Mezinárodní srovnání makroekonomických ukazatelů

VYDÁNÍ: 03/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Porovnávání makroekonomických ukazatelů mezi zeměmi bývá velmi často předmětem ekonomických analýz. Tato srovnání narážejí na některé překážky, jako jsou rozdílné měny a cenové hladiny v jednotlivých státech.

Systém národních účtů nabízí řadu ukazatelů, které popisují národní hospodářství z různých pohledů. Nejznámějším z nich je hrubý domácí produkt (HDP), který popisuje hospodářskou výkonnost ekonomiky, a vyjadřuje tak hodnotu výrobků a služeb vytvořených na daném území za určité období. Nejčastěji se při tom využívá tzv. objemový index, který vyjadřuje reálnou změnu ukazatele, tj. po očištění o změnu cenové hladiny. Kromě vývoje HDP je zajímavé zjistit, zda země v čase konvergují. Proto se pro každé období vypočítá poměr „reálných“ HDP jednotlivých zemí očištěných o cenové vlivy – k tomu se využívá Evropský srovnávací program.
Nejjednodušší a bohužel občas ustálenou používanou metodou mezinárodního srovnání makroekonomických ukazatelů je přepočet hodnot ukazatelů do stejné měny (například do eur nebo amerických dolarů) pomocí směnného kurzu. Jedinou výhodou této metody je její jednoduchost, avšak výsledky jsou značně zavádějící. V nejlepším případě vyjadřuje směnný kurz poměr cenových hladin obchodovatelných statků, ovšem často je uměle fixován, ovlivňován intervencemi či jinými krátkodobými výkyvy. V ekonomice je řada služeb, které jsou z definice neobchodovatelné (například veřejná správa) či velmi obtížně obchodovatelné (zdravotnické a vzdělávací služby, služby bydlení), ale jsou považovány za produktivní a jsou součástí HDP.

Skutečná konečná spotřeba domácností, 2017 (průměr EU28 = 100)

Skutečná konečná spotřeba domácností, 2017 (průměr EU28 = 100)

Metoda EKS

V mezinárodní statistické komunitě proto bylo vyvinuto několik metod pro mezinárodní srovnání. V Evropském srovnávacím programu se využívá metoda EKS (Èltetö-Köves-Szulc) metoda. Cílem je přepočíst hodnoty ukazatelů do umělé měny (PPS, Purchase Power Standard), která má ve všech zemích stejnou „sílu“. Dalším krokem je přepočet ukazatelů na jednoho obyvatele s cílem eliminovat rozdílnou velikost ekonomik. Při interpretaci ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly je třeba vzít v úvahu, že na tvorbě HDP dané země se mohou podílet i obyvatelé jiných zemí.
Cílem metody EKS je odhadnout parity kupní síly (PPP, Purchase Power Parities), které slouží k přepočtu ukazatelů z národní měny do PPS. V odhadu se používají data z cenové statistiky (zejména průměrné ceny produktů) i detailní údaje o výdajích na HDP pro stanovení vah jednotlivých produktů. Parity kupní síly jsou na nejpodrobnější úrovni počítány pro tzv. základní skupiny (basic headings), kterých je přibližně 200. Pro každou z nich (například výdaje domácností na sýry) jsou v každé zemi zjišťovány průměrné ceny reprezentantů, jako jsou například sýry eidam, feta, gouda aj., s jejichž využitím jsou pro každou dvojici zemí vypočteny parity kupní síly. Jelikož se spotřební zvyklosti domácností liší, je nutné zahrnout pouze ty produkty, které jsou pro danou zemi typické. Pro zajištění transitivity parit a jejich standardizaci ke stejnému základu (například průměr EU = 100) se aplikuje metoda EKS, která spočívá ve výpočtu geometrického průměru dílčích parit. V dalším kroku jsou dílčí parity agregovány až na úroveň HDP, přičemž nejprve jsou opět spočteny vážené parity pro každou dvojici zemí a poté je využita metoda EKS pro zajištění transitivity a standardizaci. Metoda EKS je velmi sofistikovaný model, který má však i svá omezení vyplývající z předpokladů této metody. Proto i Eurostat publikuje HDP na obyvatele ve standardu kupní síly zaokrouhlené na stovky PPS.

Dílčí parity kupní síly a směnný kurz, 2017

Dílčí parity kupní síly a směnný kurz, 2017

Nejvyšší ekonomická výkonnost byla v roce 2017 zaznamenána v Lucembursku, kde HDP na obyvatele v PPS činilo 253 % průměru EU, v Irsku (181 %) a ve Švýcarsku (156 %). Naopak nejnižší výkonnost byla v balkánských zemích, a to v Albánii (30 %), v Bosně a Hercegovině (32 %), v Srbsku a v Makedonii (36 %). Tento ukazatel však není vhodný k hodnocení životní úrovně obyvatel. Proto se používá jiný – lepší ukazatel: skutečná konečná spotřeba domácností (AIC, Actual Individual Consumption). Ten popisuje hodnotu skutečně spotřebovaných výrobků a služeb domácnostmi bez ohledu na zdroj financování. Nejvyšší životní úroveň byla podle AIC na osobu v PPS v Lucembursku (132 % průměru EU), v Norsku (126 %) a ve Švýcarsku (124 %). Nejnižší životní úroveň byla zaznamenána v balkánských zemích: v Albánii (39 %), v Bosně a Hercegovině (41 %) a v Makedonii (41 %).

Vývoj v České republice (průměr EU28 =100)

Vývoj v České republice (průměr EU28 =100)

HDP na osobu v PPS dosáhl v České republice téměř 90 % průměru EU a skutečná spotřeba domácností 82 %. Nižší podíl spotřeby oproti HDP je dán i strukturou HDP, ve kterém je oproti jiným evropským zemím vyšší zastoupení investic a salda zahraničního obchodu a naopak nižší podíl spotřeby. Parity kupní síly (PPP) se liší pro jednotlivé komponenty HDP a lze je porovnat i s průměrným směnným kurzem.
Nejblíže je ke směnnému kurzu parita kupní síly pro investice, neboť s většinou nefinančních aktiv s výjimkou nemovitostí se obchoduje na mezinárodním trhu. Naopak výdaje vládních institucí, které zahrnují neobchodovatelné netržní služby, mají nejnižší paritu (13,1 Kč/1 Kč), což je dáno nižší mzdovou úrovní v ČR. Vzhledem k neexistenci trhu pro netržní služby je hodnota těchto služeb počítána jako součet nákladů na jejich poskytování, ve kterých jsou zahrnuty i platy zaměstnanců.

Autor: , vedoucí oddělení input-output tabulek
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Otevřenost české ekonomiky aneb jak interpretovat ekonomická data

Ilustrační foto

V terminologii ekonomů je Česká republika malou otevřenou ekonomikou. Její ekonomický vývoj je tak do značné míry závislý na vývoji na zahraničních trzích.

Hospodářský růst navýšil objem remitencí

ilustrativní fotka

Rostoucí počet zahraničních pracovníků zvyšuje objem peněz, které tito lidé posílají domů. Také Češi využívají otevřený evropský pracovní trh. Remitence plynoucí k nám tak od roku 2008 nepřetržitě rostou.

Stavy a odpisy kapitálu v národohospodářském pojetí

ilustrativní fotka

Stavy kapitálu, především po odpočtu odpisů a závazků, představují hodnotu bohatství společnosti, které je neprávem uživateli přehlíženo ve srovnání se zájmem například o hrubý domácí produkt. Odpisy fixních aktiv v národních účtech, skrývající se pod tajemnou položkou spotřeba fixního kapitálu, poskytují cenné informace například i o kvalitě našich silnic a dálnic.

Ekonomové se bez národního účetnictví neobejdou

Zprávy o vývoji hrubého domácího produktu nelze ve veřejném prostoru přehlédnout. Nejnovější údaj o růstu (či poklesu) ekonomické aktivity je jednou z nejsledovanějších ekonomických informací.

Jak na investice? Národní účty to řeší standardem ESA2010

Ilustrační foto

Investice v ČR tvoří asi čtvrtinu hrubého domácího produktu. Tento podíl je v čase relativně stabilní. Pojetí investic v národních účtech je na rozdíl od podnikového účetnictví mírně odlišné.

Význam národních účtů

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Národní účty nepatří mezi statistiky, jejichž údaje by byly tématem debat široké veřejnosti, jako je tomu např. u průměrné mzdy či vývoje spotřebitelských cen. Přesto nepřímo výrazně ovlivňují životy občanů.

Po 20 letech dochází k revizi národních účtů

ilustrativní obrázek

Národní účty představují jediný celosvětově přijímaný systém popisu ekonomiky státu. Systematicky jsou budovány od 50. let 20. století s tím, že se čas od času, s ohledem na měnící se sociálně-ekonomické podmínky, revidují.

Změna Rychlé informace o zahraničním obchodě

Ilustrační foto

V nové podobě vyjde Rychlá informace o zahraničním obchodě s údaji za leden 2014 na začátku března. Na rozdíl od předchozích „rychlíků“ bude kromě informace o vývoji přeshraniční statistiky více zdůrazňovat údaje v národním pojetí.