Na hadí uštknutí zemře ročně 100 tis. lidí

VYDÁNÍ: 05/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zatímco v Česku na hadí uštknutí zemře člověk zcela výjimečně, na celém světě z pěti milionů uštknutých lidí zemře 100 tis. osob a 400 tis. jich ochrne anebo musí podstoupit amputaci zasažené končetiny.

Podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) v mnoha regionech Latinské Ameriky, Afriky nebo Indie představují jedovatí hadi pro veřejné zdravotnictví reálný problém, který byl dlouho ignorován. Jen v samotné Indii bylo v roce 2017 evidováno 2,8 mil. osob uštknutých hadem a 47 tis. jich zemřelo. V sousedním Bangladéši národní epidemiologický ústav zaznamenal 590 tis. uštknutí a 6 tis. úmrtí. Ze zemí subsaharské Afriky jsou k dispozici odhady: každý rok zemře na následky uštknutí 30 tis. lidí a 8 tis. lidí musí podstoupit amputaci končetin. Blíže nezjištěný počet osob sice uštknutí přežije bez fyzických následků, avšak trápí je psychické problémy, které souvisejí s intoxikací hadím jedem.
Navzdory této statistice je prevenci předcházení hadímu uštknutí věnováno málo pozornosti a hadí uštknutí zůstává jedním z nejvíce opomíjených problémů ve veřejném zdravotnictví. Aby se předcházelo zbytečným ztrátám na životech lidí v důsledku smrtelného hadího uštknutí, je zapotřebí zaměřit se na adekvátní léčbu a diagnostiku.

Počet obětí je vyšší, než uvádějí oficiální statistiky

Nebezpečí hadího uštknutí hrozí zejména lidem v zemědělských oblastech. Jejich obyvatelé často nemají blízko zdravotnická zařízení a nemohou si dovolit drahou léčbu. Mnozí se proto obracejí na tradiční léčitele nebo léčbu nehledají vůbec. Počet obětí uštknutí je tak zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální údaje. Ze zpráv organizace Lékaři bez hranic vyplývá, že lékaři se setkávají se stále větším počtem pacientů uštknutých hady. Mnozí z nich jsou v dětském věku.
Pro mnohé pacienty je však život zachraňující léčba nedostupná. Cena protijedu se může vyšplhat až na 500 amerických dolarů, což v některých oblastech představuje částku, kterou pacient vydělá až za několik let. Proto v méně rozvinutých regio­nech stále převládá tradiční léčba, která je však neúčinná. Statistiky WHO udávají, že například v Keni pacienti uštknutí hadem, kteří se obrátili na tradiční léčitele, ve dvou třetinách případů na následky zranění nakonec zemřeli. V Nepálu jich takto zemřelo 56 % a v Mali 50 %.
Situace se však postupně mění k lepšímu. Letošní rok by se mohl stát zlomovým v prevenci a léčbě hadích uštknutí právě v zemích s nízkými a středními příjmy. K významnému kroku došlo v roce 2017, kdy organizace WHO pod tlakem dvacítky zemí a organizací, jako jsou například Lékaři bez hranic, zanesla hadí uštknutí na seznam opomíjených tropických chorob. Aby se snížily počty obětí za rok, chce WHO zlepšit celý systém zdravotnické péče. Do roku 2024 plánuje organizace poskytnout subsaharské Africe 500 tis. dávek účinného protijedu a do roku 2030 zajistit pro celý svět tři milio­ny dávek. Významnou součástí programu je také vzdělávání obyvatel, jak předcházet riziku hadího uštknutí, a výchova zdravotníků.

Více ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.