O čem nevypovídají…

VYDÁNÍ: 11-12/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

O tom, že bychom neměli bezmyšlenkovitě a nekriticky přijímat všechny číselné údaje, které se na nás valí, jsme v této rubrice již několikrát psali. Stejně jako o tom, že se musíme vždy ptát, kde se údaj vzal, kdo je jeho autorem, kdo s ním pracuje a hlavně – zda dává smysl. A co je ještě důležitější, zda je používán pouze k tomu, k čemu je určen.

Stává se, že i mezinárodně uznávaný kvalitní statistický ukazatel (se stabilní metodikou zajišťující srovnatelnost) je použit k analýze něčeho, o čem ve skutečnosti nevypovídá. Z neznalosti či zcela záměrně (k odvedení pozornosti) může být předložen publiku jako odpověď na jeho otázky, přestože takovou odpověď vůbec nenabízí. A aby toho nebylo málo, v extrémních případech může takový ukazatel (neprávem) ztratit svou důvěryhodnost, protože na dané otázky (pochopitelně) neodpovídá dobře…
Uveďme několik příkladů, o čem všeobecně známé ukazatele nevypovídají. Částečně se bude jednat o připomenutí již dříve zmiňovaných prohřešků při používání statistických ukazatelů, ale je lepší si chyby zopakovat, než je pak opakovat.
Index spotřebitelských cen, tzv. míra inflace, nevypovídá o změně celkové cenové hladiny v ekonomice, ale zcela úmyslně sleduje pouze změnu spotřebitelských cen pro průměrného obyvatele (v jeho nákupech nenalezneme například lokomotivu). Pokud nás zajímá vývoj celkové cenové hladiny v ekonomice, hledejme spíše tzv. deflátor hrubého domácího produktu (ten zahrnuje i tu lokomotivu).
Průměrná mzda nám neříká nic o tom, kolik lidí takovou částku pobírá. Nikdo netvrdí, že by měla rozdělovat lidi na dvě stejně velké skupiny: 50 % lidí nad a 50 % lidí pod průměrem. Tomuto ukazateli nelze vyčítat, že přibližně 70 % lidí pobírá mzdu menší než průměr. Průměr je průměr se vším dobrým i špatným, co nabízí, a uživatel by to tak měl brát. Pokud hledáme ukazatel, který rozdělí lidi na dvě poloviny, pak sledujme medián mezd.
Míra nezaměstnanosti nevypovídá o procentu lidí bez práce z celkového počtu lidí ve státě. Jedná se o podíl nezaměstnaných na menší skupině lidí, a to na všech ekonomicky aktivních.
Počet nezaměstnaných nehovoří o celkovém počtu lidí bez práce, ale pouze o těch, kteří práci skutečně hledají (a splní několik dalších podmínek).
Hrubý domácí produkt (HDP) nevypovídá o životní úrovni, kvalitě života ani blahobytu. Jedná se o ukazatel zachycující ekonomickou výkonnost na daném území. Zjednodušeně vyjádřeno – vypovídá o všech nově vytvořených produktech v daném státě, ale nechtějme po něm, aby nám řekl, co z toho daný stát má (resp. lidé v něm žijící). K tomu nebyl zkonstruován a neměl by být takto používán. Pokud chceme sledovat životní úroveň, musíme se poohlédnout jinde. Můžeme si vybrat jiné ukazatele, které tzv. systém národních účtů nabízí (HDP je pouze jedním z mnoha): například hrubý národní důchod (HND). Ten vedle ekonomické výkonnosti zohledňuje i to, co nakonec v dané ekonomice zůstane (a třeba ještě přiteče ze zahraničí). To už se více blíží představě životní úrovně, že?
Představme si to zjednodušeně takto: v naší ekonomice máme jen jednu firmu. Ta sama vyrobí za rok úžasný traktor. Prodá jej do zahraničí a ekonomicky je v daném roce velmi úspěšná (o tom vypovídá HDP). Ale protože je firma spoluvlastněna zahraničním partnerem, rozhodne se vyplatit mu velkou dividendu. Doma tak zůstane jen velmi málo (o tom vypovídá HND). Naštěstí už z předchozích let mají členové naší ekonomiky určité jmění, a tak je sice přírůstek životní úrovně v daném roce malý, ale nelze říci, že bychom strádali.
Závěrem mi dovolte malou úvahu. Samozřejmě že ekonomická výkonnost do určité míry souvisí se životní úrovní, ale nemusí. A HDP doplácí na to, že je jedním z mála ukazatelů, který je mezinárodně srovnatelný a dostupný za téměř všechny státy. Z nedostatku jiných ukazatelů tak po něm uživatelé sáhnou i při zkoumání životní úrovně, přestože o ní přímo nevypovídá. A pak mu vyčítají, že o ní nevypovídá…
Statistici jsou si dobře vědomi silných stránek statistických ukazatelů, ale i toho, o čem nevypovídají. Ale když už je ukazatel jednou zveřejněn, stává se rukojmím všech uživatelů, těch dobrých i těch špatných. A jedinou obranou je, že my ostatní budeme natolik statisticky gramotní, že si zneužívání dat nikdo nedovolí.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Co jsou příspěvky k růstu

ilustrativní fotka

O příspěvcích k růstu slýcháváme obvykle v souvislosti s růstem hrubého domácího produktu či s jinými makroekonomickými ukazateli. Jedná se však o univerzální analytický nástroj, který lze použít v mnoha situacích a lze jej snadno interpretovat. Umožňuje totiž stanovit vliv jednotlivých částí na vývoj celku.

Měřítko u sloupcových grafů

Ilustrační foto

Dobrý obrázek dokáže často vyjádřit více než obsáhlý popis. To platí jak o fotografii, tak o grafu. Vnímáme je totiž intuitivně a všímáme si jich dřív, než začneme (pokud vůbec) číst text.

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Ilustrační foto

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

Procentní bod a procento

Ilustrační foto

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

HDP na obyvatele v PPS

ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Hodnota ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá parita kupní síly, co znamená a proč ji nestačí vyjadřovat v korunách nebo v eurech? Na to vám odpovíme v naší nové rubrice.

Sezónnost a sezónní očištění

ilustrativní obrázek

Lidé se v průběhu roku chovají různě. V létě je teplo, v zimě je zima a v prosinci jsou Vánoce. A to všechno pochopitelně ovlivňuje lidské životy a odráží se ve statistických ukazatelích stejně jako různý počet pracovních dní v daném období.

Meziroční a meziměsíční srovnání

ilustrativní fotka

Každý měsíc slýcháme, že průmysl vzrostl nebo stavebnictví pokleslo o tolik a tolik procent.

Konsolidovaný a nekonsolidovaný dluh

ilustrativní foto

Dluh vládních institucí je jedním z nejsledovanějších ukazatelů statistiky vládních účtů.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.