Čtyři lidé z pěti znají výsledky práce Českého statistického úřadu díky médiím. A právě média jsou hlavním komunikačním kanálem, přes nějž se dostávají informace o činnosti ČSÚ k široké veřejnosti. Proto jsme se kolegů novinářů zeptali na jejich zpětnou vazbu.
Komunikace v číslech
ČSÚ komunikuje s médii prostřednictvím webových stránek Úřadu, sociálních sítí, mailů i telefonních hovorů. K sociální síti Twitter, která je mezi novináři velmi oblíbená, přidal letos Český statistický úřad také komunikaci na Instagramu, Youtube a profesní platformě LinkedIn. U všech těchto kanálů získává Ůřad velmi rychle nové fanoušky, a tyto sítě se tak stávají novým zdrojem informací jak pro novináře, tak pro širokou laickou veřejnost.
Jen za loňský rok uspořádal ČSÚ celkem 19 tiskových konferencí v ústředí v Praze, kromě toho na krajských správách dvě v Plzni a jednu v Hradci Králové. Vydal 128 tiskových zpráv, což bylo o 21 více než v předcházejícím roce, které byly doplněny o zvukové záznamy vyjádření jednotlivých respondentů. Pracovníci odboru vnější komunikace vloni vyřídili zhruba 1 400 přímých dotazů novinářů.
Z monitoringu od společnosti Newton Media vyplynulo, že od 1. ledna do 31. prosince 2018 se v médiích objevilo téměř 46,6 tis. výstupů, což bylo o 12,1 tis. více než v roce 2017. Články a reportáže pocházely z 886 zdrojů a od 6 297 autorů. Nejvíce komunikátů bylo publikováno na internetu (59,0 %), 31,9 % vydal tisk, 4,8 % odvysílaly televize a 4,3 % rádia.
Předseda ČSÚ Marek Rojíček na tiskové konferenci informuje novináře o výsledcích voleb do Evropského parlamentu.
Jak hodnotí komunikaci ČSÚ novináři
Letos na jaře oslovil ČSÚ novináře, kteří s ním nejvíce komunikují, se žádostí o vyplnění ankety. Pracovníci oddělení PR chtěli získat zpětnou vazbu, jak jsou žurnalisté spokojeni, případně nespokojeni s nabídkou jejich služeb. Do ankety se zapojilo 34 novinářů, z toho 12 žen. Zastoupeno bylo 16 tiskovin (deníků, týdeníků, měsíčníků), devět zpravodajských serverů, čtyři rádia, čtyři televizní stanice a jedna tisková agentura.
Novináři se shodli na tom, že z komunikačních nástrojů ČSÚ nejvíce využívají tiskové zprávy. Celkem 30 žurnalistů ohodnotilo kvalitu zpráv průměrnou známkou 1,23. Dalším zdrojem informací jsou pro novináře webové stránky, Rychlé informace využívá téměř 53 % z nich. Tiskové konference označilo jako nejčastěji využívaný komunikační nástroj 41 % novinářů, přisoudili jim průměrné hodnocení 1,33. Publikace a časopisy ČSÚ, které byly oznámkovány 1,47, využívá 15 z 34 respondentů. Databáze využívá necelých 40 % respondentů. Výborně hodnotí novináři komunikaci se zaměstnanci oddělení Public Relations.
Média statistikám ČSÚ důvěřují
Respondenti nejlépe hodnotili přesnost a spolehlivost statistik ČSÚ, a to průměrnou známkou 1,09. Úplnost statistik byla ohodnocena známkou 1,55, dostupnost 1,64.
Celkovou kvalitu služeb vyjádřili známkou 1,17. Nejlépe respondenti hodnotili odbornost poskytování dat (1,00), dále pak vstřícnost (1,16), rychlost (1,23) a úplnost (1,27).
S jedinou výjimkou všichni respondenti uvedli, že údaje ČSÚ čerpají z primárního zdroje, tj. přímo z tiskových zpráv, tiskových konferencí, sociálních sítí nebo časopisů ČSÚ. Přes 82 % novinářů používá vedle ČSÚ i statistické údaje z jiných zdrojů.
