Rozdíly v úrovni spotřeby se snižují

VYDÁNÍ: 01/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Během posledních let ekonomické konjunktury rostly ekonomiky chudších států EU rychleji než zbytek Unie. To mělo pozitivní dopad na konvergenční proces.

Eurostat v prosinci vydal nové údaje o cenových hladinách v jednotlivých zemích EU. Tyto hodnoty se využívají pro vyjádření reálného hrubého domácího produktu a spotřeby na osobu v tzv. paritě kupní síly. To je důležité pro porovnávání chudších a bohatších zemí. Rozdíl mezi nominálním HDP na osobu je totiž nadhodnocen různou cenovou úrovní (v bohatých zemích bývá vyšší).
Údaje, o kterých budeme mluvit, jsou vyjádřeny v procentech průměru EU. Je tedy nutné mít na mysli, že společně s růstem jednotlivých ekonomik se zvyšuje i celkový průměr. Konvergence chudších zemí k průměru EU znamená, že tyto ekonomiky rostly nadprůměrným tempem. Naopak u těch nejbohatších zemí došlo v posledních letech k poklesu tohoto ukazatele. Nelze však říct, že obyvatelé zchudli. U bohatých zemí se jen projevilo mírnější tempo ekonomického růstu.
Přestože se často srovnává úroveň HDP na osobu, vhodnějším ukazatelem prosperity obyvatel je reálná spotřeba. Například HDP na osobu v Česku (v paritě kupní síly) v roce 2017 dosáhl 89 % průměru EU. Na druhé straně reálná spotřeba na obyvatele ve stejném roce činila 82 % průměru Unie. Česko se průměru EU v individuální spotřebě dlouhodobě přibližuje. Zejména v posledních konjunkturních letech je patrné, že ekonomický růst se promítl i do kupní síly. Zatímco v roce 2013 byli Češi na 76 % průměru Unie, za dalších pět let si Česko polepšilo o 6 procentních bodů. Za uvedené období patří k nejúspěšnějším zemím. Více se posunuly jen Rumunsko (z 54 na 68 % průměru Unie) a Litva (ze 78 na 88 %). O 5 procentních bodů na 54 % průměru EU se zvýšila spotřeba na osobu v nejchudším Bulharsku.
Zatímco se celkový průměr zvyšoval, u nejbohatších zemí došlo k posunu dolů. Lucembursko se tak v roce 2017 dostalo na 132 % (142 % v roce 2013, 148 % v roce 2007). Německo se naopak posledních pět let udržuje na hranici 120 % (122 % v roce 2017). Rakousku se svoji úroveň udržet nepodařilo. V roce 2013 na tom bylo stejně jako Německo, v roce 2017 již kleslo na 117 %.

Reálná úroveň individuální spotřeby, 2017 (vyjádřeno v paritě kupní síly v % vůči průměru EU)

Reálná úroveň individuální spotřeby, 2017 (vyjádřeno v paritě kupní síly v % vůči průměru EU)

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.