Polovina studentů soukromých VŠ studuje ekonomické obory

VYDÁNÍ: 04/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2017 žilo v České republice 1 290,1 tis. obyvatel ve věku 25–64 let s vysokoškolským vzděláním, z toho 654,8 tis. byly ženy. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie vykazuje Česko stále podprůměrné hodnoty.

Před deseti lety žilo v České republice pouze 13,1 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Postupně jeho počet každým rokem stoupal a v roce 2017 již dosáhl podílu 23,9 %. Ani to však nestačilo na evropský průměr, který byl 31,5 %. Nejvyšší podíl vysokoškoláků v Evropě mělo Irsko (46,5 %), nejméně Rumunsko (17,6 %).
Počet studentů na vysokých školách od roku 2010 klesá z důvodu demografických změn. Do věku vysokoškolských studentů se začaly dostávat populačně slabé ročníky narozené v devadesátých letech. Za posledních sedm let poklesl počet studentů na veřejných vysokých školách o pětinu a na soukromých o téměř polovinu. Na vysokých školách studují také cizinci – v roce 2017 jich bylo téměř 44 tis., což představovalo 14,7 % všech vysokoškoláků, a jejich počet konti­nuálně roste. Za posledních 10 let se zvýšil o 62 %. Na soukromých vysokých školách představovali cizinci téměř pětinu všech studentů (19,3 %), na veřejných byl jejich podíl 14,1%.
U obou typů škol převládali mezi studenty cizinci Slováci a Rusové. Na soukromých byl jejich počet podobný, když zde studovalo 1,8 tis. Slováků a 1,4 tis. Rusů. Na veřejných školách studovalo 4,4 tis. studentů z Ruska, ale téměř pětkrát více Slováků (20 tis.). Ti byli nejpočetnější skupinou studentů cizinců, neboť na veřejných vysokých školách v ČR nemusejí platit. Navíc nemají problém rozumět českému jazyku.

Studenti vybraných skupin oborů v České republice, 2017 (%)

Studenti vybraných skupin oborů v České republice, 2017 (%)

Nejvíce studentů veřejných škol studuje technické obory

Mezi oblíbené obory na veřejných vysokých školách patřily technika, výroba a stavebnictví, které v roce 2017 studovalo téměř 48 tis. (17,7 %) studentů veřejných vysokých škol. Inženýrství a strojírenství (chemické inženýrství, provoz strojů a zařízení, technologie chemických procesů), které sem také patří, studovala skoro polovina studentů z této skupiny. Mechaniku a kovovýrobu – metalurgické a strojní inženýrství – zase studovala pětina z nich. Téměř stejně oblíbené byly obory obchod, administrativa a právo, které studovalo 45,8 tis. (17 %) studentů. Polovina z nich studovala obchod a administrativu. Třetí nejoblíbenější skupinou byla zdravotní a sociální péče, kterou studovalo 12,8 % studentů.

Vysoké školy v České republice, 2017

Vysoké školy v České republice, 2017

Na soukromých vysokých školách studovala v roce 2017 technické obory jen velmi malá část studentů – necelé jedno procento. Studenti si nejčastěji vybírali obory ze skupiny obchod, administrativa a právo, které navštěvovalo 14,6 tis. (49,1 %) ze všech studentů soukromých škol. Dále si vybírali obory ze skupiny společenské vědy, žurnalistika a informační vědy (23 %) a služby (15,4 % studentů) – sem spadají například obory hotelnictví, bezpečnostní služby anebo přepravní služby a spoje. Zatímco u studentů soukromých vysokých škol byly služby třetí nejoblíbenější skupinou oborů, na veřejných vysokých školách je studovalo pouze 4,6 % studentů.

Počet studentů v roce 2017 (tis.)

Počet studentů v roce 2017 (tis.)

Studenti dávají přednost veřejným školám

V České republice si studenti mohou vybírat ze široké nabídky veřejných či soukromých vysokých škol. Většina studentů (90 %) studovala v roce 2017 na některé z 26 veřejných vysokých škol. Na soukromých vysokých školách (v roce 2017 jich u nás bylo 36) studenti musejí za studium platit. Poplatky se liší například podle toho, zda student studuje v českém nebo anglickém jazyce, nebo zda se jedná o českou či zahraniční instituci. Výše školného se nejčastěji pohybuje v rozmezí okolo 20–30 tis. Kč za jeden semestr. Některé školy mají školné mnohem vyšší.
Mnohé soukromé vysoké školy nabízejí svým studentům motivační programy a za vynikající studijní výsledky dostane student prospěchové stipendium, tedy slevu na školném. Veřejné vysoké školy mají obvykle v nabídce více studijních programů než ty soukromé. Ne všechny obory lze studovat na soukromých vysokých školách. Například medicínu, architekturu nebo chemii je možné studovat pouze na veřejných vysokých školách. Soukromé vysoké školy nejčastěji nabízejí ekonomické, politologické či právnické obory nebo obory zaměřené na marketing.

Počet studentů vysokých škol, 2010–2018 (tis.)

Počet studentů vysokých škol, 2010–2018 (tis.)

Převážná většina soukromých vysokých škol je v Praze

Největší veřejné vysoké školy s nejvyššími počty studentů jsou Karlova univerzita (45,9 tis.), Masarykova univerzita v Brně (30,4 tis.) a Univerzita Palackého v Olomouci (19,8 tis. studentů). Ze soukromých vysokých škol patřily v roce 2017 k nejnavštěvovanějším Metropolitní univerzita (4,2 tis.), Vysoká škola finanční a správní (3,8 tis.), ta má sídlo v Praze a pobočky v Karlových Varech a Mostě, Vysoká škola regio­nálního rozvoje a Bankovní institut (obě shodně po 2,4 tis. studentů). Většina soukromých vysokých škol má sídlo v Praze (22 ze 36), v Brně sídlí šest soukromých vysokých škol a například v Ostravě je jen jedna.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejvíce cizinců studuje v ČR na vysokých školách

ilustrativní fotka

Počty cizinců vzdělávajících se v ČR na některém z typů škol, včetně předškolních zařízení, za poslední desetileté období výrazně vzrostly. Největší nárůst byl zaznamenán na vysokých školách. Nejméně se zvýšily počty cizinců mezi studenty středních škol.

Kancelářské programy Češi zvládají, ale programování ne

ilustrativní fotka

Tak jako řadu dalších zemí i Česko trápí nedostatek počítačových odborníků. Textový nebo tabulkový procesor používá již téměř 70 % pracujících. Programování se ale v posledním roce věnovalo pouze 5 % z nich. A pracovníků, kteří mají IT jako svou hlavní náplň práce, je ještě méně – necelá 4 %.

Kde žijí vysokoškoláci

ilustrační foto

Kolik vysokoškoláků studuje v kraji svého trvalého bydliště? Z kterého kraje jich nejvíce vyjíždí? Odpovědi nejen na tyto otázky o studentech veřejných a soukromých vysokých škol lze nalézt v systému Sdružené informace matrik studentů, jehož provozovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

Počet studentů vysokých škol klesá. O které obory je největší zájem?

Ilustrační obrázek

V posledních deseti letech se počet vysokoškoláků dynamicky vyvíjel. Zatímco do roku 2010 jich každoročně po tisících přibývalo, od roku 2010, kdy počet vysokoškolských studentů dosáhl téměř 400 tis., klesl jejich počet o více než pětinu.

Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

Ilustrační foto

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Mladí lidé. Souběh studia a práce

RNDr. Michaela Kleňhová

S rostoucími kvalifikačními požadavky na výkon některých profesí a s uvolněním vzdělávacího trhu stoupá počet studentů. Průměrná doba studia a podíl mladých lidí ve vzdělávání se tak zvyšuje.

Absolventi vysokých škol očima genderu

ilustrativní fotka

Počet absolventů všech typů vysokých škol se pohybuje od roku 2010 kolem hodnoty 90 tis. osob. Ze šedesáti procent se jedná o ženy. Podíl absolventů soukromých škol představuje necelých 16 % všech absolventů vysokých škol.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Ať děti skládají stavebnice

prof. Ing. Petr Zuna, CSc., D. Eng. h. c., FEng.

Profesora Petra Zunu trápí pohled společnosti na techniky. Měli by mít respekt stejně jako právníci nebo lékaři. „Už to nejsou chlapíci ve špinavých montérkách,“ říká. Podle jeho názoru by rodiče měli vést děti k technickému myšlení. Jak? Například skládáním stavebnic, podotýká zakladatel Inženýrské akademie ČR.

Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Ilustrační obrázek

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.