Statistika odpadů

VYDÁNÍ: 11-12/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Odpady jsou součástí každodenního života všech lidí na celé planetě. Avšak lze na ně také hledět jako na cenný zdroj surovin. I když nemůžeme ovlivnit, jakým směrem se ve využívání odpadů budou ubírat jednotlivé země, sebe řídit umíme. Naším cílem je chránit životní prostředí.

Statistika odpadů a druhotných surovin vznikla společně se vznikem celého oddělení statistiky životního prostředí v Ústí nad
Labem, kde ho založila v roce 1993 Iva Ritschelová. Význam statistiky odpadů spočívá v požadavku získat kvalitní, metodicky jednotná environmentální data nejen pro potřeby ČR, ale i Evropy. Data o odpadech jsou Evropské komisi a OECD pravidelně zasílána již od roku 1995.
Počátky sběru dat o odpadech spadají do 80. let minulého století. Tehdy ještě Federální statistický úřad provedl dvě jednorázová šetření o odpadech, druhotných surovinách a skládkách (1980 a 1987).
Pravidelné roční zjišťování o produkci a nakládání s odpady zahájil Český statistický úřad v roce 1994. Sběr dat probíhal zpočátku decentralizovaně na všech regionálních pracovištích ČSÚ. Od roku 1998 došlo k významné změně ve způsobu sběru a struktuře sbíraných dat. Výkazy se začaly sbírat centrálně v Ústí nad Labem. Do roku 2009 se zjišťování provádělo u 18 tis. respondentů, po zavedení novější technologie byl počet obesílaných jednotek snížen o více než polovinu, čímž bylo dosaženo výrazné úspory v administrativní zátěži respondentů.
Odpadová legislativa prochází velmi dynamickým vývojem, což potvrzuje skutečnost, že data o druhotných surovinách byla sbírána již v roce 1987 v rámci tehdy platného zákona o odpadech. Tento zákon platil až do roku 2001. Se vznikem nového zákona o odpadech se pojem druhotné suroviny ztratil a zcela byla změněna definice pojmu „odpad”. Po 30 letech opět vzniká poptávka po datech o druhotných surovinách.
Abychom dokázali správně interpretovat data z oblasti statistiky odpadů, je dobré si vysvětlit jednotlivé pojmy. Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.
Komunálním odpadem se rozumí odpad z domácností a podobný odpad. Odpad z domácností je odpad, který vyprodukovali všichni členové domácností. Podobný odpad je ve své podstatě a složení srovnatelný s odpadem z domácností, s výjimkou odpadu z výroby a odpadu ze zemědělství.
Nakládáním s odpady se rozumí jejich sběr, přeprava, využití a odstraňování včetně dozoru nad těmito činnostmi a následná péče o místa odstranění včetně činností prováděných obchodníkem nebo zprostředkovatelem.
Druhotné suroviny jsou všechny materiály mající charakter vedlejších produktů (včetně certifikovaných výrobků) a upravené odpady, které přestaly být odpadem poté, co splnily kvalitativní požadavky pro další zpracování.

Statistika odpadů

Statistika odpadů 2

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Indikátory udržitelného rozvoje

Problematika udržitelného rozvoje ve společnosti v posledních letech velmi rezonuje. Pro potřeby jeho měření a vyhodnocení nám v České republice slouží neuvěřitelných bezmála 540 indikátorů.

Statistika půdy

Půda

Půdu jako kvantitativně omezený primární výrobní faktor, stejně jako její kvalitu, bychom měli chránit pro budoucnost. Od roku 2000 ubývá denně v České republice v průměru
25 ha obhospodařované zemědělské půdy.

Statistika lesů

Lesy

Lesnictví má u nás dlouhou tradici. Údaje o stavu lesů a hospodářských činnostech, které v nich probíhají, podávají informaci o významné složce krajiny. Lesy tvoří třetinu plochy území České republiky.

Národní parky a CHKO

Národní parky

Čtyři národní parky a více než dva tisíce dalších chráněných území představují 17 % rozlohy celé České republiky. Ochrana přírody zachovává jedinečné hodnoty, neboť ponechává území svému vývoji.

Emise do ovzduší

Emise

Znečištěné ovzduší je jedním z faktorů, které se spolupodílejí na ovlivňování lidského zdraví. V současné době patří mezi nejzávažnější problémy ochrany životního prostředí.

Jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí za posledních 25 let?

ilusrtativní obrázek

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. Přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští desetkrát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

Environmentální účty

Enviromentální účty

Jaký je vliv ekonomického rozvoje společnosti na životní prostředí a jak naopak životní prostředí přispívá k ekonomickému rozvoji? Na tyto otázky dokáže dát odpovědi environmentální účetnictví.

Statistika výdajů na ochranu životního prostředí

Výdaje

Ve sledování výdajů na ochranu životního prostředí má ČSÚ dlouhou tradici. Kromě sledování investic se zjišťují také neinvestiční náklady a ekonomické přínosy.

Více než 9 z 10 dětí dýchá zamořený vzduch

Kvůli znečištění ovzduší umírá ročně na světě předčasně sedm milionů lidí. Z toho je zhruba 600 tis. dětí mladších 15 let. Tuto znepokojující informaci uvedla ve své zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nejničivější je konzumně orientovaná civilizace

Vůbec první ministr životního prostředí ČR Bedřich Moldan se životnímu prostředí věnuje již od 70. let. Zajímá se o indikátory udržitelného rozvoje. Data, jejich pořizování a zpracování jsou pro něj klíčovou otázkou. S ČSÚ spolupracuje od 90. let.

Statistika vody

Voda

Voda je nezbytností pro živou i neživou přírodu. Její význam spočívá v udržování základních životních funkcí živých organismů, ovlivňuje klima na zemi, je důležitým krajinotvorným prvkem.

Chov ovcí zatím sucho nezasáhlo

ilustrativní fotka

Zatímco vliv sucha na rostlinnou výrobu lze ve statistice doložit nižšími výnosy, na chovu zvířat se extrémy počasí projeví nepřímo a s určitým zpožděním. To lze ukázat na „ovčích“ ukazatelích.

Role ČSÚ v problematice udržitelného rozvoje

Cíle udržitelného rozvoje

Státní statistická služba má nezastupitelnou roli v monitorování udržitelného rozvoje. Český statistický úřad proto spolupracuje se všemi poskytovateli dat nezbytnými pro hodnocení, zda ČR dosahuje stanovených cílů. Posuzuje dostupnost údajů za ČR nejen ke globální sadě indikátorů Agendy 2030, ale také k evropské a tuzemské sadě indikátorů udržitelného rozvoje.