Pojišťovny hradí dvě třetiny výdajů na zdravotní péči

VYDÁNÍ: 05/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V České republice působilo v roce 2017 sedm zdravotních pojišťoven. Za zdraví více než 10,4 mil. klientů zaplatily 252,2 mld. Kč. Nejdražšími klienty byli muži ve věku 65–69 let.

Z celkových výdajů na zdravotní péči v roce 2017 připadlo 121,6 mld. Kč na léčbu mužů a 130,6 mld. Kč na péči o ženy, což souvisí s vyšším počtem žen v populaci zejména ve starších věkových skupinách. Vyšší celkové výdaje na zdravotní péči o muže byly evidovány ve věkových skupinách 0–14 a 50–74 let. V širokém věkovém rozmezí 15–49 let a 75 a více let dominovaly ženy. Nejvíce peněz investovaly zdravotní pojišťovny do péče o skupinu mužů ve věku 65–69 let, a to 15,5 mld. Kč, či žen starých 70–74 let (14 mld. Kč).

Výdaje na léčení žen jsou v průměru o 4 % vyšší

Výdaje na zdravotní péči se zvyšují nejen v souvislosti s věkem, ale liší se i v závislosti na pohlaví. Průměrná částka, kterou zaplatily zdravotní pojišťovny v roce 2017 za péči o jednoho muže, dosáhla výše 23 815 Kč. Za jednu pojištěnou ženu to bylo zhruba o 1 023 Kč více.
V nejmladší věkové skupině dětí do 4 let vykazují zdravotní pojišťovny poměrně vysoké výdaje na jednoho pojištěnce (17 741 Kč), do kterých se promítá nákladnější péče o novorozence včetně hospitalizace v porodnicích, bohatý očkovací kalendář a pravidelné preventivní prohlídky. Na děti a mladé ve věku mezi 5 a 24 lety vynakládají pojišťovny v průměru 10 000 až 12 000 Kč na jednoho pojištěnce.
Výdaje na zdravotní péči na jednu pojištěnou ženu v poměrně široké věkové skupině 25–44 let dosáhly v roce 2017 v průměru 16,7 tis. Kč, a byly tak výrazně vyšší než v případě pojištěnců mužů (11,7 tis. Kč). To samozřejmě souvisí se zvýšenou zdravotní péčí v době těhotenství a mateřství. Od věku 45 let a výše rostou průměrné výdaje na péči o zdraví jak u mužů, tak u žen.

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na 1 pojištěnce v ČR v roce 2017 podle pohlaví a diagnóz (Kč)

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na 1 pojištěnce v ČR v roce 2017 podle pohlaví a diagnóz (Kč)

Žebříčku nejnákladnějších diagnóz vévodí nemoci oběhové soustavy a novotvary

Nemoci srdce a cév jsou skupinou onemocnění, na jejichž léčbu zdravotní pojišťovny dlouhodobě vydávají nejvíce peněz. Celkové částky navíc u všech diagnóz každoročně rostou. A pohled do statistik ukazuje, že nejvíce se zvyšují výdaje na léčení především nemocí pohybového ústrojí.
Na léčbu nemocí oběhové soustavy vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2017 téměř 29 mld. Kč. Do uvedené skupiny spadají mimo jiné ischemické choroby srdeční – například infarkt myokardu, angina pectoris aj. – a cévní nemoci mozku (mrtvice), což jsou vysoce nákladná i relativně častá onemocnění.
Kardiovaskulární onemocnění patří k nejčastějším příčinám úmrtí v České republice u obou pohlaví. V roce 2017 byly příčinou 40 % úmrtí mužů a 48 % úmrtí žen, celkem zapříčinily téměř 50 tis. případů úmrtí z celkového počtu 111 443 osob.

Vývoj výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v ČR podle diagnóz, 2010 a 2017 (mld. Kč)

Vývoj výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v ČR podle diagnóz, 2010 a 2017 (mld. Kč)

Léčba novotvarů stála zdravotní pojišťovny více než 26 mld. Kč. Oproti roku 2010 se zvýšily výdaje na onkologickou léčbu o více než jednu třetinu. Nárůst výdajů souvisí s možnostmi nových moderních léčebných i diagnostických metod, přístrojů a léčivých prostředků, a bohužel také se zvyšujícím se počtem nových onkologických onemocnění. Nádorová onemocnění jsou stále druhou nejběžnější příčinou úmrtí (25 % zemřelých) po nemocech oběhové soustavy – u mužů šlo zejména o nádory plic, prostaty, tlustého střeva a slinivky břišní, u žen o novotvary plic, prsu, slinivky břišní a tlustého střeva. Třetí nejnákladnější diagnózou byly nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně, za jejichž léčbu zaplatily zdravotní pojišťovny 18 mld. Kč. Tato skupina onemocnění obsahuje přibližně dvě stovky diagnóz, ale nejčastěji se jedná o léčení bolestí zad, páteře, artrózy a záněty kloubů. Právě výdaje na léčení nemocí pohybového ústrojí od roku 2010 vzrostly o dvě třetiny, v absolutních číslech o 7,4 mld. Kč. Především s rostoucím počtem seniorů v populaci se zvyšuje výskyt onemocnění pohybového aparátu a pochopitelně i výdaje na jejich léčbu.

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2017 (mil. Kč)

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2017 (mil. Kč)

Výdaje na léčení nemocí oběhové soustavy jsou výrazně vyšší u mužů

Pokud se zaměříme na průměrné výdaje zdravotních pojišťoven podle diagnóz přepočtené na jednoho pojištěnce daného pohlaví, pak je zřejmá výrazná převaha výdajů na zdravotní péči o ženy u onemocnění svalového a kosterního aparátu. Průměrné výdaje na jednu ženu převyšují výdaje na muže o 57 %. Také u nemocí močové a pohlavní soustavy a onemocnění nervového systému jsou průměrné výdaje pojišťoven vyšší u žen než u mužů. Naopak zdravotní péče o muže byla dražší při léčení nemocí oběhového systému. Zdravotní pojišťovny zaplatily za jednoho svého pojištěnce částku o třetinu vyšší než za jednu ženu. U novotvarů to bylo více než o jednu desetinu.
Pokud jde o onemocnění trávicího traktu, tak zde jsou výdaje na léčení u obou pohlaví vyrovnané. I v tomto případě odrážejí průměrné náklady jak četnost onemocnění, která může být pro muže a ženy různá, tak i nákladnost léčby. Přitom v jedné skupině diagnóz často najdeme diagnózy typické jak pro muže, tak pro ženy. Svou frekvencí i nákladností léčby se však mohou velmi lišit.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Výdělek lékařů přesáhl 55 000

Mediánový výdělek lékařů v roce 2017 činil přes 55 000 Kč za měsíc, od roku 2012 se zvýšil o 9 000. U všeobecných sester a porodních asistentek byl ve stejném období nárůst o zhruba 7 000 na 31 500. Nejvíce, přes 35 000, vydělávaly sestry v Plzeňském kraji a v Praze, naopak nejméně ve Zlínském kraji.

Už v 19. století jsme měli přehled o infekčních nemocech

RNDr. Marek Malý, CSc.

Kolik nakažených HIV žije na území republiky a které skupiny obyvatel jsou nejohroženější? Na tyto a další otázky odpovídá Marek Malý, vedoucí oddělení biostatistiky Státního zdravotního ústavu ČR. Jeho specializací je aplikace statistiky v lékařství a energetice.

Jak se změnilo odměňování zdravotníků za uplynulých pět let

ilustrativní fotka

V roce 2019 by se na platy zdravotníků mělo vynaložit o zhruba 6 mld. Kč více než letos. Pracovníci ve zdravotnictví by si tak měli polepšit v průměru asi o 7 % místo požadovaných 10 %.

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

ilustrativní fotka

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2015 na zdravotní péči 234,7 mld. Kč, tedy 65,6 % z celkových výdajů na zdravotní péči v ČR. Na léčbu nemocí oběhové soustavy šlo celkem 27,1 mld. Kč. Léčba onkologických onemocnění stála téměř 24 mld. Kč, což je zatím historicky nejvyšší částka.

Jak se Češi objednávají k lékaři

ilustrační foto

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Kolik vydělávají sestry a porodní asistentky

ilustrativní fotka

Sestry a porodní asistentky, které pracují v organizacích za plat, jsou na tom lépe než jejich kolegyně pobírající mzdu. Medián jejich platů byl již v roce 2012 o 7 tis. Kč vyšší než medián v mzdové sféře. Tento rozdíl dosáhl v roce 2015 dokonce 8 tis. Kč.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.