Má do demografického vývoje zasahovat stát?

VYDÁNÍ: 02/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Nejen počty narozených, ale i počty a věková struktura přistěhovalých, vystěhovalých i zemřelých mají vliv na velikost populace a její věkové složení. Nemít, či mít děti? A když ano, tak kolik? Žít zde, nebo se přestěhovat jinam? Odpovědi na tyto otázky nejsou jen záležitostí osobních preferencí, ale svůj vliv má i prostředí, v němž žijeme.

Jitka Langhamrová

Jitka Langhamrová
vedoucí katedry demografie Vysoké školy ekonomické

Demografický vývoj je předurčen na velmi dlouhou dobu tím, že se rodí silné či slabé ročníky narozených. Je ovlivněn také úmrtností a migrací. Stát by měl podporovat rodiny s dětmi, umožnit sladění rodiny a práce. Měl by také vhodně podporovat imigraci. Populační politika by měla být správně načasovaná tak, aby nedocházelo k dalším výkyvům ve věkové struktuře populace, které se projeví následně ve všech oblastech života společnosti. Populace by měla mít vhodné podmínky k životu a práci. Stát by měl podporovat dobré životní a pracovní prostředí, zdraví populace a zdravé a důstojné stárnutí.

 

Petr Mazouch

Petr Mazouch
vedoucí katedry ekonomické statistiky Vysoké školy ekonomické

Stát by podle mého názoru měl zastávat politiku neutrální. Z historie víme, že ať již pozitivní impulzy, či negativní zásahy dokážou v demografické struktuře způsobit vlny, které jsou pro ekonomiku našeho typu velmi zatěžující. Místo překotných propopulačních opatření by měl stát zajistit spíše dlouhodobé stabilní prostředí bez větších změn.

 

Kamila Fialová

Kamila Fialová
ekonomka Sociologického ústavu Akademie věd ČR

Ano. Vývoj velikosti a struktury populace přímo ovlivňuje fungování společnosti a státu. V českém kontextu má velký negativní vliv zejména stárnutí populace, které se promítá nejen do penzijního systému, ale také do oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, školství, fungování trhu práce a dalších. Stát by měl tento vývoj reflektovat a vytvářet podmínky, které společnosti pomohou nepříznivé sociálně-ekonomické důsledky očekávaného populačního vývoje omezit. Na prvním místě je vhodná rodinná politika jako dlouhodobý nástroj a potom také promyšlená imigrační politika jako operativní nástroj s rychlejším efektem.

 

Dana Hamplová

Dana Hamplová
socioložka Sociologického ústavu Akademie věd ČR

Myslím, že ne. Demografická situace se přirozeně mění, stejně jako věková struktura společnosti. Jsou období, kdy populace roste, a období, kdy klesá. Představa, že existuje něco jako „přirozená“ nebo „zdravá“ míra reprodukce nebo „správná“ velikost populace, je podle mě umělá. Navíc neexistuje žádné objektivní měřítko, jak určit, co by správná míra měla být. V 60. a 70. letech minulého století bylo hlavním tématem přelidnění a omezování plodnosti, nyní je hlavním tématem podpora plodnosti. To, zda je naše země dobrým místem k životu, nezávisí na tom, zda nás tu žije 10 nebo 9 milionů.

 

Karolína Súkupová

Karolína Zábojníková
analytička Českého statistického úřadu

Při existenci průběžného důchodového systému by stát na demografický vývoj neměl rezignovat. Skutečně efektivní opatření však nejsou jednoduchá. Správnou cestou ke zvýšení porodnosti mohou být politiky, které usnadňují skloubení pracovního a rodinného života a minimalizují negativní ekonomický a kariérní dopad, který má v současnosti narození dítěte. Politická opatření se ale neobejdou bez změny myšlení celé společnosti. Na druhé straně je nezbytné prodloužit počet let prožitých ve zdraví, čímž je možné posílit zaměstnanost seniorů a rovněž odlehčit zátěž, kterou stárnoucí populace představuje pro zdravotnický systém.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejméně přesný je odhad migrace

ilustrační foto

Pravidelné vypracování a vydávání projekcí vývoje obyvatelstva České republiky patří mezi standardní úkoly Českého statistického úřadu.

Lidí v produktivním věku bude ubývat

Ilustrační foto

Na počátku roku 2018 žilo v Česku téměř 6,9 mil. obyvatel ve věku 15 až 64 let. Bylo to o půl milionu osob méně než v roce 2009. Tehdy byl jejich počet nejvyšší od konce druhé světové války. Výsledky projekce obyvatel ČSÚ předpovídají další snižování počtu obyvatel v tomto věku.

Průměrný věk matek se zvyšuje ve všech krajích

Zatímco vývoj počtu novorozenců od roku 2001 do roku 2017 kolísal, průměrný věk rodiček rostl bez přerušení každý rok. V roce 2001 činil průměrný věk maminek při narození dítěte 27,3 roku. V roce 2010 prolomil třicetiletou hranici a v roce 2017 dosáhl úrovně 30,7 roku. Ještě výraznější zvýšení se týkalo prvorodiček.

Osob ve věku 65 a více let bylo poprvé více než 2 miliony

ilustrativní obrázek

Ve věkové skladbě obyvatelstva se odrážejí předchozí změny v úrovni porodnosti, úmrtnosti i zahraniční migrace. Česko se dlouhodobě řadí mezi země s regresivním typem věkové struktury, tedy s převahou postreprodukční složky obyvatelstva nad dětskou složkou. V roce 2017 pokračoval trend měnící se věkové struktury ve směru stárnutí populace.

Potřebujeme pracující cizince?

ilustrativní fotka

Z březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že oproti loňskému roku klesl o šest procentních bodů na 58 % počet Čechů, kteří stále vnímají nově příchozí cizince jako problém. Co si myslí o přínosu cizinců v naší společnosti odborníci?

Narozených dětí zatím více nebude

Ilustrační foto

V roce 2013 se po osmi letech vrátila Česká republika v bilanci přirozené měny do záporných čísel. Počet živě narozených byl o 2 409 nižší než počet zemřelých. Je velmi pravděpodobné, že tato situace přetrvá minimálně po několik dalších desetiletí. To ostatně prokázala i projekce obyvatelstva, kterou vloni vypracoval ČSÚ.