půdě vrátit vsakovací schopnost, používat méně chemických látek znečišťujících vodu a ve městech budovat zelené plochy schopné zasakovat dešťové srážky.

 

Bedřich Moldan

Bedřich Moldan
zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. S nástupem nového režimu lidé vnímali potřebu zásadního řešení tehdejší katastrofální situace jako velmi urgentní problém a plně ji podporovali. S potěšením pak zaznamenali, že v krátké době došlo k mimořádně výraznému zlepšení. Převážně zareagovali tak, že už není nutné, aby se nějak významně angažovali. A nejsou ochotni cokoliv podstatnějšího slevit ze své docela vysoké materiální úrovně. Životní prostředí už zdaleka není pro veřejnost prioritou, a tak není divu, že změny k lepšímu jsou jen velmi rozpačité.

 

Anna Pasková

Anna Pasková
ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí

Určitě k lepšímu, což dokládá nedávný průzkum mezi českou veřejností. Češi chtějí zdravou přírodu a zajímají je problémy životního prostředí. Svou roli v tom jistě sehrává dlouhodobá podpora environmentální výchovy a osvěty ze strany Ministerstva životního prostředí, ale i finanční podpora zlepšování kvality životního prostředí.
Za posledních dvacet pět let se naše životní prostředí v mnoha oblastech zásadně zlepšilo, ať už kvalitou ovzduší, vod, způsobem nakládání s odpady nebo ochranou nejcennějších částí naší přírody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

 

Martin Neruda

Martin Neruda
děkan Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Ochrana životního prostředí je dnes široce uznávaná. Na školách probíhá ekologická výchova a také činnost neziskových organizací je významným přínosem v této oblasti. Občané třídí odpadky a více se zajímají o životní prostředí. U mladé generace je to určitě součást výchovy v rodině. V demokratické společnosti mají velkou váhu místní komunity, které mohou rozhodovat o dění ve svém okolí. Do budoucna je potřeba lepší protipovodňová ochrana území, zmírnění dopadů sucha, šetrné nakládání s pitnou vodou a důsledné čištění odpadní vody.