Do poloviny století bude o polovinu více seniorů

VYDÁNÍ: 02/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Mnohojazyčný demografický slovník definuje stárnutí populace jako zvyšování podílu starých osob v obyvatelstvu. Za hranici stáří se dnes zpravidla považuje věk 65 let.

Ukazatel procentního zastoupení obyvatel 65letých a starších je ukazatelem celé věkové struktury dané populace. Ta je výsledkem vývoje porodnosti, úmrtnosti a migrace posledních zhruba sta let. Věková skladba obyvatel ČR je nerovnoměrná, když hlavní nepravidelnosti do ní založil vývoj porodnosti. Ve vyšším a vysokém věku je pak početnost věkových kategorií výrazně ovlivňována úmrtností.

Počet starých lidí se bude zvyšovat až do roku 2058

Na počátku roku 2018 (poslední známé definitivní údaje) měla Česká republika 2,040 mil. obyvatel ve věku 65 a více let (osoby s rokem narození 1952 a dřívějším). Ti tvořili 19,2 % celého obyvatelstva. V roce 2005 se do seniorského věku začaly přesouvat silné generace osob narozených v době druhé světové války a v prvních letech po jejím skončení a záhy vedly ke zvětšování početní velikosti celé skupiny seniorů. Její podíl v obyvatelstvu se v období let 2005 (včetně) až 2017 zvýšil o 5,2 procentního bodu. Absolutně se tato skupina rozrostla o téměř 606 tis. osob.
Při naplnění všech předpokladů střední varianty projekce ČSÚ z roku 2018 se bude počet obyvatel ve věku 65 let každoročně zvyšovat, a to až do roku 2058 včetně. Do konce roku 2050 by se měl vyšplhat k 3,097 mil., tj. být o 1,057 mil., resp. o 52 % vyšší než na konci roku 2017. Pro rok 2058 je odhadován počet ještě o 108 tis. vyšší (3,205 mil.). Relativní zastoupení skupiny 65- a víceletých se podle projekce do poloviny století vyšplhá na 28,8 %, do konce roku 2058 až na 30,0 %. Nejrychlejší růst je očekáván v prvních čtyřech letech prognózovaného období (2018–2021) a v období let 2038–2044; nejprve v souvislosti s přechodem dalších ještě pořád relativně silných ročníků z 50. let minulého století (1953–1956) do této věkové kategorie, později pak ve vazbě na přesun početně velmi silných generací 1973–1979 přes hranici 65 let.

Očekávaný vývoj počtu obyvatel ve věku 65+ A MEZIROČNÍ RYCHLOST JEHO RŮSTU (v %), 2018–2051 (1. 1., střední varianta projekce)

Očekávaný vývoj počtu obyvatel ve věku 65+ A MEZIROČNÍ RYCHLOST JEHO RŮSTU (v %), 2018–2051 (1. 1., střední varianta projekce)

Ke stárnutí významně přispěje i očekávané prodlužování života

Trend budoucího intenzivního populačního stárnutí tak nezpochybnitelně vychází z aktuální nerovnoměrné věkové struktury. Nakolik však může být stárnutí zesíleno očekávaným pokračováním snižování úmrtnosti a migračními zisky, resp. které z těchto tří jevů budou podle nové projekce ČSÚ pro proces demografického stárnutí klíčové?
Podle modelového výpočtu varianty projekce se zafixovanou úrovní úmrtnosti podle pohlaví a věku na úrovni roku 2017 po celé prognózované období (úmrtnost by se již dále nesnižovala) a budoucí úrovní migrace a plodnosti, s jakou počítala střední varianta projekce, by velikost populace ve věku 65+ dosahovala v polovině století 2,564 mil. To znamená, že by byla o 524 tis. větší než na počátku roku 2018. Očekávaný růst počtu seniorů byl však v projekci poměrně výrazně podpořen předpokladem kontinuálního pokračování snižování úmrtnosti v celém věkovém spektru, ve vyšším a vysokém věku dokonce nejvýraznějším. Střední varianta počítala s prodloužením naděje dožití ve věku 65 let mezi roky 2017 a 2050 u mužů z 16,3 na 20,4 roku, u žen z 19,8 na 23,5 roku. Podle „plnohodnotné“ střední varianty lze pak očekávat velikost skupiny obyvatel 65- a víceletých v polovině století ještě o více než půl milionu větší, o 17 % více než při zachování úmrtnosti z roku 2017.
Mnohem menší vliv na očekávané stárnutí obyvatelstva projekce se přisuzuje zahraniční migraci. Intenzita stěhování přes hranice České republiky je ve věku 65 let a více obecně poměrně nízká, přičemž výsledné saldo bývá mírně kladné, v řádu několika málo set osob ročně. S většími změnami v úrovni mezinárodní migrace seniorského obyvatelstva projekce nepočítá. Je ovšem možné, že v důsledku demografického stárnutí v celé Evropě i ostatních zemích se míra migrace starších obyvatel přes hranice států bude časem zvyšovat. Data za Českou republiku tuto návaznost demografického stárnutí zatím příliš neukazují.
Prognózované obdobně vysoké migrační zisky jako ty dnešní spolu s očekávanými přírůstky osob v mladších věkových kategoriích, které se v čase budou postupně přesouvat do seniorské věkové kategorie, a s předpokladem snižování úmrtnosti pak celkový rozdíl ve velikosti skupiny 65letých a starších na konci roku 2050 činí mezi střední variantou projekce s migrací a bez migrace 63 tis. osob. Ve srovnání s vlivem očekávaného zlepšování úmrtnosti se odhaduje malý vliv migrace na velikost seniorské populace.

Očekávaný vývoj početní velikosti seniorských věkových skupin, 2019–2051 (1. 1., střední varianta projekce) (mil.)

Očekávaný vývoj početní velikosti seniorských věkových skupin, 2019–2051 (1. 1., střední varianta projekce) (mil.)

Nejrychleji budou přibývat ti nejstarší

Populace 65letých a starších je z hlediska věku heterogenní, což je způsobeno jak nestejnou velikostí jednotlivých populačních ročníků již při narození, tak s věkem rostoucí úrovní úmrtnosti. Projekce ukazuje, že k výrazným početním změnám bude docházet i uvnitř této hlavní věkové skupiny. I v jejím případě se budou projevovat nepravidelnosti aktuální věkové struktury, zejména pak stárnutí osob z velmi silných ročníků 70. let 20. století. Se zvyšujícím se věkem bude početní velikost jednotlivých dílčích věkových kategorií více ovlivňovat očekávané snižování úmrtnosti.
Nejmladší skupina 65–74letých seniorů ak­tuálně tvoří 61 % velikosti celé skupiny 65+ a čítá 1,254 mil. osob. Svého lokálního maxima dosáhne podle projekce tato kategorie v roce 2020. Intenzivnější a delší růst početní velikosti této věkové skupiny pak začne s počátkem vstupu osob silných ročníků ze 70. let 20. století mezi 65- a víceleté (od poloviny 30. let). Kulminovat by měl na konci roku 2045 na úrovni 1,550 mil.
I vývoj počtu obyvatel ve věku 75–84 let by měl ještě dosti viditelně odrážet velikosti jednotlivých generací, i když v čase se vliv prognózované klesající úmrtnosti bude pozvolna zvyšovat. Úplného vrcholu ve výši 1,290 milionu by počet seniorů tohoto věku měl ve 21. století dosáhnout ve 2. polovině 50. let. V polovině století jich střední varianta očekává 1,130 mil. Věková skupina nejstarších seniorů bude předpovídaným snižováním úmrtnosti navyšována, resp. pomaleji redukována již poměrně výrazně. Při předpokladu stagnace úmrtnosti na úrovni roku 2017 a ostatních parametrů populačního vývoje ze střední varianty by byla její velikost v polovině století 307 tis., o 40 % menší než podle výsledků střední varianty, která odhaduje počet 85letých a starších osob k tomuto datu na 515 tis. Prostřední seniorská kategorie 75–84letých by přitom byla od roku 2017 při neměnné úmrtnosti menší o 19 %, skupina 65–74letých o 8 %. Pokles intenzity úmrtnosti zanesený do projekce je totiž postupem času stále více koncentrován do vyššího věku.
Populace 85letých a starších se bude podle projekce kromě krátkého období velmi malých meziročních úbytků v letech 2043–2046 zvětšovat až do poloviny století, resp. až do roku 2067. Navíc bude nejrychleji rostoucí seniorskou skupinou – na konci roku 2050 je očekávána její velikost oproti té současné 2,6krát větší, což představuje zvýšení z 201 tis. osob k 31. 12. 2017 na 515 tisíc k 31. 12. 2050. Na svém vrcholu v druhé polovině 60. let by mohlo v ČR žít obyvatel ve věku 85 a více let dokonce čtyřnásobně více než dnes (téměř 807 tis.).
Stárnutí populace ČR je neodvratný proces. Největší měrou se na něm bude podílet přesouvání populačně nejsilnějších ročníků do seniorského věku. Další prodlužování života však proces demografického stárnutí citelně zesílí. Vliv zahraniční migrace je zatím předpokládán jen malý.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Projekce obyvatel není pětiletka, kterou lze naplánovat dopředu a pak splnit

ilustrativní fotka

Populační prognózy vždy byly a stále jsou žádaným produktem statistiků, přestože jen zřídka v absolutních číslech vycházejí. Po několika málo letech se počet a složení populace podle pohlaví a věku předpokládaného vývoje vzdalují. Nicméně vývojové tendence založené v hluboké minulosti vystihují populační vývoj poměrně spolehlivě a kopírují předcházející vlny početně silnějších či slabších generací narozených.

Už ne pokuty, ale odměny za druhé čínské dítě

ilustrativní fotka

V roce 2018 se v Číně narodilo 15,23 mil. dětí. To bylo o dva miliony dětí méně než v roce předcházejícím. Zároveň to bylo nejméně narozených dětí od roku 1949, kdy byla založena Čínská lidová republika.

Za zvýšení počtu obyvatel Prahy může migrace

ilustrativní fotka

Celkový počet obyvatel Prahy se mezi lety 2007 až 2017 zvýšil o téměř sedm procent. V absolutních číslech jde o navýšení o 82 tis. osob. Vliv na to mělo zejména přistěhování nejen Čechů, ale i cizinců.

Počty narozených dětí by již neměly překročit současné hodnoty

ilustrativní fotka

Dramatické změny intenzity plodnosti, které byly typické pro období po roce 1989, by se již neměly opakovat. Předpokladem pro novou projekci obyvatelstva ČR je pokračování trendů z posledních let, byť s nižší intenzitou, a z dlouhodobého hlediska stabilnější vzorce reprodukčního chování obyvatel republiky.

Lidí v produktivním věku bude ubývat

Ilustrační foto

Na počátku roku 2018 žilo v Česku téměř 6,9 mil. obyvatel ve věku 15 až 64 let. Bylo to o půl milionu osob méně než v roce 2009. Tehdy byl jejich počet nejvyšší od konce druhé světové války. Výsledky projekce obyvatel ČSÚ předpovídají další snižování počtu obyvatel v tomto věku.

V domácím prostředí se senioři zotavují rychleji

V roce 2020 by mělo žít v České republice 2,2 mil. osob starších 65 let. Stále rostoucí počet seniorů má dopad na veřejné finance. Již dnes stojí dlouhodobá péče ročně zhruba 1,4 % hrubého domácího produktu, a to bez zahrnutí péče poskytované v rodinách.

Kriminalita cizinců v Česku

Podíl cizinců v ČR se zvyšuje a překročil již pětiprocentní hranici. Mezi citlivá témata patří, zda cizinci s sebou nesou i riziko zvýšené kriminality. Oficiální statistiky naznačují, že v některých oblastech by ji mohli i snižovat.

Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2018 zpomalil. Podobně jako vloni však přetrval vysoký růst výdajů domácností, mzdová tempa akcelerovala. Podniky stále naléhavěji pociťovaly nedostatek pracovní síly, což limitovalo jejich růst. Výsledkem bylo mimo jiné posílení investiční aktivity do ICT, strojů a zařízení.

Cizinci v seniorském věku

ilustrativní fotka

Z údajů Ředitelství služby cizinecké policie vyplývá, že po 61. roku života zůstává v České republice v seniorském věku více cizinců z Evropské unie než ze zemí mimo Unii. Ze zemí EU se k nám stěhují ženy v seniorském věku, z mimounijních států do Česka přicházejí naopak ženy v mladém věku, a to od 18 do 21 let.

Nejvíce se bojíme toho, co neznáme

Mgr. Marta Lopatková_Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Ph.D.

V druhé polovině minulého století tu byl jeden stát ze dvou velmi blízkých národů, od roku 1993 již dokonce jen jeden národnostně homogenní stát, ale v novém tisíciletí stále více narůstá podíl cizích státních občanů. Jaké hlavní přínosy či negativa mají cizinecké komunity pro českou společnost, se zamýšlejí socioložky Lenka Formánková a Marta Lopatková.