Vstup Česka do Unie byl pro další vývoj ekonomiky klíčový

VYDÁNÍ: 05/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Načasování vstupu České republiky do Evropské unie se krylo s obdobím hospodářského růstu. Otevřením společného trhu tak získala ekonomika další impuls. Uvolnění společného evropského trhu umožnilo rozvoj exportně zaměřeného průmyslu ČR. Příspěvek bilance zahraničního obchodu byl hlavním faktorem mimořádného růstu HDP v letech 2004–2006.

Na struktuře hospodářského růstu je patrná i první „dávka“ investičních dotací. Ty Česko poprvé silněji čerpalo v roce 2006. S investičními dotacemi, které cílí na infrastrukturní projekty, je spojeno i často zmiňované nerovnoměrné čerpání, které podpořilo hospodářský růst například v roce 2015.

Většinu členů Unie zasáhlo období hospodářské recese v letech 2008–2009

Většinu členů Unie zasáhlo období hospodářské recese v letech 2008–2009

Dynamika hrubého domácího produktu (HDP) v České republice podobně jako v dalších zemích, které vstoupily do EU v roce 2004, byla a zůstává v rámci Unie nadprůměrná. Dlouhodobě k tomu přispívá zejména kombinace zvýšené investiční aktivity a rostoucí spotřeby. Investice podporují jak strukturální dotace, tak spotřební poptávka a sílící kupní síla obyvatelstva. Už během prvních pěti let se podíl Česka na hrubém domácím produktu Evropské unie zvýšil z 0,9 na 1,2 %.

Nejvýznamnější vývozní artikly v roce 2018

Nejvýznamnější vývozní artikly v roce 2018

Většinu členů Unie zasáhlo období hospodářské recese v letech 2008–2009

Velmi negativní vliv na českou ekonomiku měl v letech 2008 až 2009 právě propad zahraniční poptávky, na které byl rychlý růst hospodářství postaven. Útlum ekonomického výkonu Evropské unie trval i v dalších letech. V posledních pěti letech se Unii hospodářsky dařilo. Obnovil se rovněž vzorec, kdy novější a chudší země rostou rychleji než původní evropská patnáctka.

Vývoj hdp na osobu v ČR v letech 2004 až 2017

Vývoj hdp na osobu v ČR v letech 2004 až 2017

Nadprůměrný hospodářský růst znamenal i rychlou konvergenci české ekonomiky k průměru celé Unie. Při vstupu v roce 2004 hrubý domácí produkt na obyvatele v České republice (po přepočtení podle parity kupní síly) představoval 78 % unijního průměru. Z nových členských států na tom byly lépe Kypr, Malta a Slovinsko. Podle nejnovějších údajů z roku 2017 se Česká republika nachází na 89 % průměru Unie. Za ní se umístily Kypr a Slovinsko, ze starých členů Portugalsko a Řecko. Nejtěsněji se nyní Česko blíží ke Španělsku (92 %). Je však nutné podotknout, že překonalo země, které v průběhu poslední dekády zápasily s ekonomickými problémy. Například německá ekonomika v roce 2017 byla z hlediska tohoto ukazatele na 124 % průměru EU a od roku 2004 si polepšila.

Průměrný meziroční růst hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU (%)

Průměrný meziroční růst hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU (%)

Vývoj zahraničního obchodu byl klíčový

Vstup do Evropské unie a otevření evropského trhu České republice byly nejvíce patrné na vývoji zahraničního obchodu. Již v roce 2005 se Česko vymanilo z deficitu obchodu se zbožím a v přebytku setrvalo až do současnosti. Podíl přebytku bilance obchodu se zbožím a službami vůči hrubému domácímu produktu v loňském roce dosáhl 6,2 %, což Česko řadí těsně za Německo, jehož přebytek patří k nejvyšším na světě.

Zahraniční obchod se zbožím mezi čr a hlavními partnery z EU v roce 2018 (mld. Kč)

Zahraniční obchod se zbožím mezi čr a hlavními partnery z EU v roce 2018 (mld. Kč)

Zajímavý je i přebytek v oblasti služeb, o kterém se nemluví tak často, ale zejména v posledních letech výrazněji rostl. Dlouhodobě kladné saldo má Česko v oblasti cestovního ruchu. Ten však v posledních letech ustoupil do pozadí především kvůli tomu, že bohatnoucí česká populace více cestuje do zahraničí. Kvůli tomu se snižuje přebytek. V posledních pěti letech roste přebytek u výrobních služeb u cizích fyzických vstupů (kompletace výrobků z polotovarů), dále v dopravě a v telekomunikačních a informačních službách.

Vývoj zahraničního obchodu čr 2004–2018 (mld. Kč)

Vývoj zahraničního obchodu čr 2004–2018 (mld. Kč)

Do zemí Evropské unie míří více než 80 % z celkového vývozu zboží

Klíčovým obchodním partnerem České republiky je Německo, kam každoročně plyne téměř třetina českého exportu. Hlavní pozici ve vývozu si postupně vybudovala motorová vozidla. Významné jsou pro český vývoz i stroje a zařízení či počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení.
Již před vstupem České republiky do Evropské unie docházelo k přílivu zahraničního kapitálu do české ekonomiky. Volný pohyb kapitálu, který je jedním z principů fungování Unie, tento jev dále prohloubil. V současnosti tvoří nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou přibližně třetinu hrubé přidané hodnoty a podobný je i podíl investiční aktivity. Podle údajů České národní banky zůstaly největšími investory po celou dobu našeho členství Nizozemsko (19,9 % z celkových přímých investic nerezidentů v roce 2017), Německo (16,3 %) a Rakousko (10,3 %). V posledních několika letech zesílila rovněž investiční role Lucemburska (15,4 %). Nerezidenti u nás přibližně z jedné třetiny investují do zpracovatelského průmyslu. Podobně velká část investic plyne do finanční a pojišťovací činnosti.

Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou, 2004–2016 (%)

Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou, 2004–2016 (%)

Zahraniční investice s sebou nesou nevyhnutelný výsledek – odliv zisků zpět do zahraničí

V roce 2004 dosahoval podíl důchodů z vlastnictví nerezidentů na hrubém domácím produktu 6,9 %. V loňském roce dosahoval jejich objem 463,5 mld. Kč, tedy 8,7 % hrubého domácího produktu. Tento výsledek je v porovnání s předcházejícími roky nižší. V letech 2014–2017 podíl kolísal okolo 10 %. Část z těchto zisků se vrací do ekonomiky v podobě reinvestic, konkrétně v roce 2018 to bylo 26,0 %.
V souvislosti s Evropskou unií se často mluví o dotační politice. Před rokem 2004 byly dotační vztahy České republiky a Evropské unie omezeny fakticky jen na předvstupní podporu. S výjimkou prvních dvou let členství byla ČR vždy ve vztahu k EU čistým příjemcem. Výrazná většina prostředků do České republiky plynula formou investičních dotací – hlavně do budování a modernizace infrastruktury. Jen v letech 2004, 2005 a 2016 převažovaly jiné nástroje.
Zatímco dotační podpora do zemědělství či rozvoje venkova měla vcelku plynulý průběh, u investičních dotací se projevovaly větší nerovnoměrnosti. Ty byly důvodem kolísání investiční aktivity v letech 2015 a 2016. Zatímco v roce 2015 dočerpávání prostředků růst urychlilo, v dalším roce se aktivita propadla. Česko však nebylo v Evropské unii výjimkou. Drtivá většina novějších členských států Unie byla v období po roce 2004 ve vztahu k EU čistými příjemci, ze starších členů čerpaly podporu zejména Řecko a Portugalsko.

Hlavní druhy příjmů a plateb*) ČR ve vztahu k EU v letech 2004 až 2017 (mld. Kč)

Hlavní druhy příjmů a plateb*) ČR ve vztahu k EU v letech 2004 až 2017 (mld. Kč)

Česko je od roku 2011 čistým příjemcem remitencí

Současné období hospodářského růstu vyneslo Českou republiku na pozici státu s nejvyšší mírou zaměstnanosti v Evropské unii. Vysoká míra aktivity je pro Česko typická hlavně ve středních věkových skupinách. V roce 2017 však tato míra mezi mladšími či u lidí na sklonku produktivního věku evropské úrovně nedosahovala. Nad průměrem EU se v tomto roce pohyboval podíl pracovníků v kategorii obsluha strojů a zařízení, montéři, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Naopak mírně nižší než v EU bylo zastoupení osob v nejkvalifikovanějších profesích.
Otevření trhu pro pracovníky z cizích zemí znamenalo i větší objem toků remitencí. Remitence představují odhady peněžních převodů, které posílají do svých domácích ekonomik pracovníci ze zahraničí. Jejich vývoj odhaluje přesuny Čechů do zahraničí (zejména na Západ), ale rovněž proud pracovníků z Východu, které přilákala bohatnoucí ekonomika poptávající pracovníky v průmyslu.
Česko je od roku 2011, kdy se finálně otevřely pracovní trhy Německa a dalších zemí EU, čistým příjemcem remitencí. Téměř 90 % z nich šlo do České republiky právě ze států Evropské unie, kde dominovaly Německo s Rakouskem – v nich v roce 2017 pobývalo již 120 tis. občanů ČR, tj. čtvrtina ze všech působících v zahraničí. Kladné saldo remitencí měla v tomto roce Česká republika se všemi staršími státy Unie (vyjma Portugalska), naopak deficit zaznamenala zejména s Ukrajinou (15 mld. Kč), Slovenskem (9 mld. Kč) a Ruskem (3 mld. Kč).

Remitence plynoucí z a do ČR a saldo remitencí ČR s vybranými státy 2005–2017 (mld. Kč)

Remitence plynoucí z a do ČR a saldo remitencí ČR s vybranými státy 2005–2017 (mld. Kč)

Silně diskutovaným tématem zůstávají mzdy a produktivita v zemích bývalého východního bloku. Produktivita práce v období posledních patnácti let rostla v České republice rychleji než v Evropské unii z velké části vlivem příznivého vývoje ekonomiky do roku 2008. Úroveň produktivity po zohlednění rozdílných cenových úrovní činila v roce 2017 celkem 75 % úrovně Evropské unie, což bylo o 7 procentních bodů více než v roce 2004. Česko se tak dostalo na pátou nejvyšší příčku mezi novějšími členy Unie, a to těsně za Slovenskem a Kyprem. Ve většině států tohoto nového uskupení dosahovaly výdělky nižší úrovně, než by odpovídalo produktivitě práce. V roce 2018 byly v České republice celkové pracovní náklady (vyjádřené v eurech na hodinu) desáté nejnižší v EU. V jejich skladbě hrají relativně významnou roli nemzdové náklady. Více ZDE.

Průměrné hodinové výdělky zaměstnanců a nominální hodinová produktivita práce*) ve státech EU v roce 2017 (v paritě kupní síly, EU28 = 100)

Průměrné hodinové výdělky zaměstnanců a nominální hodinová produktivita práce*) ve státech EU v roce 2017 (v paritě kupní síly, EU28 = 100)

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ekonomiky v EU většinou rostly

Meziroční dynamika hrubého domácího produktu v Evropské unii se v 1. čtvrtletí 2019 udržela na mírné úrovni. Země východní a střední Evropy pokračují v silném růstu.

Česká ekonomika zatím roste

Vstup české ekonomiky do roku 2019 byl solidní. Meziroční i mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu pokračoval a navzdory nejistotě na mezinárodní scéně k němu mírně přispěla i zahraniční poptávka. Domácí spotřeba ale zůstala klíčovým faktorem hospodářského růstu.

Odstranění obchodních bariér české ekonomice pomohlo

Ilustrační foto

Vstup ČR do EU v roce 2004 přinesl řadu změn. Nejvýznamnější byla integrace české ekonomiky do jednotného vnitřního trhu Unie. Odstranění bariér zahraničního obchodu pozitivně ovlivnilo intenzitu obchodních směn a ekonomickou spolupráci členských zemí.

Hospodářský růst navýšil objem remitencí

ilustrativní fotka

Rostoucí počet zahraničních pracovníků zvyšuje objem peněz, které tito lidé posílají domů. Také Češi využívají otevřený evropský pracovní trh. Remitence plynoucí k nám tak od roku 2008 nepřetržitě rostou.

Nečerpání dotací omezilo investice do výzkumu

ilustrativní fotka

Výpadek v čerpání prostředků z EU znamenal v roce 2016 výrazný meziroční propad výdajů na výzkum a vývoj (VaV). Ten se projevil především ve velkém poklesu investic do VaV ve veřejném sektoru a byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí výdaje na VaV v podnikatelské sféře.

Evropská unie si posvítila na energetiku

ilustrativní fotka

Eurostat vydal průvodce statistikou energetiky, který mapuje toky energie v zemích EU. Jak je na tom s energetickou závislostí ČR, uvádí následující analýza ČSÚ.

Ze zastoupení odcházím se smíšenými pocity

Ing. Jindřich Trejbal_náhled

Na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu odjížděl statistický atašé Jindřich Trejbal jako realista. „Ze všech schůzek a jednání jsem však nabyl přesvědčení, že člověk se musí na jednotlivé postupy a jednání dívat nejen velmi realisticky, ale musí být zároveň připraven i bojovat za to, čeho chce dosáhnout,“ říká diplomat.

Některé výkazy nahradí administrativní data

ilustrativní fotka

Záměr Evropské unie snižovat zátěž respondentů nahrazováním údajů ze statistických výkazů daty z administrativních zdrojů se daří i v České republice. Svědčí o tom Program statistických zjišťování na rok 2017.

Brexitem se Unie oslabí

ilustrativní foto

Zatímco czexitem by Unie asi příliš nestrádala, odchod Velké Británie ji poznamená. Přijde o téměř 13 % obyvatel, a to z velké části velmi vzdělaných a ekonomicky velmi aktivních, a 17,6 % HDP. Jen pro srovnání: Czexitem by byla ochuzena o 2 % obyvatel a 1,1 % HDP. S Velkou Británií ztratí EU silnou ekonomiku s minimální mírou nezaměstnanosti, která dodává Evropské unii váhu i ve světě.