Les je vnímán jako významná součást našeho životního prostředí. Velmi důležitá je jeho vodohospodářská funkce, kdy dochází k ovlivnění vodního režimu v krajině. Ve 20. století se kromě hospodářské funkce lesů (produkce dřeva) začaly více prosazovat i jejich mimoprodukční funkce (ekologická, kulturní).
Svou povahou lze statistiku lesů vnímat jako součást statistik životního prostředí, ale hlavní zodpovědnost za zjišťovaná data leží na oddělení statistiky zemědělství a lesnictví. Získávání informací o lese a lesnických činnostech slouží nejen pro plánování hospodářských činností, jako jsou těžba dřeva či zalesňování a obnova lesa, ale i k popisu stavu lesa jako nedílné součásti krajiny.
Získávání informací o lesích na našem území sahá do 14. století a souviselo se zvýšenou potřebou dřeva jako suroviny pro topení, stavebnictví, hornictví a hutnictví, s vybíráním daní a stabilizací výnosů. Bylo nutné dát hospodaření v lese jistý řád, omezit neplánované těžby, zajistit dostatek dříví a získat přehled o lesních majetcích.
V minulosti bylo v lesnické statistice prováděno více specializovaných zjišťování s různou periodicitou. Mezi nejvýznamnější šetření patřil roční Výkaz o zalesňování, pěstebních pracích
a těžbě dřeva. Od roku 1993 se data sbírají prostřednictvím statistického výkazu Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví.
Nejvíce se uměle zalesňovalo v 50. letech a v první polovině 60. let 20. století. V průměru to znamenalo téměř 50 tis. ha ročně. Nyní se uměle zalesňuje zhruba 20 tis. ha ročně.
Nejvyšší nahodilá těžba dřeva byla zaznamenána v roce 2007, a to v objemu 14 885 tis. m3 (bez kůry), tedy 80,4 % celkové těžby dřeva. Škody způsobil zejména orkán Kyrill.
Zajímavé jsou také údaje o výjimečných stromech v ČR. Nejvyšší strom je douglaska tisolistá nacházející se u obce Vlastiboř na Jablonecku, které byla v roce 2014 naměřena výška 64,1 m. Nejstarší strom je tis červený rostoucí v obci Vilémovice u Ledče nad Sázavou. Jeho stáří je odhadováno mezi 1 500 až 2 000 lety.
