Jak se změnilo odměňování zdravotníků za uplynulých pět let

VYDÁNÍ: 11-12/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2019 by se na platy zdravotníků mělo vynaložit o zhruba 6 mld. Kč více než letos. Pracovníci ve zdravotnictví by si tak měli polepšit v průměru asi o 7 % místo požadovaných 10 %.

Na platy českých zdravotníků je potřeba nahlížet komplexně. Jejich významnou část totiž představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost a podobně. Výrazné rozdíly v odměňování panují mezi mzdami v soukromých nemocnicích a platy ve státním sektoru – většinou v organizacích přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví, kam patří fakultní nemocnice a specializované ústavy, nebo v příspěvkových organizacích krajů. Z tohoto srovnání vycházejí mzdy hůř. Ve zdravotnictví je také značná diferenciace příjmů, a to jak z hlediska regionálního, tak i podle pohlaví a věku.

Vývoj mediánu mezd a platů lékařů, 2012–2017 (Kč)

Vývoj mediánu mezd a platů lékařů, 2012–2017 (Kč)

Medián výdělků lékařů byl oproti republikovému mediánu více než dvojnásobný

V roce 2017 byl v České republice medián mezd a platů 26 843 Kč. Nejvyšší byl v Praze, a to 31 878 Kč. O více než 7 tis. Kč méně pak vydělávali lidé žijící ve Zlínském kraji. Lékaři si z hlediska tohoto ukazatele přišli na 55 283 Kč, nejvíce pak v Královéhradeckém kraji – více než 63 tis. Na opačném konci žebříčku se umístili lékaři ve Středočeském kraji, kteří vydělávali o zhruba 22 tis. Kč méně než jejich východočeští kolegové.
Mediánový plat lékařů pracujících většinou v organizacích přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví nebo v příspěvkových organizacích krajů činil vloni 68 964 Kč. Jak již bylo zmíněno, lékaři, kteří pracují za mzdy většinou v soukromých nemocnicích a zdravotnických zařízeních (akciové společnosti a s. r. o.), jsou za svou práci odměňováni výrazně méně. V roce 2017 si přišli na 46 284 Kč. Navíc mzdy lékařů rostly za posledních pět let výrazně méně než platy lékařů. Zatímco lékaři pracující v soukromých zařízeních si polepšili v průměru o 13,4 %, jejich kolegům ve státních zařízeních vzrostly platy téměř o třetinu (o 31,7 %).
Výrazné rozdíly mezi pracovníky ve zdravotnictví jsou podle pohlaví a věku. Z hlediska mediánového ukazatele si lékaři vydělávali v roce 2017 o 15 tis. Kč více než lékařky. Nejmenší rozdíly ve výdělcích byly ve věkových skupinách 25–29 a 55 a více let. S rostoucím věkem se také zvyšují rozdíly v mediánu příjmů podle sféry. Největší rozdíl v příjmech byl v loňském roce zaznamenán ve věkové skupině 45–54 let. Lékaři pracující za plat vydělávali zhruba o 37,5 tis. Kč více než jejich kolegové v organizacích, kde byli odměňováni mzdou. V této věkové skupině byly také zaznamenány největší rozdíly z hlediska pohlaví.

Medián mezd a platů lékařů podle věku, 2017 (Kč)

Medián mezd a platů lékařů podle věku, 2017 (Kč)

 Liší se i výdělky zdravotních sester

V České republice údajně chybí až pět tisíc všeobecných sester. Jejich počet se za posledních pět let příliš nezměnil a pohybuje se těsně pod hranicí 79 tis. (jedná se o počet zaměstnanců přepočtený podle placených měsíců). Od roku 2012 vzrostl mediánový výdělek všeobecných sester a porodních asistentek zhruba o 7 tis., v roce 2017 už činil 31 464 Kč. Z hlediska regionální diferenciace na tom byly nejlépe sestry v Plzeňském kraji s 35 612 Kč následované pražskými kolegyněmi s 35 398 Kč, nejhůře na tom pak byly sestry ve Zlínském kraji s 26 750 Kč.
I u skupiny všeobecných sester a porodních asis­tentek dochází k diferenciaci podle toho, zda pracují za plat, či za mzdu. Rozdíl v příjmech všeobecných sester a porodních asistentek pracujících za plat a mzdu činil v roce 2017 více než 10 tis. Kč. Zatímco sestry zaměstnané v přímo řízených nebo příspěvkových organizacích vydělávaly bezmála 37 tis. Kč, mzdy sester a porodních asistentek v soukromých zařízeních nedosáhly ani celorepublikového me­diánu a zastavily se na výši 26 031 Kč. Za posledních pět let rostly platy všeobecných sester a porodních asistentek zhruba stejně jako platy lékařů (o 31,6 %). V porovnání s lékařskými kolegy však mzdy sester rostly rychleji (o 24,3 %).
V posledních pěti letech došlo k nárůstu mediánu mezd a platů ve všech věkových skupinách všeobecných sester a porodních asistentek. Zatímco mezi odměňovanými podle platových tabulek (zohledňují délku praxe) si nejvíce polepšily sestry a porodní asistentky ve věkových kategoriích 45–54 a 55 a více let, v mzdové sféře rostl výdělek nejvíce sestrám ve věku 30–34 let.

Medián mezd a platů všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek podle věku, 2017 (Kč)

Medián mezd a platů všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek podle věku, 2017 (Kč)

 V odměňování hraje svoji roli také vzdělání a specializace

Výše výdělku všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek je také závislá na dosaženém stupni vzdělání. Sestry s vysokoškolským vzděláním vydělávaly v roce 2017 v průměru asi o 3,5 tis. Kč více než ty, které měly vzdělání středoškolské s maturitou.
Přestože od roku 2012 počet všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek s vysokoškolským vzděláním nepatrně roste, počty sester a porodních asistentek se specializací a bez specializace se nikterak výrazně neměnily. Sester bez specializace je v ČR téměř trojnásobek.
Medián platů a mezd sester se specializací činil v roce 2017 téměř 37 tis. Kč. Sestry bez specializace vydělávaly o bezmála 8 tis. Kč méně (29 178 Kč). Za sledované pětileté období rostly platy sester se spe­cializací o něco rychleji. Polepšily si tak o téměř 30 %, tj. o zhruba 8,4 tis. Kč, kdežto sestry bez specializace jen o necelých 6,3 tis. Kč (o 28 %).
Ve skupině všeobecných sester a porodních asis­tentek se specializací jsou rozdíly z pohledu toho, zda pracují za mzdu či plat, výrazně nižší než u sester a porodních asistentek bez specializace. Tento trend je patrný po celé sledované pětileté období, nicméně pomyslné nůžky rozdílu se rozevírají. V roce 2012 byl u sester se specializací rozdíl mezi těmi, jež byly odměňovány platem a mzdou, 5 tis. Kč (ve prospěch platu), u sester bez specializace to bylo zhruba 6,5 tis. Kč. V loňském roce všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací pracující za plat vydělávaly o necelých 6,9 tis. Kč více než jejich kolegyně pracující za mzdu. Ve skupině sester a porodních asistentek bez specializace však rozdíl mezi platem a mzdou převýšil 11,2 tis. Kč.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Platy zdravotníků stoupají

ilustrativní obrázek

Od letošního ledna se o 10 % zvýšily tabulkové platy lékařů i sester. Od července náleží sestrám ve směnném provozu příplatek 2 tis. Kč. Analýza ČSÚ představuje, jak rostly jejich výdělky do roku 2016 a jak se liší v zařízeních odměňujících platem nebo mzdou.

Jak se Češi objednávají k lékaři

ilustrační foto

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

ilustrativní fotka

Ve většině států Unie navštívili obyvatelé lékaře 4krát až 9krát ročně. V roce 2014 zašli k lékaři obyvatelé Kypru či Švédska v průměru méně než třikrát, zatímco na Slovensku či v Maďarsku šel každý k lékaři více než 11krát za rok.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

Naši lékaři informace o pacientech téměř nesdílejí

ilustrativní fotka

Stále častěji se hovoří o elektronizaci zdravotnictví, tzv. eHealth, a přitom k efektivnímu zapojení informačních technologií je ještě dlouhá cesta. Ještě stále chybí platná legislativa. Pouze každý dvanáctý obvodní lékař v České republice vydává elektronické recepty.

Jak hodnotíme své zdraví

ilustrativní fotka

Podle výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC), které každoročně provádí ČSÚ, hodnotí většina obyvatel České republiky svůj zdravotní stav spíše pozitivně. Starší lidé však vnímají své zdraví hůře než mladší osoby. Náctiletí k lékaři vyrazí zhruba jednou ročně. Lidé nad 75 let devětkrát častěji.

Při šetření byli důležití lékaři

Ing. Josef Kotýnek

Po šesti letech, v roce 2013, se uskutečnilo druhé výběrové šetření. Zúčastnily se ho na základě principu dobrovolnosti téměř čtyři stovky praktických lékařů pro dospělé, děti a mládež a pro pacienty z ústavů sociální péče, kteří vyplnili celkem zhruba 9 300 dotazníků. Poté statistici dopočítali