Posílat tablety do škol je jako nosit dříví do lesa

VYDÁNÍ: 05/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V Česku jsou již prakticky všechny školy vybaveny počítači a připojeny k internetu. Také svoji agendu zpracovávají školy z velké části v elektronické podobě. Mnoho škol provozuje vlastní bezdrátovou síť či informační systém.

Současná generace žáků a studentů běžně používá informační technologie ve svém volném čase. Pod vlivem nových technologií se však mění i proces vzdělávání. Počty počítačů, jejich typy, stejně jako přístup k dalším informačním technologiím ve školách každoročně sleduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Žáci mají k dispozici stále více počítačů

Základním ukazatelem, který charakterizuje vybavenost škol informačními technologiemi, je počet počítačů na 100 žáků nebo studentů – v roce 2018 to bylo 15,6 počítače, což bylo o 8 počítačů více než v roce 2004. Většina počítačů (98 %) je zároveň připojena k internetu.
Tyto údaje zahrnují i mateřské školy, kde počítače využívají ve své práci hlavně zaměstnanci, nikoli děti. Naopak v základních či středních školách, ve vyšších odborných školách a na konzervatořích slouží počítače nejen pedagogům, ale i žákům a studentům ve výuce zaměřené na informační technologie a také jako doplňující učební pomůcka v ostatních předmětech.
Z pohledu jednotlivých stupňů škol jsou počítači nejlépe vybaveny vyšší odborné školy. Na 100 studentů zde v roce 2018 měli 52,2 počítače; na prvním stupni základních škol to bylo 19,1 počítače, na druhém 28,8 a na středních školách pak 25,7 počítače. Z čísel je patrné, že na prvním stupni žáci počítač ve výuce ještě tolik nepotřebují, předmět informatika je intenzivněji vyučován především na druhém stupni základních škol.

Počet počítačů na 100 žáků/studentů, 2004–2018

Počet počítačů na 100 žáků/studentů, 2004–2018

Počet počítačů na 100 studentů středních škol pak zřejmě snižuje fakt, že mezi střední školy jsou na jedné straně sice zařazena gymnázia či odborné střední školy, kde jsou počítače intenzivně využívány, na druhé straně však také odborná učiliště, kdy na některých oborech nejsou pro výuku počítače takřka potřeba.
Mnoho učitelů podporuje rozvoj digitálních dovedností studentů, a proto jim dovolují pracovat při výuce s notebookem. Leckde si studenti nosí do školy laptopy namísto tradičních sešitů. Některé školy využívají při výuce tablety. Na nich je možné pracovat například s elektronickými interaktivními učebnicemi, dále se dají využít na psaní poznámek.
Přenosná zařízení však v českých školách tvoří pouze 26,5 % všech počítačů. Nejlépe jsou na tom základní školy (29 % všech počítačů na prvním stupni a 27,3 % na druhém stupni), nejhůře naopak vyšší odborné školy a konzervatoře (11,4 % všech počítačů na škole).
Z hlediska krajského rozložení tvoří přenosná zařízení největší podíl na celkovém množství počítačů v Karlovarském kraji (30,9 %), nejmenší naopak v Kraji Vysočina (pouze 22,8 %).

Počet počítačů na 100 žáků/studentů na jednotlivých stupních škol, 2018

Počet počítačů na 100 žáků/studentů na jednotlivých stupních škol, 2018

Nejvíce zastaralé jsou stolní počítače

Počet počítačů ve školách sice stále roste, otázkou ale je, jaká je kvalita těchto zařízení. Obecně se za zastaralé, a tím pádem rizikové z hlediska bezpečnosti považují počítače starší 7 let, nicméně již zařízení stará 3 až 4 roky začínají hardwarovou konfigurací zaostávat.
Podíl počítačů starších více než 10 let je na českých školách pouze 10%, avšak jen 20 % všech počítačů je mladších dvou let. Většina počítačů (74 %) byla pořízena před 3 až 9 lety. Jak lze očekávat, obecně nejstarší jsou stolní počítače, kdy 75 % z nich bylo pořízeno před 3 až 9 lety, a 8,6 % jich bylo dokonce starších deseti let.
Stále častější je také požadavek, aby škola disponovala infrastrukturou, která umožní pedagogům přístup k internetu, ke školním agendám, síťovým úložištím apod. pomocí bezdrátových technologií. Pokud je školské zařízení vybaveno bezdrátovou sítí, může být přístup poskytnut i žákům.
Z porovnání let 2015 a 2018 lze vidět, že se používání školních bezdrátových sítí v průběhu let zvýšilo průměrně o 10 procentních bodů. Nyní jsou tyto sítě k dispozici ve třech čtvrtinách škol (76 %) v celé ČR. Celkový počet škol, které využívají školní bezdrátovou síť, je nižší kvůli započtení mateřských škol, jež tyto technologie používají výrazně méně. Naopak na středních školách, VOŠ a konzervatořích je využívá více než 90 %.

Podíl studentů*) v zemích EU28 používajících denně počítač, 2017 (%)

Podíl studentů*) v zemích EU28 používajících denně počítač, 2017 (%)

internetové sítě stále olíbenější

Vedle oficiálních webových stránek stále více škol využívá také uzavřené komunikační portály (tzv. intranetové sítě) dostupné pouze vymezenému okruhu uživatelů, zpravidla žákům a pracovníkům škol. Podíl škol, které provozují školní intranet, se od roku 2015 zvýšil o 9 procentních bodů na 23 %. Nejvíce škol se školním intranetem bylo v hl. m. Praze (33 %) a v Moravskoslezském kraji (27 %). V ostatních krajích se tato hodnota pohybovala mezi 18 a 25 %. Školní intranet je více využíván na vyšších vzdělávacích stupních. V roce 2018 byl dostupný v téměř dvou třetinách středních škol a na třech čtvrtinách vyšších odborných škol a konzervatoří.
V roce 2017 trávilo ve sledovaných zemích Evropské unie volný čas u počítače více než 90 % studentů, v Česku dokonce téměř všichni (99,4 %), přičemž průměr EU byl 95,7 %. Každý den nebo téměř každý den zasedlo v ČR k počítači 96,8 % studentů, což bylo nejvíce z celé Unie (průměr za EU28 byl 83,2 %), avšak například ve Španělsku denně používalo počítač jen 71,5 % studentů.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Děti milují mobily, ale zvládnou i praktické dovednosti

Logo_Minisčítání

Nejoblíbenější věcí mezi dětmi je mobilní telefon. Desetina z nich tráví na internetu více než pět hodin denně, přesto jich prý polovina zvládne sama rozdělat oheň či zatlouct hřebík
a třetina umí přebalit miminko. Vyplývá to z výsledků projektu ČSÚ Minisčítání 2018.

Science centra podporují kritické myšlení

logo_miniscitani

I když science centra nemají v Česku dlouhou historii, v posledních letech získávají na popularitě. Kateřina Chábová, šéfka České asociace Science center, vysvětluje, proč letos poskytne vylosovaným třídám, které se zúčastní Minisčítání 2018, volné vstupy do libovolného centra.

Čtyři z pěti Čechů se domluví cizí řečí

ilustrativní fotka

Ve druhé polovině roku 2016 zjišťoval ČSÚ při evropském šetření o vzdělávání dospělých úroveň znalosti cizích jazyků v české populaci. Ze šetření vyplynulo, že alespoň minimální znalost nějakého cizího jazyka mají necelé čtyři pětiny (79 %) Čechů ve věku 18–69 let.

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Ilustrační foto

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Situace pedagogů v regionech

RNDr. Michaela Kleňhová

Školství je oblast, která je z pohledu zaměstnanosti doménou žen. Běžně publikované statistické údaje se ale zaměřují na učitele jako kategorii zaměstnanců a pokud už se publikují údaje za muže a ženy, tak obvykle v celorepublikovém měřítku.

Oproti zahraničí u nás učí méně mužů

ilustrativní fotka

Školství jako odvětví je tradičně doménou žen. Čím vyšší je ale stupeň školy, tím podíl mužů na pozici učitele i řídícího pracovníka roste. Důvodů feminizace českého školství může být několik.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.