Ukazatel procentního zastoupení obyvatel 65letých a starších je ukazatelem celé věkové struktury dané populace. Ta je výsledkem vývoje porodnosti, úmrtnosti a migrace posledních zhruba sta let. Věková skladba obyvatel ČR je nerovnoměrná, když hlavní nepravidelnosti do ní založil vývoj porodnosti. Ve vyšším a vysokém věku je pak početnost věkových kategorií výrazně ovlivňována úmrtností.
Počet starých lidí se bude zvyšovat až do roku 2058
Na počátku roku 2018 (poslední známé definitivní údaje) měla Česká republika 2,040 mil. obyvatel ve věku 65 a více let (osoby s rokem narození 1952 a dřívějším). Ti tvořili 19,2 % celého obyvatelstva. V roce 2005 se do seniorského věku začaly přesouvat silné generace osob narozených v době druhé světové války a v prvních letech po jejím skončení a záhy vedly ke zvětšování početní velikosti celé skupiny seniorů. Její podíl v obyvatelstvu se v období let 2005 (včetně) až 2017 zvýšil o 5,2 procentního bodu. Absolutně se tato skupina rozrostla o téměř 606 tis. osob.
Při naplnění všech předpokladů střední varianty projekce ČSÚ z roku 2018 se bude počet obyvatel ve věku 65 let každoročně zvyšovat, a to až do roku 2058 včetně. Do konce roku 2050 by se měl vyšplhat k 3,097 mil., tj. být o 1,057 mil., resp. o 52 % vyšší než na konci roku 2017. Pro rok 2058 je odhadován počet ještě o 108 tis. vyšší (3,205 mil.). Relativní zastoupení skupiny 65- a víceletých se podle projekce do poloviny století vyšplhá na 28,8 %, do konce roku 2058 až na 30,0 %. Nejrychlejší růst je očekáván v prvních čtyřech letech prognózovaného období (2018–2021) a v období let 2038–2044; nejprve v souvislosti s přechodem dalších ještě pořád relativně silných ročníků z 50. let minulého století (1953–1956) do této věkové kategorie, později pak ve vazbě na přesun početně velmi silných generací 1973–1979 přes hranici 65 let.
Očekávaný vývoj počtu obyvatel ve věku 65+ A MEZIROČNÍ RYCHLOST JEHO RŮSTU (v %), 2018–2051 (1. 1., střední varianta projekce)
Ke stárnutí významně přispěje i očekávané prodlužování života
Trend budoucího intenzivního populačního stárnutí tak nezpochybnitelně vychází z aktuální nerovnoměrné věkové struktury. Nakolik však může být stárnutí zesíleno očekávaným pokračováním snižování úmrtnosti a migračními zisky, resp. které z těchto tří jevů budou podle nové projekce ČSÚ pro proces demografického stárnutí klíčové?
Podle modelového výpočtu varianty projekce se zafixovanou úrovní úmrtnosti podle pohlaví a věku na úrovni roku 2017 po celé prognózované období (úmrtnost by se již dále nesnižovala) a budoucí úrovní migrace a plodnosti, s jakou počítala střední varianta projekce, by velikost populace ve věku 65+ dosahovala v polovině století 2,564 mil. To znamená, že by byla o 524 tis. větší než na počátku roku 2018. Očekávaný růst počtu seniorů byl však v projekci poměrně výrazně podpořen předpokladem kontinuálního pokračování snižování úmrtnosti v celém věkovém spektru, ve vyšším a vysokém věku dokonce nejvýraznějším. Střední varianta počítala s prodloužením naděje dožití ve věku 65 let mezi roky 2017 a 2050 u mužů z 16,3 na 20,4 roku, u žen z 19,8 na 23,5 roku. Podle „plnohodnotné“ střední varianty lze pak očekávat velikost skupiny obyvatel 65- a víceletých v polovině století ještě o více než půl milionu větší, o 17 % více než při zachování úmrtnosti z roku 2017.
Mnohem menší vliv na očekávané stárnutí obyvatelstva projekce se přisuzuje zahraniční migraci. Intenzita stěhování přes hranice České republiky je ve věku 65 let a více obecně poměrně nízká, přičemž výsledné saldo bývá mírně kladné, v řádu několika málo set osob ročně. S většími změnami v úrovni mezinárodní migrace seniorského obyvatelstva projekce nepočítá. Je ovšem možné, že v důsledku demografického stárnutí v celé Evropě i ostatních zemích se míra migrace starších obyvatel přes hranice států bude časem zvyšovat. Data za Českou republiku tuto návaznost demografického stárnutí zatím příliš neukazují.
Prognózované obdobně vysoké migrační zisky jako ty dnešní spolu s očekávanými přírůstky osob v mladších věkových kategoriích, které se v čase budou postupně přesouvat do seniorské věkové kategorie, a s předpokladem snižování úmrtnosti pak celkový rozdíl ve velikosti skupiny 65letých a starších na konci roku 2050 činí mezi střední variantou projekce s migrací a bez migrace 63 tis. osob. Ve srovnání s vlivem očekávaného zlepšování úmrtnosti se odhaduje malý vliv migrace na velikost seniorské populace.
Očekávaný vývoj početní velikosti seniorských věkových skupin, 2019–2051 (1. 1., střední varianta projekce) (mil.)
Nejrychleji budou přibývat ti nejstarší
Populace 65letých a starších je z hlediska věku heterogenní, což je způsobeno jak nestejnou velikostí jednotlivých populačních ročníků již při narození, tak s věkem rostoucí úrovní úmrtnosti. Projekce ukazuje, že k výrazným početním změnám bude docházet i uvnitř této hlavní věkové skupiny. I v jejím případě se budou projevovat nepravidelnosti aktuální věkové struktury, zejména pak stárnutí osob z velmi silných ročníků 70. let 20. století. Se zvyšujícím se věkem bude početní velikost jednotlivých dílčích věkových kategorií více ovlivňovat očekávané snižování úmrtnosti.
Nejmladší skupina 65–74letých seniorů aktuálně tvoří 61 % velikosti celé skupiny 65+ a čítá 1,254 mil. osob. Svého lokálního maxima dosáhne podle projekce tato kategorie v roce 2020. Intenzivnější a delší růst početní velikosti této věkové skupiny pak začne s počátkem vstupu osob silných ročníků ze 70. let 20. století mezi 65- a víceleté (od poloviny 30. let). Kulminovat by měl na konci roku 2045 na úrovni 1,550 mil.
I vývoj počtu obyvatel ve věku 75–84 let by měl ještě dosti viditelně odrážet velikosti jednotlivých generací, i když v čase se vliv prognózované klesající úmrtnosti bude pozvolna zvyšovat. Úplného vrcholu ve výši 1,290 milionu by počet seniorů tohoto věku měl ve 21. století dosáhnout ve 2. polovině 50. let. V polovině století jich střední varianta očekává 1,130 mil. Věková skupina nejstarších seniorů bude předpovídaným snižováním úmrtnosti navyšována, resp. pomaleji redukována již poměrně výrazně. Při předpokladu stagnace úmrtnosti na úrovni roku 2017 a ostatních parametrů populačního vývoje ze střední varianty by byla její velikost v polovině století 307 tis., o 40 % menší než podle výsledků střední varianty, která odhaduje počet 85letých a starších osob k tomuto datu na 515 tis. Prostřední seniorská kategorie 75–84letých by přitom byla od roku 2017 při neměnné úmrtnosti menší o 19 %, skupina 65–74letých o 8 %. Pokles intenzity úmrtnosti zanesený do projekce je totiž postupem času stále více koncentrován do vyššího věku.
Populace 85letých a starších se bude podle projekce kromě krátkého období velmi malých meziročních úbytků v letech 2043–2046 zvětšovat až do poloviny století, resp. až do roku 2067. Navíc bude nejrychleji rostoucí seniorskou skupinou – na konci roku 2050 je očekávána její velikost oproti té současné 2,6krát větší, což představuje zvýšení z 201 tis. osob k 31. 12. 2017 na 515 tisíc k 31. 12. 2050. Na svém vrcholu v druhé polovině 60. let by mohlo v ČR žít obyvatel ve věku 85 a více let dokonce čtyřnásobně více než dnes (téměř 807 tis.).
Stárnutí populace ČR je neodvratný proces. Největší měrou se na něm bude podílet přesouvání populačně nejsilnějších ročníků do seniorského věku. Další prodlužování života však proces demografického stárnutí citelně zesílí. Vliv zahraniční migrace je zatím předpokládán jen malý.
