Projekce obyvatel není pětiletka, kterou lze naplánovat dopředu a pak splnit

Populační prognózy vždy byly a stále jsou žádaným produktem statistiků, přestože jen zřídka v absolutních číslech vycházejí. Po několika málo letech se počet a složení populace podle pohlaví a věku předpokládaného vývoje vzdalují. Nicméně vývojové tendence založené v hluboké minulosti vystihují populační vývoj poměrně spolehlivě a kopírují předcházející vlny početně silnějších či slabších generací narozených.

V populačních prognózách je nevyzpytatelným jevem odhad migrace, která má navíc, alespoň v podmínkách České republiky, podstatný vliv na početní stav a strukturu obyvatel. Bohužel řada uživatelů by chtěla, aby projekce byla plánem s možností kontroly jeho plnění, a tak k výsledkům také přistupují. Zřejmě ještě pod vlivem z doby, kdy statistika sloužila hlavně plnění plánu.

Bylo těžké přesvědčit Slováky, že Češi nebudou houfně migrovat do SR

První populační projekce jsem počítal počátkem 80. let – s tužkou, blokem a jednoduchou kalkulačkou. Nekonečné součiny počtů mužů (žen) a koeficientů přežití nebylo možné zapisovat po jednotkách věku a v jednoletých krocích projekce. Jen na padesát let by to znamenalo deset tisíc součinů plus další tisíce při odhadu narozených. Proto byla projekce spočítána za pětileté věkové skupiny a v pětiletém kroku.
Na sálovém počítači Cyber ve Federálním statistickém úřadu byl k dispozici program na výpočet projekcí, nesmírně náročný na zadání vstupních parametrů „natvrdo“. Ve spolupráci všech tří statistických úřadů se zpracovávaly projekce za ČSSR a obě republiky.
Složité bylo hlavně odhadování migrace, protože slovenští kolegové byli Slovenskou plánovací komisí tlačeni k prosazení aktivního migračního salda ve prospěch Slovenska. Nebylo snadné je přesvědčit, že Česká republika bude ještě dlouho přijímat více obyvatel ze Slovenska než naopak.

Kvůli krátké prodlužovačce jsem proležel hodiny na podlaze

Pro přípravu vstupních parametrů plodnosti, úmrtnosti a migrace a jejich ověření jsem používal programovatelnou kalkulačku Texas Instruments TI-59. S nostalgií vzpomínám na hodiny proleželé doma na koberci (krátká prodlužovací šňůra). Nemuset zapisovat každý mezivýsledek a znovu jej zadávat byl zázrak, i když pro malou kapacitu paměti se výpočet po jednotkách věku dělal natřikrát. Uchování programu a výsledků na magnetických štítcích a možnost jejich opakovaného nahrání byly úžasným pokrokem.
S příchodem stolních počítačů počátkem 90. let se zcela změnil systém zpracování demografických dat. Už byly k dispozici podrobné výsledky demografických bilancí a z databáze demografických událostí se mohly parametry plodnosti a úmrtnosti podrobně analyzovat. Ve spolupráci s katedrou demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze jsme získali „dosovskou“ aplikaci pro výpočet projekcí Pythia. Uživatelsky příjemný program umožňoval pružné změny parametrů, volbu různých scénářů a formátů výstupů. Program se bohužel nepodařilo překlopit pod Windows, a proto jsme v roce 2008 začali používat systém excelovských tabulek, připravených opět ve spolupráci s vysokou školou.
Další požadavky na zpracování projekcí a jejich publikování včetně vstupních parametrů vedly k rozšíření výpočetních tabulek a jejich propojení. Grafické výstupy jsou nesrovnatelné s počátky projekcí, kdy jsem jednoduché grafy kreslil ručně na milimetrový papír. Zapojení externích pracovníků z Vysoké školy ekonomické do zpracování poslední prognózy bylo přínosné. Z jejích výsledků mám dobrý pocit a možnost zapojit se do spolupráce mě velmi potěšila.

Více informací na www.czso.cz

Statistiky