Výdaje na zdravotní péči jsou v porovnání s EU nízké

VYDÁNÍ: 06/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Významným ukazatelem pro mezinárodní srovnání je podíl celkových výdajů na zdravotní péči na HDP. V roce 2016 se Česko ve srovnání se státy EU28 nacházelo až na 20. místě mezi Chorvatskem a Slovenskem. Na prvním místě v Evropě bylo Švýcarsko.

Poskytování zdravotní péče je ve vyspělých zemích jedním z největších odvětví ekonomiky. Rychlé technologické změny, vysoké náklady na inovativní léčebné postupy, přístroje a především léčivé přípravky, rostoucí očekávání pacientů a stárnutí populace vyvolávají zvýšenou potřebu nejen vyšších výdajů na zdravotní péči, ale i zapojení nových zdrojů do financování zdravotnictví.
Významným ukazatelem pro mezinárodní srovnání je podíl celkových výdajů na zdravotní péči na hrubém domácím produktu (HDP). Ten je ovšem ovlivněn jak rozdílnou výší HDP v jednotlivých zemích, tak specifikou jejich ekonomik.
Česká republika vydává na zdravotní péči menší podíl hrubého domácího produktu než vyspělé evropské země. V letech 2013–2016 navíc tento podíl klesal. Zatímco v roce 2013 dosahoval 7,81 % HDP, v roce 2016 se snížil na hodnotu 7,14 % (údaje se pro mezinárodní srovnání uvádějí bez započtení výdajů na dlouhodobou sociální péči).

Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP v zemích EU a vybraných státech světa v roce 2016 (%)

Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP v zemích EU a vybraných státech světa v roce 2016 (%)

V tomto ukazateli se Česko dlouhodobě pohybuje výrazně pod průměrem EU, který odpovídá zhruba desetině HDP (přesněji 9,9 %).
Podle posledních mezinárodních údajů z roku 2016 se Česká republika ve srovnání se státy osmadvacítky ve výdajích na zdravotní péči ve vztahu k jejich HDP nacházela až na dvacátém místě mezi Chorvatskem a Slovenskem.
V evropských zemích dosáhly celkové výdaje na zdravotní péči ve vztahu k HDP nejvyšší hodnoty ve Švýcarsku (12,3 %), následovaly Francie (11,5 %) a Německo (11,1 %). Poměrně velkou skupinu států pohybujících se nad úrovní 10 % tvoří severské země (Švédsko, Norsko, Dánsko) a dále pak sousední Rakousko, Nizozemsko a Belgie. Nejnižší podíl výdajů na zdravotní péči na HDP ze všech unijních států byl zaznamenán v Rumunsku (5,0 %).
Z mimoevropských zemí jsou výdaje na zdravotní péči ve vztahu k ekonomickému výkonu dané země dlouhodobě nejvyšší ve Spojených státech. Již od roku 2008 je jejich podíl na HDP vyšší než 15 % a v roce 2016 dosáhl zatím svého maxima, a to 17,1 %. S velkým odstupem následují Japonsko, Korejská republika a Izrael. Pro zajímavost, všechny výše uvedené státy patří mezi hospodářsky nejvyspělejší státy světa.

Ve většině sledovaných zemí převládá financování zdravotní péče z veřejných zdrojů

I přes výrazné odlišnosti ve způsobu financování zdravotní péče v jednotlivých zemích lze obecně říci, že většina zemí EU28 vykazuje převážně financování z veřejných zdrojů, tedy z veřejných rozpočtů a povinného (veřejného) zdravotního pojištění. Bulharsko spolu s Lotyšskem patří k zemím, kde jsou výdaje z veřejných a soukromých zdrojů zhruba rovnoměrně rozděleny. Kypr je jedinou zemí EU, ve které jsou hlavním zdrojem financování přímé platby domácností spolu s dobrovolným zdravotním pojištěním, které převyšují výdaje z veřejných zdrojů.
Nejvyšší podíl povinného (veřejného) financování – kolem 85 % – na celkových výdajích na zdravotní péči vykazovaly Německo, Dánsko a Švédsko. Mezi státy s výdaji na zdravotní péči financovanými z více než 80 % z veřejných zdrojů, resp. pomocí povinného financování, patří i Česká republika.

Výdaje na zdravotní péči podle zdrojů financování v zemích EU v roce 2016 (%)

Výdaje na zdravotní péči podle zdrojů financování v zemích EU v roce 2016 (%)

Výdaje na zdravotnictví ve vztahu k HDP či na obyvatele jsou u nás v porovnání s průměrem zemí EU28 nízké a podíl veřejného financování je vysoký. V roce 2016 měla Česká republika pátý nejvyšší podíl financování zdravotní péče z veřejných zdrojů.
Německo a Francie patří k zemím se systémem založeným především na všeobecném povinném zdravotním pojištění, které se v těchto zemích podílí na veškerých výdajích na zdravotní péči z více než 75 %. K této skupině se blíží i Česká republika, kde zdravotní pojišťovny hradí až dvě třetiny běžných nákladů na zdravotní péči.
Soukromé dobrovolné zdravotní pojištění či připojištění hraje významnější roli ve Slovinsku, v Irsku a na Kypru, kde v roce 2016 představovalo více než desetinu výdajů na zdravotní péči. V dalších sedmi zemích EU (Francie, Chorvatsko, Nizozemsko, Polsko, Lucembursko, Rakousko a Belgie) se tento podíl pohyboval mezi 5 až 7 %.

Zdravotní péče financovaná z přímých plateb domácností v zemích EU v roce 2016 (eur/obyv.)

Zdravotní péče financovaná z přímých plateb domácností v zemích EU v roce 2016 (eur/obyv.)

Soukromé zdravotní pojištění v datech zdravotnických účtů České republiky zahrnuje cestovní pojištění, jehož výše dosahuje pouze 0,1 % z celkových výdajů na zdravotní péči.
Přímé platby domácností zahrnují výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem. V České republice se v roce 2016 podílely na celkových běžných výdajích na zdravotní péči z 15 %, obdobně jako ve Velké Británii, ve Švédsku či v Chorvatsku. Ve stejném roce dosáhl průměr zemí Evropské unie 16 %. Domácnosti v Bulharsku financují zdravotní péči téměř z poloviny. Velmi vysoký podíl domácností – zhruba 45 % v roce 2016 – na financování zdravotnictví prostřednictvím přímých výdajů pacientů na nákup například léků či formou spoluúčasti je také v Lotyšsku a na Kypru. S odstupem následují s asi třetinovým podílem Řecko a Litva.
Mezi státy s nejnižším podílem přímého financování z kapes pacientů na celkových běžných výdajích na zdravotní péči patří Francie, Německo, ale také Slovinsko, Nizozemsko a Lucembursko. Na rozdíl od Česka však jde o státy s relativně vysokým podílem financování zdravotní péče prostřednictvím dobrovolného zdravotního připojištění, které se nezapočítává do přímých výdajů domácností. V případě Francie, Německa a především Nizozemska pak významnou roli ve financování zdravotní péče hraje i povinné zdravotní připojištění financované ze soukromých zdrojů – z kapes pojištěnců či od jejich zaměstnavatelů.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.