Statistika nekouše!

VYDÁNÍ: 05/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

„Oceňuji každého, kdo se nebojí zeptat, když něčemu nerozumí, “ říká s úsměvem Tereza Košťáková. Mladá a sympatická autorka populárně naučné prvotiny „O složitém jednoduše“ tvrdí, že „statistika nekouše“. Na letošním Světě knihy představila veřejnosti bohatě ilustrovanou knihu o známých-neznámých pojmech, kterých se podle jejích slov nemusí nikdo bát…

Studovala jste hospodářskou politiku na VŠE v Praze. Kam vás tenhle obor směroval?

Zasahoval do všech oblastí společnosti a vědění. Já jsem si z volitelných předmětů často vybírala ekonomickou analýzu a dějiny. Mou vedlejší specializací byla ekonomická žurnalistika.

Měla jste příležitost na VŠE učit…

Ano, učila jsem hospodářské dějiny. Ale náhodou jsem objevila zajímavou nabídku práce z ČSÚ v regionální pobočce v Ústí nad Labem a rozhodla jsem se ji na rok přijmout, abych získala praxi.

Na jaké pozici jste pracovala?

Pracovala jsem v informačních službách. Ta práce mě nesmírně bavila, už v neděli jsem se těšila na pondělí… Ale po roce jsem opravdu odešla. Ovšem záhy jsem zjistila, že přes všechny benefity bych nové zaměstnání nedělala tak ráda. Vrátila jsem se na Úřad. Ještě další tři roky jsem v informačních službách pomáhala uživatelům najít, co potřebovali, psala analýzy a hledala cesty, jak přiblížit statistiku laikům. Byla to velmi pestrá práce. Od všeho něco.

 

Ing. Tereza KošťákováIng. Tereza Košťáková

V roce 2005 absolvovala obory hospodářská politika a ekonomická žurnalistika na FN VŠE v Praze. Začínala v oddělení informačních služeb ČSÚ v Ústí nad Labem. O pět let později byla pověřena vývojem nové metody odhadu zahraničního obchodu v podmínkách jednotného trhu EU v odboru národních účtů ČSÚ. Stala se respektovanou odbornicí na odhad vývozu a dovozu a dopady globalizace na statistiku. V roce 2014 byla jmenována vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů v odboru národních účtů. Autorka několika tematických publikací ČSÚ. Její kniha O složitém jednoduše je první populárně naučnou knihou ČSÚ určenou laické veřejnosti.

Jenže pak přišla nabídka z odboru národních účtů…

… a ta se neodmítá. Jde o špičkové pracoviště ekonomické statistiky se širokým záběrem, opět v podstatě od všeho trochu. Náš nejznámější ukazatel – hrubý domácí produkt – je jen jedním z mnoha…

Přestože jste byla na národních účtech, věnovala jste se statistice zahraničního obchodu. Jak to?

Odstartoval to vstup ČR do Evropské unie a změna obchodních pravidel. Jelikož se na jednotném trhu EU zboží pohybuje volně, tradiční celní statistika, která sledovala pohyb zboží přes hranice, přestala poskytovat relevantní obraz skutečnosti. Vyřešit tento problém byl můj první úkol. Tvořila jsem takový „most“ mezi národními účty a statistikou zahraničního obchodu. Hledali jsme vhodné datové zdroje a vymýšleli metodu, která by o vývozu a dovozu české ekonomiky poskytovala věrohodné a smysluplné údaje. Tak vzniklo národní pojetí zahraničního obchodu.

ČSÚ publikoval metodu národního pojetí zahraničního obchodu v roce 2011. Jakou roli v tom sehrála skutečnost, že ČSÚ má k dispozici individuální daňová přiznání k dani z přidané hodnoty?

Byl to základ úspěchu. Statistika zahraničního obchodu je velmi dobrým příkladem toho, jak důležité je využívání administrativních zdrojů dat ve statistice. Kvalitní údaje z celní statistiky, přesněji ze systému Intrastat a Extrastat, tvoří i nadále základ, ale bez přiznání k DPH bychom se dnes neobešli.

Hodně se mluví o vlivu globalizace na statistiku. Jak se statistika s těmito trendy vyrovnává?

Je to velká výzva, která vyžaduje mnoho úsilí. Národní pojetí zahraničního obchodu je důkazem, že to jde. Je to příklad, jak by statistika měla reagovat na změny, které přináší globalizace. Ale většinou takové změny potřebují čas. ČSÚ sice publikoval novou metodu SZO už v roce 2011, ale uvnitř Úřadu i v evropských institucích ještě dlouho převládala určitá skepse. Uživatelé nemají rádi změny. Až v roce 2014 bylo národní pojetí prezentováno jako hlavní makroekonomický ukazatel vývozní výkonnosti ČR. Byla to dlouhá cesta…, ale ukázalo se, že bylo správné se po ní vydat.

Jak se vaše „know-how“ ujalo na mezinárodním poli? Neprojevily o metodu zájem i další evropské země?

Problémy s odhadem vývozu a dovozu samozřejmě řeší i další státy Evropské unie. Řada zemí už se vydala naší cestou nebo přinejmenším z naší metody vychází.

Díky mezinárodnímu uznání nové metody odhadu vývozu a dovozu jste se stala uznávanou expertkou. Ale to není váš jediný pracovní úspěch…

Ten druhý, spíš chronologicky než významem, je pro mě převzetí čtvrtletního odhadu HDP po dlouholetém „tvůrci“ tohoto systému v ČR Janu Hellerovi. Takové „přechodné“ období je vždy složité…

To zní velmi skromně. Stala jste se vedoucí oddělení v odboru národních účtů. Jaké to je, mít na starosti nejsledovanější informace o ekonomickém vývoji?

Vyžaduje to hlavně velmi dobře sehraný tým lidí a dobrou přípravu. K odhadu potřebujeme širokou škálu podkladových dat. Samotný odhad už je záležitostí relativně malého okruhu lidí, ale všechno stojí a padá s kvalitními údaji od mnoha kolegů nejen z národních účtů. Dalo by se říct, že ke čtvrtletnímu odhadu HDP a souvisejících ukazatelů přispívá většina zaměstnanců ČSÚ a mnozí to možná ani netuší… Jakmile dostaneme poslední podklady, vše musí „běžet jako na drátku“. Už není čas na technické nebo metodické zádrhele, protože tři až čtyři dny poté musí být odhad zveřejněn.

Laická veřejnost často neví, jak statistické údaje o naší ekonomice vznikají a o čem ve skutečnosti vypovídají. Zneklidňují vás víc lidé, kteří ekonomické ukazatele špatně interpretují, nebo ti, kteří nekriticky věří všemu, co „říkali v televizi“ nebo „psali v novinách“?

Hodně si všímám, jak média nebo lidé, kteří v nich dostanou prostor, zacházejí s čísly. Myslím si, že člověk by měl obecně víc kriticky přemýšlet než pasivně přijímat. Oceňuji každého, kdo se nebojí zeptat, když něčemu nerozumí.

Proto jste se rozhodla napsat populárně naučnou knihu O složitém jednoduše?

Ano, byl to jeden z důvodů. Prvním impulzem byli lidé z mého okolí, jejichž otázky začínaly stejně: „Ve zprávách jsem slyšel, že… a nechápu to.“ Uvědomila jsem si, že každý den kolem nás krouží spousta čísel a že se v nich řada lidí příliš neorientuje, i když jsou vzdělaní a zajímají se o svět.

Komu je vlastně kniha určena?

Knížka je určena všem, kteří se chtějí ve světě čísel vyznat. Zvídavá veřejnost tam najde to základní, studentům kniha nabízí jiný způsob vysvětlení než učebnice, zaměstnancům ČSÚ pomůže pochopit některé pojmy, a snad i odborníky potěší. (úsměv)

Tvrdíte, že „statistika nekouše“. V čem jako autorka spatřujete její největší benefity?

Obecně bych řekla, že je to stručnost, s níž je kaž­dé téma zpracováno, a také skutečnost, že kniha je psaná pro českého čtenáře a obsahuje především příklady z české statistické praxe. Pokud bych měla vyzdvihnout konkrétní témata, která jsem se snažila podat „jinak“, pak jsou to kapitoly v závěru knihy týkající se zřetězených a stálých cen čili dvou odlišných konceptů odhadu reálného růstu. Ty už jsou určeny spíš studentům. Jsou doplněny o schéma vzájemně propojených tabulek, které jim, doufám, vnesou do celé záležitosti jasno.

Čím se tahle knížka liší od publikací, které vám už ČSÚ vydal?

Je jiná snad v každém směru. Vnímám ji opravdu jako knížku, nikoliv publikaci. Knížka si se čtenářem povídá, je trochu rozverná a malinko hravá. To si odborná publikace nemůže dovolit. Proto i její příprava byla velmi odlišná od toho, co jsem znala. Spolupracovala jsem s tvůrčími lidmi, jimž statistika mnoho neříká, ale jsou to profesionálové, kteří dokázali z „pouhých textů“ vytvořit „designový kousek“. (úsměv)

Na knize O složitém jednoduše se autorsky podílel ilustrátor Tomáš Zima. Nakolik jste s ním při tvorbě knihy spolupracovala?

Tvorba ilustrací je stejně tvůrčí jako psaní. Ilustrace dotvářejí knihu, vyprávějí i vlastní příběhy nebo z jiného úhlu pohledu glosují témata. V několika případech jsem měla konkrétní představu o tom, jak by mohla ilustrace na dané téma vypadat, ale většina důvtipných obrázků vznikla v představách pana Zimy. Moje úloha spočívala v tom, vybrat z každého tématu to podstatné a inspirovat…

V závěru knihy se přimlouváte za podporu statistické gramotnosti. Proč je podle vás tak důležitá?

Často se mluví o finanční gramotnosti, ale na tu statistickou se zapomíná. Kdybychom žili v jeskyni, důležitá by nebyla ani jedna. Ale žijeme ve světě čísel. Čísla se stávají nástrojem ve snaze dodat váhu nějakým tvrzením, šokovat, prodat, ale i manipulovat. Čísla nám pomáhají vytvářet názor. A pokud čísla přeceňujeme, nebo podceňujeme, tak riskujeme, že se jako jedinci, a v konečném důsledku i jako společnost, budeme rozhodovat špatně.

Je to tedy symbolické, že knížka vychází v roce, kdy je české statistice sto let?

V průběhu století se údaje vydávané ČSÚ staly díky moderním technologiím historicky nejdostupnějšími a uživatelé nejaktivnějšími. O to důležitější je hledat a najít společný jazyk. Knížka O složitém jednoduše by k tomu mohla přispět. Já osobně ji vidím jako dárek nás, statistiků, pro naše uživatele při vykročení do další stovky let. Symbolická je i cena sto korun, za kterou se kniha bude prodávat.

Láká vás nějaké téma, které byste ráda zpracovala jako volné pokračování O složitém jednoduše?

Ano, ale nechám si ho pro sebe. Snad jednou… až získám další zkušenosti a ještě se toho hodně naučím.

Kdybyste byla oslovena jako respondentka průzkumu tzv. well being, jak byste vyhodnotila svou aktuální spokojenost s prací a s osobním životem?

Právě teď si naplno užívám mateřství. Nová role, úžasný pocit. Takže se přiznám, že vše ostatní jde trochu stranou. Pokud se v myšlenkách vracím k práci, samozřejmě převládá pocit spokojenosti. Jinak bych ji nedělala. Baví mě a vidím v ní smysl.

Co říkáte na tvrzení hlavního ekonoma společnosti Google Hala Variana, že v příštích deseti letech bude statistika „sexy zaměstnáním“?

A ona jím snad není!? (smích)

Autor:
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Český statistický úřad představil knihu O složitém jednoduše

OSJ

Na jubilejním 25. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2019 představil ČSÚ publikaci O složitém jednoduše. Autorkou knížky s podtitulem Nebojte se statistiky, nekouše je Tereza Košťáková. ČSÚ se akce zúčastnil po tříleté pauze. K jeho informačnímu stánku si našly cestu dva tisíce návštěvníků veletrhu.