Marek Rojíček: Česká statistika toho za posledních 100 let zažila už hodně

    Uplynulé století tuzemské statistiky hodnotí předseda ČSÚ Marek Rojíček. Připomíná obtížnou poválečnou dobu, v níž v roce 1919 vznikal Státní úřad statistický. Přidává osobní vzpomínku na povodně v roce 2002, které zlikvidovaly pražské sídlo Úřadu. Zamýšlí se rovněž, jak by mohla vypadat práce statistiků v příštích desetiletích.
     

    Jaké události v dějinách ČSÚ a jeho institucionálních předchůdců vás nejvíce zaujaly?

    Historických milníků byla samozřejmě celá řada. Již samotný vznik moderní státní statistické služby v lednu 1919 byl bezesporu přelomovou událostí, neboť tehdy vznikla skutečně plnohodnotná statistická instituce. Jistě je jím také první československé sčítání lidu, které proběhlo v roce 1921. Již za dva roky si navíc budeme moci porovnat, jaký kvalitativní posun za tu dobu při sčítáních do dnešní doby nastal.

    V ČSÚ pracujete od roku 2001. Jaká výrazná vzpomínka na těch více než 17 let se vám vybaví?

    Pro mne osobně byla jednou z velkých událostí v historii ČSÚ velká povodeň ze srpna 2002, která způsobila naprosté zničení tehdejšího sídla Úřadu v Praze-Karlíně. Původní informace zněly tak, že voda zaplaví maximálně přízemí budov, nakonec ale dosáhla až do druhého patra a opadla až zhruba za týden. Ohromným úsilím našich zaměstnanců se však podařilo v neuvěřitelně krátké době obnovit chod Úřadu. Téměř okamžitě začaly fungovat webové stránky, pokračovali jsme ve vydávání všech důležitých statistických informací. A to vše v podmínkách, kdy jednotlivé útvary provizorně sídlily na deseti různých pracovištích po celé Praze. Bohužel byla zničena i knihovna s cennými a nenahraditelnými historickými publikacemi. Část z nich jsme nechali zmrazit a vyčistit, takže jsou nyní v současné knihovně opět dostupné. Zachránit se také podařilo všechny údaje v databázích, včetně tehdy čerstvých údajů ze SLBD 2001.

    Jaké významné osobnosti z historie statistiky stojí za to připomenout?

    Prvního předsedu Úřadu Dobroslava Krejčího. Jemu se podařilo vybudovat Státní úřad statistický, a to v době krátce po skončení první světové války, kdy v českých zemích vládl chaos a hlad. Byl i autorem prvního československého zákona o státní statistické službě, jehož principy se řídíme v podstatě dodnes. Rozhodně pak nesmíme zapomenout ani na ty statistiky, kteří za své postoje obětovali své životy v době druhé světové války, jmenovitě například na tehdejšího předsedu Jana Auerhana a další. Veliký dík patří také prvnímu polistopadovému předsedovi Eduardu Outratovi, který u nás pomáhal reetablovat nezávislou a nestrannou státní statistiku.

    Dokážete si představit, jak bude vypadat práce ČSÚ v budoucnu?

    Statistická služba jako taková se v základech za posledních sto let zase tak moc nezměnila. Změnily se především technické prostředky, kterými se provádí zjišťování a zpracování jednotlivých údajů, a také jejich prezentace veřejnosti. Samozřejmě se rozšířil záběr sledování, třeba v souvislosti s nástupem informační společnosti. Troufnu si říct, že i v budoucnu budou tuzemští statistici sledovat změny v počtech obyvatelstva, vývoj v průmyslových odvětvích, jak si vede celá česká ekonomika, jak rostou ceny v maloobchodě atd., tedy to, co se kontinuálně dělá od doby vzniku národního statistického úřadu v roce 1919 až po dnešek, ale i v dobách dřívějších. Určitě se změní způsob shromažďování dat, statistický úřad se napojí na ohromné databáze údajů, které dnes leží nejen ve státní správě, ale i u soukromých společností. Bude nadále poskytovat svým uživatelům veřejnou službu, bude k tomu ale potřebovat daleko více kvalifikovaných odborníků schopných pracovat s rozsáhlými datovými soubory a vzájemně je propojovat.