Více než polovina u nás legálně žijících cizinců (281 489) měla povolení k trvalému pobytu. Dalších 242 653 osob pobývalo v ČR na některý z typů přechodného pobytu – občané tzv. třetích zemí na dlouhodobá víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občané EU a jejich rodinní příslušníci byli registrováni k přechodnému pobytu. Zbylým 2 669 osobám byl udělen azyl. Počet cizinců s některým z druhů pobytu nebo vízy nad 90 dní, tj. bez azylantů, tedy dosáhl koncem roku 2017 hodnoty 524 142 osob.
Ve všech krajích mají mezi cizinci převahu muži
Regionem s nejvyšší koncentrací cizinců, více než třetinou (37 %) z celkového počtu, byla již tradičně Praha. S odstupem za ní následovaly kraje Středočeský (s 13,2 %) Jihomoravský (8,9 %), Ústecký (6,7 %) a Plzeňský (6 %). Na opačné straně žebříčku se již dlouhodobě umisťují kraje Zlínský (1,8 %), Kraj Vysočina (1,8 %) a Olomoucký (2,2 %).
Ve všech krajích ČR mají mezi cizinci převahu muži. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v krajích Ústeckém (64,3 %) a Moravskoslezském (61,7 %). Nejnižší hodnoty byly naopak registrovány v krajích hl. m. Praha a Libereckém (shodně po 53,8 %).
Nejvíce zastoupenými věkovými kategoriemi mezi cizinci jsou kategorie mladšího produktivního věku, tj. 30–39 let. V tomto věkovém rozmezí se v roce 2017 vyskytovalo 26 % z celkového počtu cizinců. Z hlediska jednotlivých regionů byl odpovídající podíl výrazně vyšší v krajích Pardubickém (28,9 %), Jihomoravském (28,4 %) a Zlínském (27,3 %). Naopak příznačně nižší hodnota, než činil celorepublikový průměr, byla registrována v Karlovarském kraji (19,6 %).
Podíl nejmladší věkové kategorie, tj. 0–9 let, mezi cizinci byl 7,4%. Výrazně vyšší úrovně dosáhl tento ukazatel v krajích Karlovarském (8,6 %) a Libereckém (8,3 %). Naopak kraje Moravskoslezský (5,1 %) a Zlínský (5,2 %) patřily mezi regiony s nejnižším podílem cizinců v nejmladší věkové kategorii.
Podíl žen mezi cizinci v krajích ČR (%)
V postproduktivním věku jen pět procent cizinců
V porovnání s celkovou strukturou populace ČR připadal na cizince v postproduktivním věku velmi nízký podíl. V kategorii 65+ let se v roce 2017 nacházelo pouhých 5,3 % cizinecké populace. V kategorii mladšího seniorského věku, tj. 60–69 let, činil celorepublikový průměr mezi cizinci 6,5 %. Tato hodnota byla významně překročena v krajích Královéhradeckém (9,3 %), Ústeckém (9 %), Libereckém (8,9 %) a Karlovarském (8,6 %). Naopak nejméně seniorů v uvedeném věkovém rozmezí se nacházelo mezi cizinci legálně pobývajícími na území hl. m. Prahy a Jihomoravského kraje (shodně po 5,3 %).
Podíl cizinců v nejstarší věkové kategorii 80+ dosáhl v ČR v roce 2017 zanedbatelné hodnoty, a to 0,8 %. Mezi regiony s výrazně vyšším zastoupením cizinců v této věkové kategorii se zařadily kraje Moravskoslezský (1,7 %), Karlovarský (1,5 %) a Ústecký (1,2 %). Oproti tomu Kraj Vysočina (0,5 %) a Pardubický kraj (0,6 %) byly regiony s nejnižší hodnotou tohoto ukazatele v rámci ČR.
Více než polovina cizinců má trvalý pobyt
Z hlediska jednotlivých kategorií pobytu převažují mezi cizinci ti, kteří získali v ČR trvalý pobyt. V roce 2017 činil jejich podíl 54 %. Výrazně nadprůměrné hodnoty cizinců s trvalým pobytem byly evidovány v krajích Karlovarském (64,9 %) a Libereckém (62,9 %). Oproti tomu nejméně cizinců s uděleným povolením k trvalému pobytu žilo v roce 2017 v kraji Pardubickém, kde jejich podíl dosáhl pouhých 44 %.
Z hlediska státního občanství dominují mezi cizinci na našem území občané Ukrajiny (117 061 osob z celkového počtu cizinců v roce 2017) následováni Slováky (111 804) a s odstupem Vietnamci (59 761). Na dalších místech se objevují Rusové (36 642), Němci (21 261) a Poláci (20 669).
Obecně lze říci, že nejatraktivnějším regionem je bez ohledu na státní občanství pro většinu cizinců kraj hl. m. Praha. Zde bylo v roce 2017 evidováno celkem 48 731 Ukrajinců, což představovalo více než čtyři desetiny (41,6 %) z celkového počtu cizinců tohoto státního občanství žijících na našem území. Občané Slovenska se kromě Prahy (30 291 osob, tj. 27 % z celkového počtu Slováků v ČR) ve větší míře usazují také v krajích Středočeském (20 060 osob, tj. 17,9 %) a Jihomoravském (12 175 osob, tj. 10,9 %).
Občané Vietnamu kromě Prahy (12 611 osob, tj. 21,1 %) více preferují regiony v česko-německém pohraničí. V Ústeckém kraji bylo koncem roku 2017 evidováno celkem 7 949 občanů Vietnamu, což představovalo 13,3 % z celkového počtu cizinců vietnamského státního občanství na našem území. V kraji Karlovarském pak dosáhl počet občanů Vietnamu 6 588 osob, tj. 11 % z celkového počtu cizinců tohoto státního občanství.
Rovněž počet občanů Ruské federace byl v roce 2017 nejvyšší v hl. m. Praze, kde dosáhl rekordních 22 966 osob (62,3 % z celkového počtu Rusů žijících v ČR). Relativně vyšší počty občanů Ruské federace byly evidovány i na území Středočeského kraje (4 458 osob, tj. 12,2 %).
Rovnoměrnější rozmístění po území ČR je patrné v případě občanů Německa. Nejvyšších hodnot dosahují cizinci tohoto státního občanství v Ústeckém kraji (7 620 osob, tj. 35,8 %). Teprve na druhém místě následuje kraj hl. m. Praha s 3 906 osobami (18,4 %). Nejvíce Poláků žilo v roce 2017 v Moravskoslezském kraji (5 462 osob, tj. 26,4 %). Stejně jako v případě Němců také u Poláků byla na druhém místě preferována Praha, kde bylo evidováno celkem 3 298 osob, což představovalo 16 % z celkového počtu cizinců tohoto státního občanství.
Podíl cizinců s trvalým pobytem mezi cizinci v krajích ČR (%)
Účel pobytu: zaměstnání a podnikání
Z údajů Ředitelství služby cizinecké policie, které eviduje údaje za cizince třetizemce s povolením k dlouhodobému pobytu nebo s vízy nad 90 dní podle účelu pobytu, je zřejmé, že ve všech krajích ČR s výjimkou kraje Moravskoslezského převažují cizinci, kteří získali toto povolení za účelem zaměstnání a podnikání. Nejvyšší podíl dosahuje tento účel pobytu mezi cizinci v Pardubickém kraji (71,7 %), naopak nejnižší vykazuje kraj Moravskoslezský, kde mezi účely pobytu cizinců třetizemců převažují rodinné důvody, a to s téměř čtyřicetiprocentním zastoupením (39,4 %). Účel pobytu zaměstnání a podnikání má v tomto kraji pouze 35,7 % cizinců držitelů povolení k přechodnému pobytu z třetích zemí. Zatímco u cizinců mužů dominují ve všech krajích účely pobytu zaměstnání a podnikání, u žen jsou ve většině regionů nejvíce zastoupeny rodinné důvody.
