Snižování administrativní zátěže je tématem celé statistické komunity

VYDÁNÍ: 04/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Marek Rojíček je předsedou Českého statistického úřadu již rok. Funkce se ujal s cílem zmodernizovat Úřad, snížit rozsah statistického výkaznictví a zvýšit povědomí o práci statistiků.

Před nedávnem uběhl rok od vašeho jmenování do funkce předsedy Českého statistického úřadu. Jaký byl váš rok v nové roli?

Velmi náročný a zároveň velmi podnětný. Řídit instituci, jako je Český statistický úřad, je velká výzva, funkce předsedy Úřadu kombinuje manažerskou a odbornou rovinu, protože předseda je současně i pomyslným hlavním statistikem České republiky. Naprosto nezbytné je spolehnout se na tým spolupracovníků, bez kterých by to nebylo možné. A to nejen v pražské centrále, ale také na ve všech našich čtrnácti krajských pracovištích, kde působí 60 procent našich zaměstnanců. Člověk se v této funkci setkává s celou řadou zajímavých lidí nejen z oboru, účastní se jednání vlády a řeší jak rozpočet, tak veřejné zakázky, personální politiku a zároveň nastavuje strategické priority úřadu. Jako pedagog však také neztrácím kontakt s akademickou sférou, se kterou Úřad intenzivně spolupracuje.

Po nástupu do funkce jste zmínil, že se chcete zaměřit na modernizaci  Úřadu. Rok je krátká doba, nicméně co se vám v tomto směru podařilo?

Podařilo se toho hodně. Navenek naší instituce to bylo zejména snižování rozsahu statistického výkaznictví či zvyšování mediální viditelnosti Úřadu a jeho datových výstupů. Dovnitř Úřadu to pak bylo nastavení personální politiky s cílem udržet a získat kvalifikované odborníky. Pracujeme také na optimalizaci interních procesů, které byly často velmi zkostnatělé. Jsem rád, že i přes obtížnou situaci na trhu práce se nám klíčové pracovníky daří udržet, k čemuž přispělo kromě finančních stimulů i zlepšení celkové atmosféry v ČSÚ a vytváření podmínek pro sladění pracovního a rodinného života.

ČSÚ v minulosti trpěl deficitem v oblasti IT infrastruktury. Daří se tuto situaci řešit?

Byla to jedna z mých priorit hned po nástupu do čela Úřadu. Od začátku tohoto roku jsme navíc ustanovili samostatnou sekci informačních a komunikačních technologií, takže konečně máme nastavenou jasnou odpovědnost za tuto oblast a partnera pro jednání s našimi dodavateli. Zřídili jsme řídící výbor ICT, kde jsou zapojeni největší odborníci na IT v našem Úřadě. V současné době připravujeme zakázku na obnovu výpočetního střediska, protože jako instituce zpracovávající ohromné množství dat včetně volebních výsledků jsme na kvalitě IT infrastruktury a aplikačního vybavení životně závislí. Bohužel jsou to poměrně velké finanční částky, proto není jednoduché každoroční vyjednávání s Ministerstvem financí, a to i přes to, že v porovnání s jinými institucemi nepovažuji naše náklady za vysoké.

 

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2002, předsedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.

Vaším tématem je také snižování administrativní zátěže, což jistě nejde bez spolupráce s ostatními státními institucemi. Jak je dosažení tohoto cíle obtížné?

Existující administrativní zdroje dat chceme využívat v maximální možné míře. Ne vždy jsou však dostupné v elektronické podobě. Není to tedy vůbec jednoduché a těch příčin je několik. Zaprvé, administrativní data, která jsou již k dispozici v elektronické podobě a jsou přístupná našemu Úřadu, již byla ve značné míře v minulosti vytěžena. Zadruhé, vytipovali jsme některé další zdroje administrativních dat, které mohou nahradit část statistických výkazů, ale neobejde se to bez výrazných investic do IT a vyčlenění personálních kapacit na straně ČSÚ. Představuje to však i náklady pro vlastníky těchto datových zdrojů. Svou roli hraje rovněž to, že tato data jsou často podobná, ale nikoliv stejná jako údaje zjišťované ve statistických výkazech, protože jejich hlavní cíl je jiný. Proto je potřeba nasazení těchto dat do „ostrého“ provozu nejprve dobře otestovat, aby nedošlo ke snížení kvality našich výstupů. I přes tyto problémy už jsme dosáhli některých konkrétních výsledků, například redukce počtu výkazů o odpadech pro obce zhruba o dvě třetiny za letošní rok nebo zrušení čtvrtletních výkazů o ekonomických výsledcích firem od příštího roku. Těší mě, že naši respondenti tuto naši snahu vnímají pozitivně, a věřím, že v budoucích letech se podaří administrativní zátěž snižovat ještě více.

Je otázka snižování zátěže respondentů tématem i na mezinárodní úrovni a angažuje se zde ČSÚ?

Ano, je to téma v celé statistické komunitě, ale bohužel často zůstává jen u slov a požadavky na statistické výstupy, které logicky znamenají vyšší zátěž pro podnikatele, stále narůstají. Český statistický úřad vystupuje na půdě Eurostatu důsledně proti těmto snahám, přestože jsme si zde již vysloužili nálepku „potížistů“. Příkladem může být náš zdrženlivý postoj při projednávání rámcového nařízení k sociálním statistikám.

Počátkem roku začal Český statistický úřad přebírat od obchodních řetězců statistické údaje prostřednictvím tzv. scanner dat. Jak tuto spolupráci hodnotíte?

Je to skvělá ukázka toho, že když mají obě strany vůli, všechno jde. Musím zde poděkovat hlavně společnosti Ahold, která se zapojila do pilotního projektu již v roce 2017 a ukázala i ostatním velkým maloobchodním řetězcům, že to pro ně nepředstavuje prakticky žádné dodatečné náklady. Naopak není díky tomu nutné, aby tyto společnosti nadále vyplňovaly některé statistické výkazy. Zapojení dat z pokladen obchodních řetězců bude představovat pozitivní dopad na kvalitu údajů o spotřebitelské inflaci a tím pádem i přesnější podklady pro tvůrce hospodářské a sociální politiky i všechny ostatní uživatele. Tento projekt oceňuje zejména Česká národní banka, pro kterou jsou tato data klíčová. Jedná se tak navíc o další konkrétní příklad snížení administrativní zátěže.

Statistici se intenzivně připravují na Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Jaký je aktuální stav těchto příprav a jaké úkoly má v tomto směru předseda ČSÚ?

Mým úkolem je zejména obhajovat tento projekt navenek a samozřejmě také průběžně sledovat a vyhodnocovat plnění klíčových termínů harmonogramu, který na operativní úrovni řídí projektový tým. Sčítání v roce 2021 by mělo být kvalitativně odlišné od toho předcházejícího v roce 2011. Mělo by výrazně ubýt zjišťovaných otázek, počítáme s vyšším zapojením administrativních zdrojů dat a naprostá většina veřejnosti by se měla sečíst on-line. Stejně jako u jiných obdobně velkých projektů jsou všechny termíny napjaté. Intenzivním nasazením všech mých spolupracovníků se však daří věci posouvat kupředu. V současnosti je jedním z hlavních témat příprava a schválení příslušného zákona vládou a parlamentem. Za velmi důležité také považuji správné smluvní nastavení spolupráce s Českou poštou jako dodavatelem sběru papírových formulářů od těch domácností, které se nebudou moci či chtít sečíst on-line. Naším cílem je obtěžovat občany co nejméně. Ideální tedy bude, pokud se jich co nejvíce skutečně sečte on-line a s pracovníkem pošty se tak vůbec nebudou muset setkat. V této souvislosti bude velmi důležitá komunikace tohoto projektu s veřejností, kde se budeme snažit oslovit co nejvíce lidí, co nejefektivnější formou, včetně využití sociálních sítí.

Jistým evergreenem je snaha o rozšiřování statistické gramotnosti. Co ČSÚ aktuálně připravuje?

Jedním z hlavních příspěvků k posilování statistické gramotnosti bude připravovaná knížka O složitém jednoduše, kterou oficiálně představíme a pokřtíme na veletrhu Svět knihy 9. května. Mohu slíbit, že tato kniha umožní i laikům porozumět tomu, co to statistika je a co se skrývá za jednotlivými statistickými pojmy. Navazuje na sérii článků v našem časopise Statistika&My, který je dlouhodobě naším hlavním produktem určeným pro statistickou osvětu a využívají ho v hojné míře i média. Knížku mělo již možnost v předstihu pročíst i několik pedagogů a ti potvrdili, že ji využijí jako vhodný doplněk pro výuku. Myslím tedy, že se máme nač těšit!

V lednu bylo v prostorách statistické knihovny otevřeno v pilotním provozu SafeCentrum. V čem spatřujete jeho přínos?

Otevření SafeCentra bylo velmi důležité pro naše partnery zejména z akademické sféry a odráží evropské i světové trendy v poskytování detailních statistických údajů odborníkům. Jsou to sice jednotky uživatelů, ale vysoce specializovaných, kteří zpracovávají konkrétní výzkum a vyžadují k němu mikrodata. Klíčové je v tomto případě poskytnout co nejvíce možných statistických údajů při zachování jejich ochrany a důvěrnosti, které jsme schopni v prostředí tohoto specializovaného pracoviště zajistit.

V posledních týdnech se hovoří o možné redukci počtu státních zaměstnanců či snižování rozpočtů. Jaký dopad by to mělo na Český statistický úřad? Mohlo by to nějak negativně ovlivnit jeho výstupy?

Náš úřad snížil počty zaměstnanců za posledních deset let o 20 %, v dlouhodobějším pohledu ještě více. A to navzdory tomu, že neustále roste množství dat, která povinně sbíráme a publikujeme. Nároky na kapacity přinesl také zákon o státní službě nebo skutečnost, že od roku 2012 je Český statistický úřad správcem jednoho ze základních registrů – registru osob. Všechny nové agendy jsme absolvovali bez nároku na personální posílení. Jsme schopni zvyšováním produktivity bez dopadu na kvalitu výstupů snižovat počty zaměstnanců o jednotky procent v horizontu několika let. Na druhé straně však potřebujeme posílit profese, které jsou nedostatkové, například datové analytiky. Dalšímu hlubšímu snižování počtu zaměstnanců brání také nutnost zajistit téměř každoročně zpracování celoplošných voleb, kdy je na straně ČSÚ zapojeno zhruba 2 500 osob, z toho tisíc jsou naši interní pracovníci.

ČSÚ si letos připomíná 100 let od vzniku moderní statistické služby v našich zemích. Jak si toto výročí Úřad připomíná?

Oslavujeme především prací, proto využíváme toto výročí k oslovení co nejširší veřejnosti a snažíme se poutavou formou představit data, která máme. Hodně se nám osvědčily infografiky, které sdílíme na sociálních sítích, kromě Twitteru využíváme nově také Instagram. Máme specializovanou webovou stránku stoletistatistiky.cz, kde prezentujeme zajímavá historická i současná data o naší zemi, rozhovory a další zajímavosti. V květnu vyjde již zmiňovaná publikace O složitém jednoduše, která bude v elektronické podobě zdarma a v tištěné ve volném prodeji. V září si pak toto výročí připomeneme spolu s našimi spolupracovníky a významnými domácími i zahraničními partnery na akci v prostorách Lichtenštejnského paláce, kde chceme všem poděkovat za práci věnovanou statistice, trochu zavzpomínat a zároveň se podívat do budoucnosti. A protože těch sto let jsme z velké části prožili ve společné zemi se Slovenskem, plánujeme také společné setkání zástupců ČSÚ a partnerského úřadu ze Slovenska.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Vzpomínky i vize statistiků

Vzpomínky-i vize-statistiků_náhled

Perličky z historie, významné osobnosti, SafeCentrum či budoucnost statistiky, i o tom se hovořilo na semináři v ČSÚ. U příležitosti stého výročí státní statistické služby ho v únoru zorganizovaly Česká statistická společnost, VŠE, Univerzita Karlova a ČSÚ.

Sčítání 2021 – méně otázek, úsporněji, on-line

Tapeta_náhled

Sčítání lidu 2021 bude uživatelsky přívětivější a většina obyvatel se sečte on-line. Aktuálně ČSÚ připravuje podklady pro terénní přípravu sčítání formou sběru údajů o území. Začátkem března statistici odeslali návrh zákona o sčítání lidu do meziresortního připomínkového řízení.

Česká moderní statistika slaví 100 let

Logo100let

Přesně před sto lety u nás byly položeny základy moderní státní statistické služby. V úterý 28. ledna 1919 vznikl Státní úřad statistický, na jehož odkaz dnes svojí činností plynule navazuje Český statistický úřad. Úřad při této příležitosti zahajuje projekt Století statistiky, který bude připomínat historii i současnost statistiky a její společenský přínos.

Už bez sebe, ale více spolu

Ing. Marek Rojíček, Ph.D. a Ing. Alexander Ballek_náhled

Předsedové statistických úřadů České a Slovenské republiky Marek Rojíček a Alexander Ballek odpovídají na otázky časopisu Statistika&My. Shodují se, že obě země mají k sobě v mnoha ohledech blíže než před 25 lety.