Jak se vede naší ekonomice?

VYDÁNÍ: 00/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Když vyděláváme více a více, můžeme nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. To je však názor založený pouze na naší (omezené) zkušenosti z jedné oblasti ekonomického života. Všude jinde se lidé mohou utápět v problémech a ekonomika jako celek se propadá. Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že naše závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Hospodářská a sociální statistika nabízejí mnoho různých ukazatelů ekonomické výkonnosti. Ale ještě než s nimi začneme, nakrátko odbočme. Zkoumaným jevem samozřejmě není jen „růst“, ale obecně vývoj ekonomiky. Může jít i o „pokles“ či „stagnaci“. Ale dovolme si toto sémantické zjednodušení a používejme termín „ekonomický růst“ obecněji i ve smyslu vývoje. A také nezapomínejme, že pokud používáme peněžní ukazatele, má smysl sledovat hlavně reálný růst, tedy vývoj očištěný o změny cen (důvody jsme si vysvětlili na stranách 40–41).

A takhle „vysypeme“ data z ekonomiky…

A teď už se vraťme k ukazatelům, které mohou přímo či nepřímo vypovídat o hospodářském růstu. Vyberme jen několik základních. Začněme tím nejširším – hrubým domácím produktem (HDP), resp. hrubou přidanou hodnotou (HPH) po odvětvích. Jsou to ukazatele, které vycházejí z velmi propracovaného a komplexního systému národních účtů. HDP, resp. HPH v sobě zachycují ekonomický výkon velkých podniků i drobných podnikatelů; od zemědělství přes průmysl a všechny možné služby až po činnost státu či obcí; od legálních činností přes šedou ekonomiku až po nelegální aktivity (rozdíly mezi HDP a HPH si představíme na stranách 80–81). Jinými slovy, reálný růst HDP v sobě zahrnuje všechny činnosti, které jsou chápány jako produktivní, ve snaze popsat ekonomiku v co nejširším smysluplném rozsahu a zároveň nabídnout uživatelům mezinárodně srovnatelné údaje. Za široký (makroekonomický) záběr však platíme tím, že chvíli trvá, než je HDP zveřejněn, a míra publikovaného detailu je omezená. V české praxi je HDP odhadován čtvrtletně a postupně i po relativně dlouhou dobu zpřesňován (na základě detailnějších ročních účtů). A pokud chceme v rámci národních účtů sledovat odvětví (tj. HPH), musíme se smířit s relativně vysokou mírou agregace. Například čtvrtletně je v současnosti publikován pouze zpracovatelský průmysl celkem, zatímco jiné statistky nabízejí detaily, jako je třeba automobilový nebo potravinářský průmysl.

Jak se vede naší ekonomice?

Pokud tedy chceme informace rychleji (měsíčně) nebo ve větším detailu, musíme se poohlédnout jinde. Už to však nebude o ekonomice v celé její šíři a pestrosti. Bude to jen určitý výsek. Jako první uveďme index průmyslové produkce (IPP). Je vydáván měsíčně, a jak jeho název napovídá, jde o vývoj výhradně průmyslových odvětví. Pro ČR se jedná o důležitý ukazatel, protože průmysl představuje významnou část české ekonomiky. Ale v ekonomicky vyspělejších státech může o celkové ekonomické si­tuaci lépe vypovídat index služeb. Opět se jedná o užší záběr než HDP, ale snadněji sestavitelný a poskytující větší detail. V České republice je čtvrtletně vydáván index tržeb ve službách či index maloobchodních tržeb. A sledovat lze samozřejmě i jiné odvětvové statistiky. Uveďme alespoň index stavební produkce nebo zemědělskou produkci. Dobrým indikátorem ekonomického růstu bývají i ukazatele zahraničního obchodu. Pro českou ekonomiku, malou a otevřenou, je důležité, kolik toho prodá zahraničním zákazníkům nebo v zahraničí nakoupí pro další výrobu (či spotřebu).

… víme, kde jsme byli, ale nevíme, kde jsme teď.

Vedle jednoznačně ekonomických ukazatelů si ale můžeme udělat obrázek o ekonomické situaci i prostřednictvím ukazatelů sociálních statistik. Například podle vývoje míry nezaměstnanosti lze obvykle dobře usuzovat, zda se ekonomice daří, či nikoliv. A o ekonomické situaci nepřímo vypovídá třeba i migrace obyvatelstva.

Ukazatelů, které vypovídají o hospodářském růstu, je mnoho a každý má svá specifika. Něco však mají společné: všechny zachycují minulost. Popisují situaci, která již skončila (byť jen před pár dny, týdny, měsíci). Neříkají nic o situaci právě teď, byť díky značné setrvačnosti ekonomiky si můžeme ledacos domyslet. A to poslední, nač bychom neměli zapomínat? Inu na to základní – že to jsou statistické ukazatele. Neměli bychom je chápat nekompromisně jednoznačně, jsou to ukazatele a jako takové hlavně ukazují (směr, tendenci…). Není proto obvykle až tak rozhodující, zda byl jejich růst 4,5 % nebo 4,4 %. Desetiny nehrají roli. Obě hodnoty ukazují stejným směrem – ekonomika významně vzrostla.

 

Text je z publikace, která vznikla úpravou a rozšířením článků publikovaných ve Statistice&My v letech 2015 až 2018. Knihu lze stáhnout na www.czso.cz/nebojtesestatistiky a objednat na adrese objednavky@czso.cz. Původní články jsou uloženy v archivu pdf.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Česká ekonomika zatím roste

Vstup české ekonomiky do roku 2019 byl solidní. Meziroční i mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu pokračoval a navzdory nejistotě na mezinárodní scéně k němu mírně přispěla i zahraniční poptávka. Domácí spotřeba ale zůstala klíčovým faktorem hospodářského růstu.