Lidí v produktivním věku bude ubývat

Na počátku roku 2018 žilo v Česku téměř 6,9 mil. obyvatel ve věku 15 až 64 let. Bylo to o půl milionu osob méně než v roce 2009. Tehdy byl jejich počet nejvyšší od konce druhé světové války. Výsledky projekce obyvatel ČSÚ předpovídají další snižování počtu obyvatel v tomto věku.

Podle výsledků nové demografické projekce ČSÚ by k největší početní redukci obyvatel ČR ve věku 15 až 64 let mělo docházet na přelomu 30. a 40. let tohoto století. Na konci roku 2050 by do této věkové kategorie mělo patřit 6,0 mil. osob, resp. 56 % obyvatel ČR. K zastavení poklesu by mělo dojít až na sklonku 50. let.

K úbytku dochází téměř deset let

K největším úbytkům 15–64letých došlo v letech 2012 a 2013 – meziročně o více než 70 tis. osob. V letech 2014 až 2016 činil roční úbytek průměrně 56 tis., v roce 2017 pak 43 tis. osob. Další snižování počtu obyvatel v produktivním věku předpovídá nejnovější projekce obyvatelstva ČSÚ i pro období let 2018–2022. Meziroční úbytky se však budou postupně snižovat, až se úplně zastaví. V letech 2022–2034 by měla tato věková kategorie čítat 6,76–6,81 mil. obyvatel s meziročními přírůstky/úbytky do 18 tis. osob.
Od druhé poloviny 30. let bude trend klesajícího počtu osob ve věku 15–64 let v populaci ČR pokračovat, neboť ji budou opouštět silné ročníky narozených v polovině 70. let 20. století. Nejrychlejší početní redukce se očekává v letech 2038–2044, ročně o více než 50 tis. osob. Během pouhých devíti let (2037–2045) zmizí z této věkové kategorie půl milionu osob. Podobná situace nastala mezi lety 2009 a 2018, kdy početně silné kohorty narozených zhruba od poloviny 40. do poloviny 50. let 20. století střídaly historicky nejméně početné generace. Počet obyvatel ve věku 15–64 let se sníží do roku 2045 na 6,2 mil., do poloviny století pak na 6,1 mil. Vůbec nejnižší početní stav se očekává na konci 50. let, a to 5,9 mil. Po celé období přitom bude probíhat výrazná proměna věkové struktury obyvatel.

Rozdíl očekávaného počtu obyvatel ve střední variantě s migrací a střední variantě bez migrace podle věku (tis.)

Rozdíl očekávaného počtu obyvatel ve střední variantě s migrací a střední variantě bez migrace podle věku (tis.)

Věkové kohorty jsou velmi nerovnoměrné

Rozložení obyvatel do jednotlivých věkových kohort (osoby se stejným věkem) je aktuálně velmi nerovnoměrné. Do kategorie 15–64 let totiž spadají jak ty nejpočetnější, tak ty nejméně početné generace naší populace. Početně nejchudší jsou ročníky narozených na konci 90. let 20. století. Na počátku roku 2018 zahrnovaly zhruba 90 tis. osob v jedné kohortě. Oproti tomu nejsilnější ročníky narozených v polovině 70. let 20. století ve stejnou chvíli čítaly, a to každý z nich, až 190 tis. osob, tedy o 100 tis. více. Do pětileté věkové skupiny 15–19 tak na počátku roku 2018 spadalo 4,4 % obyvatel ČR, zatímco do věkové skupiny 40–44 dvakrát více, 8,8 %. V absolutním počtu bylo 40–44letých o 473 tis. více než 15–19letých.
Těžiště populace v ekonomicky aktivním věku, které reprezentují silné ročníky narozených v 70. letech 20. století, se bude v důsledku stárnutí jednotlivých generací postupně posouvat do vyššího věku a tím přirozeně měnit věkovou skladbu populace. Od roku 2022 bude těžiště populace představovat věková skupina 45–49, od roku 2027 pak věková skupina 50–54 atd. Roku 2037 by měli pozici početně nejsilnější pětileté věkové skupiny převzít 60–64letí, tedy lidé předdůchodového věku, a do poloviny století si tuto pozici udržet.
Obdobným způsobem se bude, tentokrát s generacemi „devadesátek“, přesouvat ve věkové struktuře zářez ve směru lokálního minima: od roku 2021 bude nejméně osob ve věku 20–24, od roku 2026 ve věku 25–29 atd. Teprve na počátku roku 2040, podle střední varianty projekce ČSÚ, tuto štafetu převezmou mladší kohorty, a to ročníky narozených v první polovině 20. let tohoto století, které budou na počátku 40. let tvořit pětiletou věkovou skupinu 15–19. Díky úmrtnosti, která bude snižovat počet obyvatel staršího věku, a migraci, jež bude naopak zvyšovat počet obyvatel mladšího věku, se budou v průběhu let rozdíly v početnosti dílčích věkových skupin postupně snižovat.
Očekávaný vývoj věkové kategorie 15–64 je ve značné míře určen naší historií – vývojem počtu narozených dětí v jednotlivých letech 20. století. Budoucí reálný vývoj demografických procesů určí „pouze“ míru a rychlost očekávaných změn. Úroveň plodnosti, která společně s počtem žen v reprodukčním věku zakládá nové generace narozených dětí, určí, jak výrazně se od sebe budou v budoucnu jednotlivé kohorty početně lišit (tak výrazné vlny porodnosti, jaké vznikly v průběhu minulého století, pochopitelně projekce v budoucnu neočekává). Intenzita úmrtnosti (naplnění vize dalšího snižování úmrtnosti napříč věkovým spektrem) ovlivní, v jaké míře budou silné ročníky narozených v 70. letech minulého století v naší věkové struktuře dominovat.

Očekávaný počet obyvatel ve věku 15 až 64 let (mil.)
(stav k 1. 1. daného roku)

Očekávaný počet obyvatel ve věku 15 až 64 let (mil.) (stav k 1. 1. daného roku)

Migrace sehraje nemalou roli

Projekce předpokládá každoroční kladné saldo migrace, které bude posilovat počet obyvatel zejména v produktivním věku. Nejvyšší přírůstky zahraniční migrací se očekávají u 20–34letých mužů i žen. Migrace zároveň podpoří sílu nových generací, neboť (díky migraci) vyšší počet žen v reprodukčním věku generuje vyšší očekávaný počet narozených dětí, které dále zůstávají v populaci a ovlivňují tak postupně v čase početnost všech ostatních vyšších věkových skupin. Přestože rozdíl mezi očekávaným počtem obyvatel ČR podle střední varianty s migrací (od roku 2019 počítá s každoročním úhrnným saldem 26 tis. osob) a střední varianty bez migrace se do konce roku 2050 vyšplhá na 1,1 mil. (ve věkové kategorii 15–64 let na 834 tis.), sílu migračního salda z demografického hlediska je třeba nepřeceňovat. Pro zvrácení probíhajícího trendu demografického stárnutí a pro potlačení očekávaných změn věkové struktury by byl třeba nesrovnatelně vyšší přísun obyvatel ze zahraničí než doposud.
Srovnání střední varianty projekce s migrací a střední varianty bez migrace ukazuje, že tendence vývoje věkové struktury jsou v obou variantách shodné. Podíl osob ve věku 15–64 let v populaci klesá do poloviny století ve variantě s migrací o necelých 9 procentních bodů, ve variantě bez migrace o 11 p. b. Kladné saldo migrace by se však mělo zasloužit o v budoucnu pozvolnější a mírnější pokles absolutního počtu obyvatel ve věku 15–64 let. Střední varianta s migrací předpovídá, že v polovině 21. století bude v obyvatelstvu ČR 6,0 mil. osob tohoto věku, zatímco při nulové migraci by to bylo pouze 5,2 mil.

Více informací na www.czso.cz

Obyvatelstvo