Za zvýšení počtu obyvatel Prahy může migrace

VYDÁNÍ: 02/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Celkový počet obyvatel Prahy se mezi lety 2007 až 2017 zvýšil o téměř sedm procent. V absolutních číslech jde o navýšení o 82 tis. osob. Vliv na to mělo zejména přistěhování nejen Čechů, ale i cizinců.

V letech 2007–2017 se do Prahy přistěhovalo 413 tis. osob, zatímco 308 tis. osob se vystěhovalo. Ve všech letech sledovaného období Praha vždy migrací získává. Díky stěhování tedy získala téměř 106 tis. osob.
Menší vliv na růst počtu obyvatel Prahy má přirozená měna obyvatel (rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých). Nejméně dětí se narodilo v roce 2007 (13,2 tis.), naopak nejvíce se jich narodilo v roce 2017 (15,3 tis.). Počty zemřelých vykazují v čase menší výkyvy, v uvedeném období byl počet zemřelých vždy o něco vyšší než 12 tis. obyvatel ročně. Za celé období se tedy v Praze narodilo celkem 158,5 tis. dětí a zemřelo 134,6 tis. lidí. Přirozenou měnou tak Praha získala 23,8 tis. osob.

Vývoj měny obyvatel v Praze, 2007–2017 (tis.)

Vývoj měny obyvatel v Praze, 2007–2017 (tis.)

Graf ukazuje jednotlivé složky pohybu obyvatel, které působí ve směru zvýšení počtu obyvatel (přistěhovalí a narození), a složky, které působí ve směru snížení počtu obyvatel (vystěhovalí a zemřelí). V obou případech má největší vliv na změnu počtu obyvatel stěhování (červené a modré sloupce) a menší vliv má přirozená měna (zelené a žluté sloupce).

Charakter zástavby ovlivňuje počet obyvatel v jednotlivých částech Prahy

Zajímavější je ale pohled na jednotlivé části Prahy. V Praze najdeme jednak části, které mají městský charakter a je pro ně typická činžovní zástavba, dále městské části, jejichž rozloze dominují sídliště. Nakonec tu jsou městské části s venkovským charakterem zástavby, kde převládají rodinné domy. Podle toho, o jaké části jde, se také liší možnosti bytové výstavby, která je určující jak pro migrační atraktivitu, tak pro vývoj přirozené měny. Některé části Prahy jsou atraktivní pro mladé lidi, kteří studují nebo budují kariéru, mají nároky na kulturní vyžití a preferují místa, kde „to žije“. Mladé rodiny s dětmi zase z velké většiny vyhledávají městské části s dostupným bydlením, rekreačními a volnočasovými plochami v dosahu, aby mohly „utéct do lesa“, a s obchodní a lékařskou vybaveností. Starší generace zřejmě více ocení klidné bydlení, dostatek obchodů a dostupnost lékařské péče. Jiné požadavky budou mít cizinci, kteří do Prahy přijeli především kvůli práci.

Celkový přírůstek počtu obyvatel v letech 2007–2017

Celkový přírůstek počtu obyvatel v letech 2007–2017

V letech 2007–2017 byly pro obyvatele Prahy nejvíce atraktivní okrajové části metropole, které disponují plochami pro novou zástavbu. Abychom mohli srovnat zvýšení počtu obyvatel mezi městskými částmi, přepočetli jsme celkový přírůstek na 1 tis. obyvatel průměrného středního stavu ve sledovaném období. Díky tomu jsme zjistili, že největších přírůstků dosahovaly městské části Praha-Zličín, Dolní Měcholupy, Praha 22, Březiněves, Štěrboholy, Řeporyje, Křeslice a Čakovice (712,8 ‰ až 479,6 ‰). Největších úbytků obyvatel dosahovaly Praha 1 (–59,2 ‰), Běchovice (–9,3 ‰) a Praha 4 (–0,2 ‰). Praha 11 pak s přírůstkem 0,7 ‰ spíše stagnuje. Největší městské části se pak z hlediska změny počtu obyvatel řadí buď mezi úbytkové (Praha 4), nebo mezi části s nejmenším zvýšením počtu obyvatel. V Praze 10, Praze 8, Praze 5 a Praze 6 se zvýšení počtu obyvatel pohybovalo od 26,4 do 96,7 ‰.

Přirozený přírůstek obyvatel v letech 2007–2017

Přirozený přírůstek obyvatel v letech 2007–2017

Městské části, které jsou pro obyvatele atraktivní, zřejmě splňují jednu nebo více z těchto podmínek: mají volné pozemky pro bytovou výstavbu nebo u nich bytová výstavba probíhá, mají dobrou dopravní obslužnost do zaměstnání nebo za kulturou, dobrou dostupnost škol, dostatečnou kapacitu školek, dostupné zdravotnické služby, obchody, rekreační vyžití (disponují nějakou zelenou plochou pro sport), aktivní místní spolky, mají přátelskou radnici.
Městské části, které z kartogramů „vystupují“ a mají tedy extrémní hodnoty sledovaných charakteristik, se liší z hlediska složek, které způsobují jejich celkový přírůstek nebo úbytek počtu obyvatel.

Přírůstek stěhováním v letech 2007–2017

Přírůstek stěhováním v letech 2007–2017

Největší úbytek obyvatel má Praha 1

Městská část Praha 1, kde ubylo nejvíce obyvatel, o tyto obyvatele přišla z větší části vystěhováním a méně přirozeným úbytkem. Praha-Běchovice sice přirozenou měnou obyvatelstvo získala, ale vlivem vysoké migrační ztráty stejně dosáhla na druhý největší úbytek populace. Praze 4 mírný přírůstek migrací nepokryl velmi vysoký úbytek přirozenou měnou, a tak zaznamenala mírný úbytek obyvatel. Ve velkých městských částech (například Praze 10) zisk obyvatel migrací přispěl k celkovému mírnému přírůstku. Pokud by byla migrace menší, nedokázala by vyrovnat vysoký úbytek obyvatel přirozenou měnou.
Naopak městské části, které mají nejvyšší celkové přírůstky obyvatel (a jsou to městské části při okraji Prahy), mají jednotlivé složky tohoto přírůstku mnohem více vyrovnané. To znamená, že jejich celkový přírůstek se skládá nejen z vysokého migračního přírůstku, ale jde ruku v ruce s poměrně vysokým přirozeným přírůstkem. Tedy zjednodušeně řečeno, stěhuje se sem hodně lidí a rodí se zde hodně dětí.

Autor: , oddělení informačních služeb
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Technická vybavenost nově dokončených bytů se stále zlepšuje

Ze všech bytů dokončených v roce 2017 jich na zemní plyn byla připojena skoro polovina, na kanalizační síť více než 82 %. Vzrostla i obytná a užitková plocha bytů. Nejvíce se dokončilo čtyř- a pětipokojových bytů.

Stavebnictví je indikátorem vývoje ekonomiky

Stavební produkce se považuje za indikátor vývoje ekonomiky. Vzestup stavební produkce je závislý také na politických rozhodnutích, a to jak v oblasti veřejných zakázek financovaných ze státního a obecních rozpočtů, tak v oblasti legislativy, daní, sociální politiky apod.

Bytová výstavba v roce 2018

Ilustrační foto

V roce 2018 byla zahájena výstavba 33 121 bytů, což oproti roku 2017 představovalo 5% nárůst. Jednalo se o již pátý růst v řadě, což lze zcela jistě považovat za úspěch, i když základna z let 2012 a 2013 byla velmi nízká.

Intenzita stavění roste již třetím rokem

Ilustrační foto

Ve stavebnictví jsme svědky vývoje, kdy počínaje koncem roku 2017 dochází k výraznému růstu stavební výroby, a to za pozvolného zpomalení růstu v odvětvích průmyslu, obchodu a služeb. Jedná se o ojedinělý úkaz a je otázkou, jak dlouho bude tento vývoj pokračovat.

Vnitřní migrací nejvíce populačně vydělal Středočeský kraj

ilustrační foto

Vývoj objemu vnitřní migrace v ČR mezi roky 2005 až 2017 nevykazoval jasný trend a pohyboval se v rozmezí 214 tis. a 256 tis. Ve vnitřním stěhování mírně převažovaly ženy. Nejvíce si populačně pomohly obce ve Středočeském kraji, největší města jako Brno, Ostrava a Praha byla ztrátová

Projekce obyvatel není pětiletka, kterou lze naplánovat dopředu a pak splnit

ilustrativní fotka

Populační prognózy vždy byly a stále jsou žádaným produktem statistiků, přestože jen zřídka v absolutních číslech vycházejí. Po několika málo letech se počet a složení populace podle pohlaví a věku předpokládaného vývoje vzdalují. Nicméně vývojové tendence založené v hluboké minulosti vystihují populační vývoj poměrně spolehlivě a kopírují předcházející vlny početně silnějších či slabších generací narozených.

Bez migrace nás bude méně

ilustrativní fotka

Početní velikost populace určuje porodnost, úmrtnost a bilance stěhování. Naplní-li se předpoklady těchto tří demografických procesů vložených do střední varianty nové projekce ČSÚ, bude počet obyvatel ČR růst nepřetržitě ještě dalších 11 let až do roku 2029.

Nejméně přesný je odhad migrace

ilustrační foto

Pravidelné vypracování a vydávání projekcí vývoje obyvatelstva České republiky patří mezi standardní úkoly Českého statistického úřadu.

Do poloviny století bude o polovinu více seniorů

ilustrativní fotka

Mnohojazyčný demografický slovník definuje stárnutí populace jako zvyšování podílu starých osob v obyvatelstvu. Za hranici stáří se dnes zpravidla považuje věk 65 let.

Počty narozených dětí by již neměly překročit současné hodnoty

ilustrativní fotka

Dramatické změny intenzity plodnosti, které byly typické pro období po roce 1989, by se již neměly opakovat. Předpokladem pro novou projekci obyvatelstva ČR je pokračování trendů z posledních let, byť s nižší intenzitou, a z dlouhodobého hlediska stabilnější vzorce reprodukčního chování obyvatel republiky.

Lidí v produktivním věku bude ubývat

Ilustrační foto

Na počátku roku 2018 žilo v Česku téměř 6,9 mil. obyvatel ve věku 15 až 64 let. Bylo to o půl milionu osob méně než v roce 2009. Tehdy byl jejich počet nejvyšší od konce druhé světové války. Výsledky projekce obyvatel ČSÚ předpovídají další snižování počtu obyvatel v tomto věku.

Kriminalita cizinců v Česku

Podíl cizinců v ČR se zvyšuje a překročil již pětiprocentní hranici. Mezi citlivá témata patří, zda cizinci s sebou nesou i riziko zvýšené kriminality. Oficiální statistiky naznačují, že v některých oblastech by ji mohli i snižovat.

Cizinců s trvalým pobytem přibylo

ilustrativní fotka

Cizinci mimo Evropskou unii mají vysoký podíl osob s trvalým pobytem v ČR, u občanů z Unie je tomu naopak. Zatímco ukrajinští a vietnamští muži přijíždějí do Česka podnikat a pracovat, Rusové sem chodí studovat.

Nejvíce se bojíme toho, co neznáme

Mgr. Marta Lopatková_Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Ph.D.

V druhé polovině minulého století tu byl jeden stát ze dvou velmi blízkých národů, od roku 1993 již dokonce jen jeden národnostně homogenní stát, ale v novém tisíciletí stále více narůstá podíl cizích státních občanů. Jaké hlavní přínosy či negativa mají cizinecké komunity pro českou společnost, se zamýšlejí socioložky Lenka Formánková a Marta Lopatková.

Může za nízkou nezaměstnanost demografický vývoj?

ilustrativní obrázek

Přestože se ČR vejde do desítky států s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v EU, v období nedávné recese se nezaměstnanost ve věku 15–64 let vyšplhala až na 7,8 %. Ovšem další vývoj byl nad očekávání skvělý a míra nezaměstnanosti nás směle zařadila před státy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie. Může to mimo jiné být důsledek stárnutí populace a odchodů silných ročníků do důchodu?

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.