Plnění prioritních úkolů v roce 2018

VYDÁNÍ: 02/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Strategický plán rozvoje ČSÚ je aktuálně nastaven do roku 2022. Pro naplnění zvolené strategie jsou v ČSÚ každoročně stanoveny tzv. prioritní úkoly, které umožňují Úřadu naplňovat jeho strategické cíle. Pro řešení prioritních úkolů jsou přednostně vyčleňovány potřebné finanční a organizační zdroje. Jejich plnění je pravidelně sledováno na úrovni vedení.

Pro rok 2018 byly vytyčeny celkem 4 prioritní úkoly, a to v oblasti přípravy sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021, posílení koordinace státní statistické služby, dále pak přípravy monitorovacího rámce k Agendě 2030 a k ČR 2030 a využití administrativních „scanner“ dat z obchodních řetězců.

Návrh zákona o sčítání

Sčítání lidu, domů a bytů 2021 je nejrozsáhlejší statistický projekt desetiletí. Jeho příprava představuje dlouhodobý a náročný proces. Proto se kaž­doročně řadí mezi priority Úřadu již od roku 2015. V prvním pololetí 2018 bylo nejdůležitějším cílem dokončit návrh věcného záměru zákona o sčítání. Ten byl v červnu 2018 schválen vládou. Během druhého pololetí probíhaly intenzivní práce na přípravě jeho paragrafového znění včetně důvodové zprávy a hodnocení dopadů na ochranu dat. Na počátku roku 2019 je plánováno meziresortní připomínkové řízení.
Souběžně s tím jednotlivé řešitelské týmy připravovaly potřebné detaily realizace samotného sčítání. Tým územní přípravy analyzoval administrativní údaje o území a budovách a připravil postup pro jejich doplnění a zkvalitnění. Vlastní územní přípravu, spočívající především v ověřování administrativních údajů v terénu, budou pracovníci ČSÚ provádět od roku 2019 až do vlastního sčítání. Na jejím výsledku bude mimo jiné záviset kvalita pracovních podkladů pro sčítací komisaře, ale také kvalita výsledků sčítání za domy.

Důraz na on-line

Další řešitelský tým se zabýval věcnými a technickými otázkami spojenými s přebíráním údajů z administrativních zdrojů. Jejich využití umožní zredukovat rozsah otázek na sčítacím formuláři téměř o polovinu. Primárně bude nabídnuta možnost vyplnění on-line formuláře, který poskytne širokou nápovědu a bude přístupný přes webové rozhraní v podstatě odkudkoliv. Lidé, kteří přesto možnost on-line sčítání nevyužijí, budou moci následně vyplnit listinný formulář. Ten jim buď doručí sčítací komisař, nebo si ho vyzvednou na jednom z četných kontaktních míst. Rovněž bude možnost objednat si formulář do poštovní schránky. Vyplněný formulář se odevzdá buď komisaři, nebo na kontaktním místě. Mimo to bude existovat i možnost odeslání obálky do P. O. Boxu.
Během roku 2018 byl vypracován i prvotní návrh znění otázek a jejich rozvržení na sčítacích formulářích. V roce 2019 proběhne testování. Rovněž postupovaly práce na přípravě zpracování výsledků, což je odborně náročný – byť veřejností nepříliš vnímaný – proces vedoucí od shromáždění všech vstupních údajů k publikování výsledků. V roce 2018 byly také zahájeny práce na přípravě komunikační strategie.

Sčítání v EU

Významnou součástí přípravy sčítání bylo i zapojení do mezinárodních aktivit. V rámci členství v mezinárodní pracovní skupině Eurostatu k budoucím cenzům bylo v roce 2018 připraveno nařízení k poskytování georeferencovaných dat ze sčítání. Tímto byla dokončena evropská právní úprava sčítání pro rok 2021. V současnosti se připravuje návrh nového obecného nařízení, které sjednotí předpisy EU o cenzové, demografické a migrační statistice. To mj. zavede každoroční sčítání lidu v omezeném rozsahu témat, s čímž se počítá již při současné přípravě sčítání.

Koordinace statistiky

V roce 2018 byly vypracovány další metodiky pro posílení koordinační role ČSÚ. Primárním důvodem jejich přípravy je podpora výkonu státní statistické služby v resortech. Na základě identifikovaných potřeb byly vypracovány podrobnější výklady vybraných paragrafů zákona o státní statistické službě. Vznikla rovněž celá řada konkrétních metodických doporučení postupů pro resorty. Týkají se zejména organizace státní statistické služby, definování práv a povinností a spolupráce při přípravě statistických zjišťování. Zaměřují se pak obzvláště na implementaci statistických klasifikací a číselníků, snižování administrativní zátěže respondentů a poskytování důvěrných statistických údajů.

Nový rámec kvality

V rámci mezinárodních aktivit se Úřad významně zapojil do prací Eurostatu na aktualizaci evropského rámce kvality. Tento rámec stanoví praktická doporučení pro naplňování obecných požadavků Kodexu evropské statistiky. ČSÚ v budoucnu předpokládá využití tohoto rámce pro sebehodnocení dodržování principů kodexu v resortních pracovištích. Výstupem mohou být požadavky na posílení koordinační nebo metodické podpory ze strany ČSÚ v dalších oblastech nebo návrhy na zlepšení postupů na straně resortů.

Agenda 2030

V souladu s celosvětovými trendy se Úřad již třetím rokem aktivně zapojoval do monitoringu udržitelného rozvoje, resp. přípravy indikátorů pro jeho měření. V národním kontextu ČSÚ aktivně podporuje činnost Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR). Zde v roce 2018 zástupci ČSÚ představili stav posuzování dostupnosti indikátorů mezinárodní Agendy 2030. Celkem bylo posouzeno již 164 z celkem 244 indikátorů. Aby bylo možné Agendu 2030 implementovat v České republice, dne 17. října 2018 bylo přijato usnesení vlády, kterým byl ČSÚ oficiálně pověřen koordinací monitorování pokroku.
Vzhledem k tomu, že je ČSÚ dosud největším poskytovatelem dat pro monitoring na národní úrovni, vznikla v roce 2016 Interní pracovní skupina pro indikátory. Ta v roce 2018 primárně zkoumala dostupnost dat. Spolu se členy Výboru pro indikátory RVUR se zapojila do vyplnění mezinárodních dotazníků k tematice vybraných indikátorů Agendy 2030 a dostupnosti dat například Evropské hospodářské komise (UNECE), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní organizace práce (ILO) a Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO).

ČR 2030

Další významnou aktivitou byla spolupráce na Strategickém rámci Česká republika 2030, který byl přijat vládou v roce 2017. V rámci jeho přípravy se ČSÚ aktivně podílel na tvorbě indikátorové sady pro měření stanovených cílů. Dne 17. října 2018 bylo přijato usnesení vlády k příslušnému implementačnímu plánu. Úřad se svými daty podílel i na jeho tvorbě – pro stanovení výchozího stavu České republiky ve vybraných oblastech dodal celkem 62 ze 192 indikátorů.

Přebírání „scanner“ dat

ČSÚ v průběhu roku 2018 aktivně naplňoval záměr využívání scanner dat z pokladních systémů obchodních řetězců. Ta budou využita především pro zpřesnění výpočtu inflace spotřebitelských cen. Jedná se o celoevropskou iniciativu, která je realizována i v České republice. Na konci roku 2018 Úřad pravidelně přebíral data od několika řetězců v pilotním režimu. Rovněž vedl jednání o uzavření dohod o předávání dat s téměř všemi ostatními významnými řetězci.
Pro rok 2019 byla v rámci vyhlášky o statistickém zjišťování zavedena povinnost reportingu scanner dat pro významné řetězce. Paralelně s tím pokračovaly intenzivní interní diskuze a komunikace směrem k širší veřejnosti. Současně probíhala příprava technického řešení přenosu a zpracování dat. Práce budou aktivně pokračovat i v průběhu roku 2019, kdy se očekává dokončení rutinního nastavení všech potřebných procesů.

Autor: , ředitel odboru Kancelář předsedy
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Prioritou Českého statistického úřadu je kvalita informací

ilustrativní fotka

Vedení ČSÚ schválilo aktualizovanou strategii pro pětileté období 2018–2022. Nová strategie Úřadu je rozpracována do oblastí strategických zájmů, které mimo jiné reflektují priority stanovené ve víceletém evropském statistickém programu a aktuální požadavky dalších skupin uživatelů dat. V návaznosti na tyto oblasti se v ČSÚ každoročně schvalují tzv. prioritní úkoly.

První polovina roku byla velmi náročná

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc

Český statistický úřad řešil v prvním pololetí několik zásadních otázek. Týkaly se například sčítání lidu, statistiky odpadů i organizačních záležitostí. Jak se s nimi vedení vypořádalo, shrnuje v letním rozhovoru předsedkyně Iva Ritschelová.

ČSÚ vytyčil pro rok 2017 čtyři priority

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc

Strategické řízení ČSÚ je založeno na systému klíčových priorit. Jejich aktuální výčet je stanoven až do roku 2020. Cílem této strategie je zajistit připravenost Úřadu na výzvy spojené s globalizačními procesy, rozvojem informační společnosti a celkovou elektronizací.

Priority Českého statistického úřadu pro rok 2016

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Naplňování střednědobé strategie Českého statistického úřadu pro období 2011 až 2020 přímo souvisí s každoročně stanovovanými prioritními úkoly. Jejich primárním cílem je definovat a podpořit aktivity, které patří k těm nejvýznamnějším z hlediska dalšího vývoje Úřadu.

Prioritní úkoly Českého statistického úřadu

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

ČSÚ si každý rok stanoví prioritní úkoly, jejichž prostřednictvím zabezpečuje aktivity významné pro vývoj státní statistické služby České republiky ve střednědobém horizontu. Jsou to nadstandardní činnosti, které obvykle souvisí s vysokými nároky na odbornost či personální kapacity Českého statistického úřadu. Východiskem pro definování prioritních úkolů ČSÚ jsou mise, vize a strategie úřadu schválené již v roce 2011.

Prioritní úkoly ČSÚ na rok 2014

Ilustrační obrázek

Vedení Českého statistického úřadu každoročně stanovuje několik prioritních úkolů, jejichž cílem je klást důraz na aktivity, které mohou významněji ovlivnit vývoj statistické služby v dlouhodobějším horizontu.