Společným tématem statistiků je udržitelný růst

VYDÁNÍ: 03/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V New Yorku se na začátku března uskutečnilo 50. zasedání Statistické komise Organizace spojených národů. Probíhalo také v prostorách, kde zasedá Valné shromáždění OSN a kde se odehrál kus politické historie. Osobně se jubilejního zasedání zúčastnil i Marek Rojíček, předseda ČSÚ.

Mohl byste nastínit oblasti, o kterých se na zasedání Statistické komise OSN diskutovalo?

Tradičně bylo hodně času věnováno diskuzi o indikátorech udržitelného růstu. Ty mají úzkou souvislost s přijetím tzv. Strategic Development Goals, tedy cílů strategického rozvoje, v rámci Agendy 2030 na Valném shromáždění OSN v září 2015. To je oblast, která zajímá jak rozvojové země, tak i země vyspělé, i když obě tyto skupiny řeší trochu jiné spektrum palčivých problémů. V těch nejchudších zemích je to otázka vyřešení dostupnosti potravin, zajištění základní zdravotní péče nebo odstraňování negramotnosti, zatímco země Evropské unie nebo Spojené státy se více zaměřují na problematiku udržitelné spotřeby, obnovitelné zdroje energie nebo podporu digitalizace. V tomto smyslu je ta debata velmi široká a také přijaté závěry jsou poměrně obecné. Podle plánu by mělo v příštím roce dojít k určité revizi sledovaných ukazatelů. Průběžné vyhodnocení pokroku pak proběhne v roce 2025 a v roce 2030 by měla být k dispozici závěrečná zpráva.

Jaká témata jednání byla pro vás nejzásadnější?

Probíraných témat napříč všemi oblastmi statistiky byla celá řada. Namátkou zmíním třeba oblast národních účtů, kde stále řada zemí ještě nemá implementovaný standard přijatý v roce 2008, přestože tomu OSN věnuje velkou pozornost. Česká republika naopak tento standard splnila jako jedna z prvních. Rád bych také zmínil, že jednání na úrovni OSN má zásadně odlišný formát oproti jednáním v rámci Evropského statistického systému, což je dáno nejen větší různorodostí účastníků, ale i jejich počtem a také použitým jazykem, který je více diplomatický. S partnery na evropské úrovni je to více o vzájemné diskuzi, která je velmi otevřená. Také spektrem problémů jsme si mnohem bližší.

Účastnil jste se také semináře o budoucnosti ekonomické statistiky, na kterém mimo jiné vystoupil i Joseph Stiglitz, držitel Nobelovy ceny za ekonomii. Co tedy statistiku čeká?

Téma semináře do značné míry navazovalo na aktivity typu „Beyond GDP“ a tzv. Stiglitzovu zprávu, podle které by se měla statistika daleko více zabývat nemateriální stránkou životní úrovně lidí a také měřením nerovností ve společnosti. Z našeho pohledu považujeme za velmi důležité propojování makroekonomických údajů z národních účtů s údaji ze šetření domácností. To umožňuje vytvářet konzistentní obrázek o vývoji příjmů, spotřeby a bohatství nejen domácností jako celku, ale i podle jednotlivých sociálních skupin. Na semináři se také diskutovalo o dalších trendech v ekonomice, jako jsou globalizace a digitalizace, které ovlivňují nejen životy lidí, ale také statistiku jako takovou. Právě digitalizace bude v budoucnu ovlivňovat práci statistiků asi nejvíce. Umožňuje totiž využívání daleko širšího spektra datových zdrojů, které jsou uložené jak ve veřejných registrech, tak i v soukromých databázích.

Jakou roli hraje česká oficiální statistika ve světovém statistickém systému? Je spíše v roli pomyslného studenta, nebo je naopak tím, kdo pomáhá ostatním?

Určitě patříme k nadprůměru i v porovnání s evropskými zeměmi. V rámci možností se snažíme své znalosti předávat partnerům, kteří o to projeví zájem, prostřednictvím různých studijních návštěv a technických asistencí, stejně jako jsme my v devadesátých letech využívali pomoc od vyspělejších zemí. Samozřejmě jsou ve světě špičkové statistické úřady, jako například v Kanadě nebo v Austrálii, kterým nemůžeme konkurovat z hlediska počtu špičkových expertů nebo finančních zdrojů. Snažíme se vstupovat do debaty jak na úrovni Evropské unie, tak třeba i OECD nebo UNECE v oblastech, kde máme dobře propracovanou metodiku i praktické řešení statistických problémů. Jsou to například dopady globalizace na statistiku zahraničního obchodu nebo zachycování reinvestovaných zisků.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.