Otevřenost české ekonomiky aneb jak interpretovat ekonomická data

VYDÁNÍ: 03/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V terminologii ekonomů je Česká republika malou otevřenou ekonomikou. Její ekonomický vývoj je tak do značné míry závislý na vývoji na zahraničních trzích.

Otevřenost ekonomiky je standardně vyjadřována podílem vývozu či dovozu zboží a služeb (případně jejich součtu) na hrubém domácím produktu (HDP). Tento jednoduchý ukazatel má však, co se týče jeho interpretace a vypovídací schopnosti, nesporná omezení. A právě na ně se v následujících odstavcích zaměříme, neboť se jedná o ukazatel hojně využívaný ve veřejných diskusích.
Závislost domácí ekonomiky na zahraničí je diskutována zejména u vývozu zboží a služeb, neboť síla zahraniční poptávky, která se právě v objemu vývozu odráží, ovlivňuje tuzemskou zaměstnanost a ekonomický výkon. Proto se v textu budeme zabývat zejména vztahem celkového vývozu a HDP a tím, co lze z jejich vzájemného poměřování vyvodit. Začněme vysvětlením, co ukazují čísla. Z grafu můžeme vyčíst, že vývoz zboží a služeb z České republiky v roce 2017 dosáhl 81 % HDP. Tato situace svádí k často prezentovanému závěru, že čtyři pětiny HDP jsou určeny pro vývoz. Takováto interpretace dat je však nesprávná.
Klíčové je totiž rozlišovat mezi celkovou hodnotou produktu a hodnotou k produktu přidanou. Agregát vývozu vyjadřuje hodnotu celkovou, zatímco HDP „pouze“ hodnotu tuzemskými výrobci přidanou. Pro lepší pochopení si představme vývozně orientovaného výrobce, který vyvezl veškerou svoji produkci v hodnotě 100. Aby však byl schopen produkty vyrobit, musel nejprve dovézt vstupy v hodnotě 80. Přidaná hodnota výrobce tím dosáhla pouze hodnoty 20, vývoz však 100. Míra otevřenosti by v této modelové situaci dosáhla nesmyslných 500 %.

Porovnání vývozu zboží a služeb s HDP a produkcí, 1990–2017 (%)

Porovnání vývozu zboží a služeb s HDP a produkcí, 1990–2017 (%)

Úskalí odlišných konstrukcí obou ukazatelů

Interpretace podílu vývozu jako části HDP zcela selhává právě v případech, kdy poměr vývozu k HDP přesáhne 100 %. Podle údajů Světové banky se jedná například o Irsko, Hongkong, Spojené arabské emiráty či Vietnam. Nelze samozřejmě tvrdit, že dané země vyvezly více, než vyrobily. Pouze se zde zrcadlí odlišná konstrukce obou ukazatelů, kdy jeden zachycuje hodnotu celkovou, druhý hodnotu přidanou. Čím vyšší je zapojení do mezinárodních výrobních řetězců a čím nižší je přidaná hodnota (relativně vůči hodnotě vstupů), tím je poměr vývozů k HDP vyšší.
Podstata obou ukazatelů, celkového vývozu a HDP, je tedy odlišná. Tato skutečnost omezuje spektrum závěrů, které na základě poměrového ukazatele můžeme učinit. Abychom si mohli dovolit interpretaci, jaká část produktů vytvořených v tuzemské ekonomice byla vyvezena, máme přinejmenším dvě volby. Buď srovnávat s HDP pouze tu část přidané hodnoty, která byla určena na vývoz, což vyžaduje velmi sofistikované modely spočívající v analýze dat za všechny státy, čemuž se věnují mezinárodní organizace (např. OECD), anebo srovnat hodnotu vývozů s celkovou domácí produkcí neočištěnou o hodnotu vstupů.
Vzhledem ke komplikovanosti prvního z uvedených přístupů zkusme aplikovat druhou výše uvedenou možnost, a to porovnat objem vývozů s celkovou hodnotou domácí produkce, také neočištěnou o hodnotu vstupů. Jak ukazuje graf, v tomto případě získáme hodnotu 35 %, tedy o plných 46 p. b. méně než v případě porovnání vývozu s HDP. To, že tak ve skutečnosti 35 % veškeré domácí produkce končí na zahraničních trzích, nepopírá silnou závislost české ekonomiky na zahraniční poptávce, ale již realisticky vyjadřuje tu část domácí produkce, která je určena na vývoz. Porovnání vývozu zboží a služeb s HDP je tak nutné vnímat pouze jako analytickou konvenci, jak vyjádřit a mezinárodně srovnávat míru otevřenosti.

Autor: , ředitel sekce makroekonomických statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Mezinárodní srovnání makroekonomických ukazatelů

ilustrativní fotka

Porovnávání makroekonomických ukazatelů mezi zeměmi bývá velmi často předmětem ekonomických analýz. Tato srovnání narážejí na některé překážky, jako jsou rozdílné měny a cenové hladiny v jednotlivých státech.

Hospodářský růst – jeden jev, více ukazatelů

Ilustrační foto

Když se vám v práci nebo podnikání dobře daří a vyděláváte více a více, můžete nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. Je to však názor založený pouze na vaší (omezené) zkušenosti jedné oblasti ekonomického života. Co když se všechny ostatní oblasti hospodářství utápějí v problémech a ve skutečnosti ekonomika padá? Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že takové závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Zdánlivé slovíčkaření: odhady, predikce a měření

ilustrativní fotka

K mylné interpretaci statistických ukazatelů nebo nepochopení jejich významu dochází mnohdy pouze vinou nevyjasněné terminologie. Znáte to, jeden mluví o voze a druhý o koze… A přitom by úplně stačilo nejprve si vyjasnit pojmy. Vezměme například „odhad“, „predikci“ a „měření“. Někdy se zaměňuje „odhad“ a „měření“, jindy zase „odhad“ a „predikce“. Není se co divit, že pak dochází ke zmatkům.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Irští statistici si dokážou poradit s globálními korporacemi

ilustrativní fotka

V Irsku je vliv globalizace, vzhledem k velikosti země, mnohem intenzivnější než v zemích typu Francie či Německa.

Portrét ČR z pohledu zahraničního experta

ilustrativní foto

Pozoruhodný pokrok v té či oné zemi, anebo naopak jeho absence, se zvlášť přehledně projeví při srovnávání ukazatelů dané země s okolním světem. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, popsal Georgy Chačiev, který do svého působení v ČR přednášel světovou ekonomiku na Univerzitě světové ekonomiky a diplomacie v Taškentu v Uzbekistánu.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Jak se měří zahraniční obchod

Ilustrační foto

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Konkurenceschopnost ČR dlouhodobě pokulhává

ilustrativní obrázek

Podíl Česka na celosvětové hodnotě vývozu se mezi rokem 2013 a 2014 zvýšil. Proti roku 2009 ale zůstal nižší.