Kdo vydělal na rekonvalescenci ekonomiky?

VYDÁNÍ: 02/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Průměrné mzdy se v pětiletém období 2012–2017 zvýšily o 17,7 %, reálně (po očištění o vliv inflace) vzrostly o 11,6 %. Přehledy podle socioekonomických kategorií ukazují, že více si polepšili poddůstojníci, řemeslníci a prodavačky, naopak slabý růst najdeme u manažerů všech úrovní, ale také u zaměstnanců ve službách zákazníkům.

V pětiletém období 2012–2017 se česká ekonomika vymanila z recese až k silnému růstu, nezaměstnanost klesala na historická minima a mzdová úroveň se začala výrazně zvyšovat, což vyvrcholilo v loňském roce 2018. Proces hospodářské rekonvalescence byl postupný a plynulý.

Per aspera ad astra

Z hlediska výdělků zaměstnanců byly ještě roky 2012 a 2013 obdobím chudnutí. Průměrná mzda v roce 2012 sice meziročně vzrostla o 2,5 %, ale vyšší inflace (3,3 %) způsobila, že si lidé za své výdělky reálně nakoupili méně. V následujícím roce 2013 se trh práce dostal na nové dno, průměrná mzda i nominálně poklesla o 0,1 %, reálně se propadla o 1,5 %. Míra nezaměstnanosti byla v obou letech sedmiprocentní.
Rok 2014 byl rokem šťastného obratu: mzdy se zvýšily o 2,9 % a inflace se snížila na pouhých 0,4 %, takže výdělky začaly reálně růst. Nízký růst cen přetrval i v letech 2015 a 2016, takže životní úroveň se mohla výrazně zvyšovat i při nominálním růstu mezd okolo tří procent. Nezaměstnanost začala v roce 2014 klesat a na konci roku se její míra po sezónním očištění dostala pod 6 %. V následujících letech již klesala takřka lineárně, což byl jeden z nejdůležitějších faktorů tlačících na růst mezd. V roce 2017 průměrná mzda vzrostla nominálně o 6,2 % a reálně o 3,6 %. Nezaměstnanost byla na konci roku již jen 2,5%.
Za celé období se průměrná mzda zvýšila o 17,7 %. K tomu je nutné poznamenat, že v makroekonomickém pohledu byl růst průměrné mzdy o to významnější, že se zároveň zvyšoval počet zaměstnanců, kteří mzdy pobírali. Objem vyplacených mezd tedy rostl ještě rychleji než průměr na osobu a tento průměr byl ještě matematicky snižován nástupními mzdami nově nabíraných pracovníků, které jsou typicky nižší než mzdy zaměstnanců s delší praxí.
V sociálním pohledu se můžeme zaměřit na medián, který představuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy typickou výplatu, a není ovlivňován extrémy. Ten za období 2012–2017 vzrostl o 21,4 %. Zatímco tedy v roce 2012 brala nadpoloviční většina zaměstnanců výplatu pod 21 tis. Kč hrubého, v roce 2017 již pobírala více jak polovina mzdu přes 25 tis. Kč.

Vývoj mediánových mezd u socioekonomických skupin, 2012–2017 (Kč)

Vývoj mediánových mezd u socioekonomických skupin, 2012–2017 (Kč)

Co řeknou socioekonomické skupiny?

Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) je statistické zjišťování v gesci MPSV, které umožňuje analyzovat mzdový vývoj v těchto letech podle socioekonomických charakteristik zaměstnanců, převoditelné na klasifikaci ESeG. ISPV sleduje jednotlivé mzdy pouze u zaměstnanců s úvazkem aspoň 35 hodin týdně a vylučuje vliv nemocnosti. Takto vypočtené aritmetické průměry mezd i mediány jsou vyšší než standardní údaje ČSÚ. Medián pro rok 2012 byl podle ISPV 22 004 Kč, o pět let později 26 830 Kč, což představuje nárůst o 21,9 %. Přestože rozdíly ve vývoji podle socioekonomických tříd nejsou nijak ohromující, lze na tomto základě odpovědět na otázku, kteří zaměstnanci si polepšili více a kteří méně.
Manažerské profese jsou ty, ve kterých se s velkým odstupem vydělává nejvíce. Zároveň je to však socioekonomická třída, která si v období rekonvalescence polepšila podprůměrně, jen o 18 %. Odměny řídících pracovníků jsou velmi různorodé, což závisí především na tom, jakou firmu či útvar řídí. Manažeři v oblasti ubytování, v obchodu a kultuře mají výplaty srovnatelné spíše s techniky či specialisty, ty skutečně vysoké odměny čekají na řídící pracovníky v produkčních odvětvích a administrativě, kde medián v roce 2017 dosáhl 52 690 Kč. Dvacetina nejlépe placených obdržela dokonce více než 176 469 Kč. To je velmi vysoká hranice, ale za pět let se posunula jen o pět tisíc, tedy o 3 %. Je tedy zjevné, že doba se po krizi proměnila a nejlépe placení manažeři přestali být v podnicích hýčkáni.
Ještě horší je výsledek u skupiny zaměstnanců ve službách zákazníkům, kde mzdy za celé období vzrostly o pouhých 10 %. Tam patří profese jako recepční, operátoři telefonních panelů, úředníci sázkových a cestovních kanceláří, informačních center apod. Je však zjevné, že v těchto službách jsou lidé nahrazováni počítačovými algoritmy a digitalizací a ti zbylí dělají méně kvalifikovanou práci.

5. a 95. percentil a medián mezd u socioekonomických skupin, 2017 (Kč)

5. a 95. percentil a medián mezd u socioekonomických skupin, 2017 (Kč)

A nejvyšší nárůsty

Naopak nejvíce přidáno za pětileté období dostali poddůstojníci v ozbrojených silách, kde se plat zvýšil celkem o 49 % a tím se takřka dotáhl na celkový medián mezd. Pro desetinu s nejnižšími výdělky byl nárůst dokonce 60 %. Tento údaj je však výjimečný a týká se velmi malé skupiny zaměstnanců.
Podstatnější je nárůst mediánových platů u zaměstnanců osobní péče, ošetřovatelů, který byl 30%, tj. z 16 695 Kč v roce 2012 na 21 655 Kč v roce 2017. Nejnižší dvacetina platů pak byla pod hranicí 15 472 Kč a opačná dvacetina nejvyšších byla přes 30 983 Kč.
Podniky si také začaly více vážit pracovní síly dělníků. U těch tradičně nízko placených – zpracovatelů potravin, dřeva, textilu apod – se mediánová mzda zvedla z 16 463 Kč na 21 031 Kč. To je nárůst o 28 %. U obsluhy strojů a montážních dělníků z 20 057 Kč na 25 264 Kč, tedy o 26 %. O trochu méně (23 %) vzrostly mzdy řemeslníků kovo, elektro, polygrafie a opravářů, a to na 27 324 Kč, ještě méně u řemeslníků na stavbách (20 %). Celkově se tak spíše zmenšovaly rozdíly ve mzdových úrovních různých profesí.
Nadstandardně vzrostly výdělky u špatně placených rutinních zaměstnanců. Zaměstnancům prodeje a osobních služeb se zvýšily o 26 %, čímž dosáhly 17 740 Kč. U pomocných zaměstnanců v zemědělství, výrobě a přípravě jídla také vzrostly o 26 % na 19 230 Kč. Nejméně berou dlouhodobě uklízeči a pouliční prodejci, v roce 2017 dosáhli jen na medián 14 197 Kč. U rutinních zaměstnání je velmi zřetelné, že nejvíce se zvyšovaly ty nejnižší mzdy, takže jde nepochybně o vliv navyšování minimální mzdy.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Česká ekonomika zatím roste

Vstup české ekonomiky do roku 2019 byl solidní. Meziroční i mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu pokračoval a navzdory nejistotě na mezinárodní scéně k němu mírně přispěla i zahraniční poptávka. Domácí spotřeba ale zůstala klíčovým faktorem hospodářského růstu.

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Potřebujeme pracující cizince?

ilustrativní fotka

Z březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že oproti loňskému roku klesl o šest procentních bodů na 58 % počet Čechů, kteří stále vnímají nově příchozí cizince jako problém. Co si myslí o přínosu cizinců v naší společnosti odborníci?

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Mzdová nerovnost se snižuje

ilustrativní foto

V loňském roce došlo k výraznému nárůstu mezd u lidí s podprůměrnými mzdami. Naopak v manažerských platech byl růst jen střídmý.

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

ilustrativní fotka

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

Kolik vydělávají zaměstnanecké elity?

Ilustrační foto

Jen málo lidí by nechtělo brát plat manažera. Zní to pěkně, v realitě to ale mohou být částky velmi různorodé. Právě tak jako u specialistů.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.