Vnitřní migrací nejvíce populačně vydělal Středočeský kraj

VYDÁNÍ: 03/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vývoj objemu vnitřní migrace v ČR mezi roky 2005 až 2017 nevykazoval jasný trend a pohyboval se v rozmezí 214 tis. a 256 tis. Ve vnitřním stěhování mírně převažovaly ženy. Nejvíce si populačně pomohly obce ve Středočeském kraji, největší města jako Brno, Ostrava a Praha byla ztrátová

Počet případů změny bydliště mimo obec současného registrovaného pobytu se nevyvíjel mezi roky 2005 a 2017 jednoznačně. V období 2005 až 2007 došlo k nárůstu z 214 tis. na 256 tis., pravděpodobně v souvislosti s ekonomickou konjunkturou. V období ekonomické krize 2009–2012 došlo k poklesu až na hodnoty mírně nad 230 tis. a následně objem vnitřní migrace narostl na 251 tis. v roce 2016. V posledním sledovaném roce byl registrován mírný pokles na 246 tis.
Podíl cizinců na vnitřním stěhování byl nejvyšší v letech 2007 až 2009, kdy tvořil okolo 17 % ze všech případů stěhování v Česku, což odpovídalo více než 40 tis. V ostatních letech dosahoval podíl maximálně 10 %.

Saldo stěhování podle okresů v letech 2005–2017 (na 1 000 obyvatel k 1. 7.)

Saldo stěhování podle okresů v letech 2005–2017 (na 1 000 obyvatel k 1. 7.)

Ženy se stěhují častěji než muži

Podíl žen na objemu vnitřní migrace překročil vždy ve zkoumaném období nadpoloviční hranici. Z hodnot okolo 52,0 % v roce 2005 se mírně snížil na 50,6 % o tři roky později. V posledních pěti letech ovšem vzrostl na 53,5–53,8 %. Zatímco do roku 2010 se hrubá míra vnitřního stěhování (počet případů vnitřního stěhování na 1 000 obyvatel středního stavu) pohybovala u obou pohlaví na podobných číslech, v dalších letech měly vyšší intenzitu vnitřního stěhování ženy. V roce 2017 změnilo svoji obec registrovaného pobytu 22 mužů z tisíce, v případě žen to bylo 24.
Intenzita vnitřního stěhování bývá nejvyšší u dětí v prvních letech života, kdy se stěhují spolu s rodiči, poté klesá až do věku zhruba 16–17 let. Znovu roste okolo věku 25–30 let v souvislosti se stěhováním po škole za prací nebo s rodinou. Poté následuje pokles intenzity stěhování až do věku okolo 70–75 let, kde dosáhne minimálních hodnot. Vlivem stěhování starších osob do zařízení sociální péče, k rodinám nebo do menších bytů se míry stěhování u nejstarších obyvatel Česka s věkem opět zvyšují.
Při srovnání měr vnitřního stěhování podle věku mezi roky 2008 a 2017 je patrné, že u mužů se intenzita stěhování zvýšila zejména u nejmladších dětí a u 60letých, zatímco pokles byl zaznamenán zejména ve věkové skupině 25–40 let. U opačného pohlaví míry vnitřního stěhování ve většině věků rostly, obzvláště u nejmladších dětí, dále pak u obyvatel ve věku 15–18, 30–35 let a u 60letých.

Objem vnitřního stěhování a podíl žen v letech 2005–2017 (tis.)

Objem vnitřního stěhování a podíl žen v letech 2005–2017 (tis.)

Nejvíce se lidé stěhují v rámci okresu

Meziobecní stěhování v rámci okresu bylo na celkovém objemu vnitřního stěhování zastoupeno ve sledovaném období 2005–2017 ze 41,3 až 45,6 %. Druhým nejčastějším druhem stěhování bylo mezikrajské, kde se podíl pohyboval v rozmezí 34,8 až 39,4 %. Nejméně typické bylo meziokresní stěhování v rámci kraje se zastoupením mezi 18,7 až 21,3 %. Na mezikrajském stěhování, které obvykle probíhá na delší vzdálenosti, se relativně více ve srovnání se všemi případy vnitřního stěhování podíleli muži a cizinci. Průměrný věk stěhujících se osob byl mírně vyšší, v roce 2017 dosahoval 31,6 roku, zatímco u všech případů stěhování byl 31,0 roku.

Míry vnitřního stěhování podle pohlaví a věku v letech 2008 a 2017 (‰)

Míry vnitřního stěhování podle pohlaví a věku v letech 2008 a 2017 (‰)

Středočeskému kraji přibylo nejvíce obyvatel vnitřní migrací

Saldo (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých) mezikrajského stěhování bylo v letech
2005–2017 nejvyšší ve Středočeském kraji (130 tis. osob). Mezi další kraje s kladným saldem patřily pouze kraje Plzeňský (9 tis.) a Jihočeský (1 tis.). Výrazně vnitřní migrací ztrátové byly kraje Moravskoslezský (–39 tis.), Ústecký (–20 tis.), hlavní město Praha (–19 tis.) a Karlovarský (–17 tis.). Po relativizaci ukazatele na 1 000 obyvatel středního stavu ztrácel nejintenzivněji Karlovarský kraj (–4,4 ‰), relativně nejvíce rostl Středočeský kraj (+8,0 ‰).
Nejsilnější mezikrajský proud stěhování byl v období 2005–2017 mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, když se 193 tis. obyvatel vystěhovalo z hlavního města a opačným směrem šlo 94 tis. obyvatel. S výrazným odstupem byly další silné proudy identifikovány mezi hlavním městem Prahou a Ústeckým krajem a také mezi Středočeským a Ústeckým krajem.

Saldo stěhování podle krajů za období 2005–2017 (tis.)

Saldo stěhování podle krajů za období 2005–2017 (tis.)

 Nejsilnější meziokresní proudy byly mezi Prahou a jejím zázemím

Okresy ze zázemí Prahy nejvíce populačně profitovaly z vnitřní migrace. V období 2005–2017 přibylo díky ní v Praze-východ 45 tis. a v Praze-západ 38 tis. obyvatel. Nejsilnější byly proudy z Prahy do okresu Praha-východ, kam se vystěhovalo 57 tis. osob, a 20 tis. putovalo opačným směrem. Z hlavního města se do Prahy-západ přestěhovalo 51 tis. obyvatel a 18 tis. se stěhovalo opačným směrem. Maximálních hodnot dosahovaly tyto proudy v roce 2008. V první desítce okresů s nejvyšším saldem jich nalezneme sedm ze Středočeského kraje. Největší ztráty zaznamenaly vysoce urbanizované okresy velkých měst – Brno-město (–24 tis.), Praha (–19 tis.), Karviná a Ostrava-město (oba shodně –18 tis.). V přepočtu na 1 000 obyvatel však byly nejvíce ztrátové okresy Jeseník a Karviná.

Autor: , oddělení demografické statistiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Projekce obyvatel není pětiletka, kterou lze naplánovat dopředu a pak splnit

ilustrativní fotka

Populační prognózy vždy byly a stále jsou žádaným produktem statistiků, přestože jen zřídka v absolutních číslech vycházejí. Po několika málo letech se počet a složení populace podle pohlaví a věku předpokládaného vývoje vzdalují. Nicméně vývojové tendence založené v hluboké minulosti vystihují populační vývoj poměrně spolehlivě a kopírují předcházející vlny početně silnějších či slabších generací narozených.

Bez migrace nás bude méně

ilustrativní fotka

Početní velikost populace určuje porodnost, úmrtnost a bilance stěhování. Naplní-li se předpoklady těchto tří demografických procesů vložených do střední varianty nové projekce ČSÚ, bude počet obyvatel ČR růst nepřetržitě ještě dalších 11 let až do roku 2029.

Nejméně přesný je odhad migrace

ilustrační foto

Pravidelné vypracování a vydávání projekcí vývoje obyvatelstva České republiky patří mezi standardní úkoly Českého statistického úřadu.

Za zvýšení počtu obyvatel Prahy může migrace

ilustrativní fotka

Celkový počet obyvatel Prahy se mezi lety 2007 až 2017 zvýšil o téměř sedm procent. V absolutních číslech jde o navýšení o 82 tis. osob. Vliv na to mělo zejména přistěhování nejen Čechů, ale i cizinců.

Do poloviny století bude o polovinu více seniorů

ilustrativní fotka

Mnohojazyčný demografický slovník definuje stárnutí populace jako zvyšování podílu starých osob v obyvatelstvu. Za hranici stáří se dnes zpravidla považuje věk 65 let.

Lidí v produktivním věku bude ubývat

Ilustrační foto

Na počátku roku 2018 žilo v Česku téměř 6,9 mil. obyvatel ve věku 15 až 64 let. Bylo to o půl milionu osob méně než v roce 2009. Tehdy byl jejich počet nejvyšší od konce druhé světové války. Výsledky projekce obyvatel ČSÚ předpovídají další snižování počtu obyvatel v tomto věku.

Osob ve věku 65 a více let bylo poprvé více než 2 miliony

ilustrativní obrázek

Ve věkové skladbě obyvatelstva se odrážejí předchozí změny v úrovni porodnosti, úmrtnosti i zahraniční migrace. Česko se dlouhodobě řadí mezi země s regresivním typem věkové struktury, tedy s převahou postreprodukční složky obyvatelstva nad dětskou složkou. V roce 2017 pokračoval trend měnící se věkové struktury ve směru stárnutí populace.

Cizinců s trvalým pobytem přibylo

ilustrativní fotka

Cizinci mimo Evropskou unii mají vysoký podíl osob s trvalým pobytem v ČR, u občanů z Unie je tomu naopak. Zatímco ukrajinští a vietnamští muži přijíždějí do Česka podnikat a pracovat, Rusové sem chodí studovat.

Nejvíce se bojíme toho, co neznáme

Mgr. Marta Lopatková_Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Ph.D.

V druhé polovině minulého století tu byl jeden stát ze dvou velmi blízkých národů, od roku 1993 již dokonce jen jeden národnostně homogenní stát, ale v novém tisíciletí stále více narůstá podíl cizích státních občanů. Jaké hlavní přínosy či negativa mají cizinecké komunity pro českou společnost, se zamýšlejí socioložky Lenka Formánková a Marta Lopatková.