Jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí za posledních 25 let?

VYDÁNÍ: 11-12/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. Přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští desetkrát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

Dava Vačkářů

Dava Vačkářů
vedoucí oddělení Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR

Přístup občanů k životnímu prostředí se jednoznačně zlepšil. Ke zlepšení bezpochyby přispěla větší dostupnost informací, zejména na internetu. Obyvatelé České republiky sledují a dokáží rozpoznat nové trendy v ochraně životního prostředí. Podle našich výzkumů až tři čtvrtiny občanů vnímají dopady změny klimatu a uvědomují si, že za tyto změny je zodpovědný člověk. Podobně roste zájem o ochranu biodiverzity a ohrožených ekosystémů z globálního hlediska. Právě dostupnost informací je nezbytným předpokladem proměny společnosti tak, aby se chovala šetrněji k naší planetě.

 

Miloslava Veselá

Miloslava Veselá
vedoucí oddělení statistiky životního prostředí Českého statistického úřadu

V posledních 25 letech přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští 10krát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. Některá pozitiva jsou však dána tlakem evropské legislativy nebo vyšší cenou, ale věřím tomu, že si občané více než dříve všímají prostředí, ve kterém žijí. Jsou si vědomi, že je třeba zastavit úbytky zemědělské půdy, orné půdě vrátit vsakovací schopnost, používat méně chemických látek znečišťujících vodu a ve městech budovat zelené plochy schopné zasakovat dešťové srážky.

 

Bedřich Moldan

Bedřich Moldan
zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. S nástupem nového režimu lidé vnímali potřebu zásadního řešení tehdejší katastrofální situace jako velmi urgentní problém a plně ji podporovali. S potěšením pak zaznamenali, že v krátké době došlo k mimořádně výraznému zlepšení. Převážně zareagovali tak, že už není nutné, aby se nějak významně angažovali. A nejsou ochotni cokoliv podstatnějšího slevit ze své docela vysoké materiální úrovně. Životní prostředí už zdaleka není pro veřejnost prioritou, a tak není divu, že změny k lepšímu jsou jen velmi rozpačité.

 

Anna Pasková

Anna Pasková
ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí

Určitě k lepšímu, což dokládá nedávný průzkum mezi českou veřejností. Češi chtějí zdravou přírodu a zajímají je problémy životního prostředí. Svou roli v tom jistě sehrává dlouhodobá podpora environmentální výchovy a osvěty ze strany Ministerstva životního prostředí, ale i finanční podpora zlepšování kvality životního prostředí.
Za posledních dvacet pět let se naše životní prostředí v mnoha oblastech zásadně zlepšilo, ať už kvalitou ovzduší, vod, způsobem nakládání s odpady nebo ochranou nejcennějších částí naší přírody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

 

Martin Neruda

Martin Neruda
děkan Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Ochrana životního prostředí je dnes široce uznávaná. Na školách probíhá ekologická výchova a také činnost neziskových organizací je významným přínosem v této oblasti. Občané třídí odpadky a více se zajímají o životní prostředí. U mladé generace je to určitě součást výchovy v rodině. V demokratické společnosti mají velkou váhu místní komunity, které mohou rozhodovat o dění ve svém okolí. Do budoucna je potřeba lepší protipovodňová ochrana území, zmírnění dopadů sucha, šetrné nakládání s pitnou vodou a důsledné čištění odpadní vody.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Indikátory udržitelného rozvoje

Problematika udržitelného rozvoje ve společnosti v posledních letech velmi rezonuje. Pro potřeby jeho měření a vyhodnocení nám v České republice slouží neuvěřitelných bezmála 540 indikátorů.

Statistika půdy

Půda

Půdu jako kvantitativně omezený primární výrobní faktor, stejně jako její kvalitu, bychom měli chránit pro budoucnost. Od roku 2000 ubývá denně v České republice v průměru
25 ha obhospodařované zemědělské půdy.

Statistika výdajů na ochranu životního prostředí

Výdaje

Ve sledování výdajů na ochranu životního prostředí má ČSÚ dlouhou tradici. Kromě sledování investic se zjišťují také neinvestiční náklady a ekonomické přínosy.

Emise do ovzduší

Emise

Znečištěné ovzduší je jedním z faktorů, které se spolupodílejí na ovlivňování lidského zdraví. V současné době patří mezi nejzávažnější problémy ochrany životního prostředí.

Statistika lesů

Lesy

Lesnictví má u nás dlouhou tradici. Údaje o stavu lesů a hospodářských činnostech, které v nich probíhají, podávají informaci o významné složce krajiny. Lesy tvoří třetinu plochy území České republiky.

Statistika odpadů

Odpady

Odpady jsou součástí každodenního života všech lidí na celé planetě. Avšak lze na ně také hledět jako na cenný zdroj surovin. I když nemůžeme ovlivnit, jakým směrem se ve využívání odpadů budou ubírat jednotlivé země, sebe řídit umíme. Naším cílem je chránit životní prostředí.

Národní parky a CHKO

Národní parky

Čtyři národní parky a více než dva tisíce dalších chráněných území představují 17 % rozlohy celé České republiky. Ochrana přírody zachovává jedinečné hodnoty, neboť ponechává území svému vývoji.

Environmentální účty

Enviromentální účty

Jaký je vliv ekonomického rozvoje společnosti na životní prostředí a jak naopak životní prostředí přispívá k ekonomickému rozvoji? Na tyto otázky dokáže dát odpovědi environmentální účetnictví.

Nejničivější je konzumně orientovaná civilizace

Vůbec první ministr životního prostředí ČR Bedřich Moldan se životnímu prostředí věnuje již od 70. let. Zajímá se o indikátory udržitelného rozvoje. Data, jejich pořizování a zpracování jsou pro něj klíčovou otázkou. S ČSÚ spolupracuje od 90. let.

Statistika vody

Voda

Voda je nezbytností pro živou i neživou přírodu. Její význam spočívá v udržování základních životních funkcí živých organismů, ovlivňuje klima na zemi, je důležitým krajinotvorným prvkem.

Chov ovcí zatím sucho nezasáhlo

ilustrativní fotka

Zatímco vliv sucha na rostlinnou výrobu lze ve statistice doložit nižšími výnosy, na chovu zvířat se extrémy počasí projeví nepřímo a s určitým zpožděním. To lze ukázat na „ovčích“ ukazatelích.

Jak se máme po rozdělení ČSFR?

ilustrativní fotka

Velmi dobře, zní odpověď analytičky Heleny Horské, pokud by prý použila stupnici hodnocení ze školních lavic. Úroveň obou zemí se citelně zvýšila, na Slovensku se dokonce téměř zdvojnásobila. Nicméně obě ekonomiky čelí novým výzvám, a to včetně vypořádání se se závislostí na automobilovém průmyslu a zahraničním kapitálu.