Co se děje před šetřením ČSÚ v domácnostech?

VYDÁNÍ: 02/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zvané SILC, které Český statistický úřad provádí pravidelně od vstupu naší země do Evropské unie, probíhá letos již po patnácté.

Cílem šetření Životní podmínky domácností je získávat reprezentativní údaje o příjmech a příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavenosti domácností a o pracovních, materiálních a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v těchto domácnostech.
Aby údaje byly reprezentativní, měly by být ve sledovaném vzorku zastoupeny všechny věkové, vzdělanostní, sociální a příjmové skupiny, jakož i různé typy domácností – jednotlivci, páry, rodiny s dětmi, vícegenerační rodiny apod. Co ale předchází samotnému procesu zjišťování konkrétních údajů a jak jsou jednotlivé domácnosti vlastně do šetření vybírány?

Výběrovou jednotkou pro zjišťování je byt

Volba bytů probíhá náhodným dvoustupňovým výběrem nezávisle ve všech krajích České republiky, a to tak, aby počet bytů zařazených do šetření odpovídal velikosti kraje. Jako opora výběru slouží registr sčítacích obvodů, ze kterého jsou v prvním stupni vybrány statistické obvody – nejmenší územní jednotky, z nichž se skládají katastrální území a základní sídelní jednotky a jejichž síť pokrývá celé území ČR. Ve druhém stupni výběru se pak v každém z vybraných obvodů určí 10 bytů identifikovaných přesnou adresou a číslem (případně pořadím) bytu v domě.
Ve statistických obvodech s malým počtem bytů se upraví výběr tak, aby mohly být do šetření zařazeny i malé obvody – sloučí se s jinými v rámci obce, případně okresu. Tak šetření pokryje celé území ČR.

Předmětem šetření je hospodařící domácnost

Domácnost tvoří osoby, které ve vybraném bytě mají své obvyklé bydliště a uvedou, že společně hospodaří. Může se stát, že ve vybraném bytě žije více hospodařících domácností. Podstatnější než fakt, zda má konkrétní osoba na dané adrese oficiální trvalé byd­liště, je přitom to, zda se v šetřeném bytě převážně zdržuje, resp. považuje-li osoba tento byt za své hlavní bydliště. Osoby, s nimiž tazatelé provádějí rozhovory v rámci první návštěvy u nich doma, tvoří tzv. panelovou složku šetření. Panelové šetření je opakované šetření, které je prováděno na stejném souboru vybraných osob v delším časovém období. V této fázi je právě tazatel klíčovou osobou pro celé šetření, protože jeho první a hlavní úkol spočívá v získání respondentů ke spolupráci.
Respondenti z vybrané domácnosti jsou navštěvováni jednou ročně opakovaně po dobu čtyř let. Pokud se některý z respondentů v průběhu zjišťování přestěhuje do jiné soukromé domácnosti v České republice, zůstává jako objekt šetření i na nové adrese kvůli tomu, aby nedocházelo ke zmenšování panelu. Spolu s ní jsou nově zahrnuty i osoby, které s dohledanou osobou tvoří hospodařící domácnost. Při šetření se využívá takzvaný rotační panel. Každý rok se zhruba jedna čtvrtina domácností obmění. To znamená, že domácnosti, které po čtyřech letech opustí panel, jsou nahrazeny dalšími z nově vybraných bytů. Právě toto dlouhodobější sledování vybraných domácností umožňuje zaznamenávat změny, vývoj a trendy v oblasti sociální a ekonomické situace tuzemských domácností.

Data ze šetření jsou důsledně chráněna

Samotné zjišťování v terénu probíhá každý rok od začátku února do konce května. Aktivní účast osob na tomto šetření a jejich ochota spolupracovat s ČSÚ jsou nesmírně důležité. Umožní získat informace, které nelze zjistit žádným jiným způsobem. Podstatné je, že ve všech fázích zpracování je zaručena přísná anonymita poskytnutých údajů a data jsou důsledně chráněna. Přitom je plně respektován nový evropský rámec ochrany osobních údajů – GDPR. Do zpracování dat nevstupují žádné informace, které mohou identifikovat dotazované domácnosti, a konečné údaje jsou publikovány pouze formou statistických úhrnů. Zveřejňované údaje poté poskytují cenné informace jak pro směřování sociální politiky státu, tak pro hodnocení dopadů přijatých opatření. Více ZDE.

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Mezinárodní workshop o šetření v domácnostech

Mezinárodní workshop

Ve dnech 14. a 15. září se v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze uskutečnil mezinárodní seminář o statistickém šetření v domácnostech EU-SILC, který pořádal Český statistický úřad ve spolupráci s Eurostatem a Fakultou informatiky a statistiky VŠE. Zúčastnili se ho odborníci z 37 evropských zemí, zástupci Eurostatu, zástupce Světové banky a odborníci z ČSÚ.

Indikátory životní úrovně domácností pohledem mezinárodní statistiky

Ilustrační foto

Na veřejnosti se v nedávné době objevila zpráva, že až 40 % domácností v České republice balancuje na hranici chudoby. Údaje Českého statistického úřadu ale hovoří jinak. Pojďme si tuto problematiku vysvětlit.

Šetření v domácnostech

ilustrační foto

Český statistický úřad provádí několik výběrových šetření v domácnostech, přičemž většina z nich je dána evropskou legislativou, a jedná se tedy o povinně zjišťované statistické ukazatele. Přesto je účast v těchto šetřeních pro české domácnosti dobrovolná.

Platí, co řekne respondent

Kateřina Vichová, DiS

Sešly jsme se na Velký pátek v jídelně Ústředí ČSÚ v Praze na Skalce. Děti měly prázdniny, proto Kateřina Vichová, tazatelka ČSÚ, přišla i se svou sedmiletou dcerkou. Zatímco jsme si spolu povídaly o její práci, dcera souhlasně pokyvovala hlavou.

Jak hodnotíme své zdraví

ilustrativní fotka

Podle výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC), které každoročně provádí ČSÚ, hodnotí většina obyvatel České republiky svůj zdravotní stav spíše pozitivně. Starší lidé však vnímají své zdraví hůře než mladší osoby. Náctiletí k lékaři vyrazí zhruba jednou ročně. Lidé nad 75 let devětkrát častěji.

Jak se měří materiální deprivace

ilustrativní fotka

Životní úroveň domácností se hodnotí mimo jiné i jejími materiálními podmínkami. Evropská unie k tomu používá indikátor míry materiální deprivace, který vychází z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). V současné době jej reviduje.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

ilustrativní obrázek

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.