AIDS už mladé v USA neděsí

VYDÁNÍ: 07-08/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Sexuálně přenosnými chorobami se každý den podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) na světě nakazí asi milion lidí. Ročně je tak evidováno více než 376 mil. nových případů onemocnění, většinou se jedná o kapavku, syfilidu, trichomoniázu či chlamydiové infekce.

WHO globální šíření běžně přenosných sexuálních chorob vyhodnocuje pravidelně. Její závěry se opírají o publikované studie a zjištění pracovníků WHO na celém světě. Nová studie navazuje na rozsáhlé šetření, které se konalo v roce 2012. A právě ve srovnání s analýzou z roku 2012 organizace nezaznamenala žádný výrazný pokles v počtech nových či existujících případů sexuálně přenosných chorob. Podle WHO je každý 25. člověk nakažen kapavkou, syfilidou, trichomoniázou nebo chlamydiemi. Někteří z nich jsou infikováni hned několika zmíněnými chorobami zároveň.

Antibiotika vždycky nezabírají

Bakteriální pohlavně přenosné choroby (kapavka, syfilida a chlamydie) je možné léčit s pomocí běžně dostupných léků. Léčbu syfilidy však komplikuje nedostatek specifického druhu penicilinu. Dalším problémem je tzv. superkapavka, na kterou je velmi složité nalézt účinná antibiotika a jež se v roce 2017 objevila ve Velké Británii.

Přibližně před 20 lety vydalo americké vládní Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí ambiciózní plán na „vymýcení syfilidy ve Spojených státech“. Krátce po jeho oznámení se počet infikovaných pacientů naopak začal zvyšovat a následně se čísla už jen zhoršovala. Mezi lety 2000 až 2016 se počet nakažených dokonce zečtyřnásobil. U rodiček nakažených touto nemocí je až 40% pravděpodobnost, že se jejich dítě narodí mrtvé.

Problémem však není pouze syfilida, ale i další pohlavně přenosné choroby. Po krátkém poklesu se opět vrací kapavka, jejíž výskyt od roku 2010 vzrostl o 46 %. Výskyt chlamydiových infekcí se od roku 2000 téměř zdvojnásobil.

Způsob přenosu pohlavních chorob, totiž nechráněný styk s infikovanou osobou, je přitom veřejně dobře známý. Co je tedy důvodem rychlého nárůstu počtu nakažených? Sex je v současnosti považován za méně nebezpečný. Nejvíce obávaná pohlavní nemoc AIDS je mnohem méně děsivá než kdysi. Ti, kterým v Americe hrozí poměrně vysoké riziko infikace virem HIV, jsou nyní vyzýváni k tomu, aby jednou denně užívali profylaktické pilulky, které mohou nebezpečí snížit až o 99 %. Těm, kteří se HIV nakazili, nabízejí antiretrovirové léky možnost téměř normálního života. Pilulky ale nechrání před dalšími pohlavně přenosnými nemocemi.

Mladí lidé v USA se obávají především nechtěného těhotenství. Antikoncepční pilulky a nitroděložní tělíska sice mohou zabránit početí, mnoho párů ale pak už vůbec nepoužívá kondomy. A u lidí, kteří pravidelně nepodstupují testy, následně může docházet k šíření infekcí.
Rostoucí výskyt pohlavně přenosných chorob zaznamenala mezi lety 2010 až 2014 i řada zemí západní Evropy, některé dokonce až o dvojnásobek. Zdá se tedy, že za touto plošnou změnou je třeba hledat spíše obecnou změnu v sexuálním chování. S tím, jak vir HIV přestal být strašákem, se podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí snižuje chuť používat při sexu kondom. Pomůcka je často považována za neatraktivní a lpění na jejím použití je prý možné chápat jako narážku na partnerovu „čistotu“. Nechat se takovými dojmy ovlivnit je ale riskantní, zvláště pokud je to „v žáru okamžiku“.

bit.ly/2HpLekm
bit.ly/2uLeryL

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Už v 19. století jsme měli přehled o infekčních nemocech

RNDr. Marek Malý, CSc.

Kolik nakažených HIV žije na území republiky a které skupiny obyvatel jsou nejohroženější? Na tyto a další otázky odpovídá Marek Malý, vedoucí oddělení biostatistiky Státního zdravotního ústavu ČR. Jeho specializací je aplikace statistiky v lékařství a energetice.

Devět lidí z deseti dýchá znečištěný vzduch

ilustrativní fotka

Sedm milionů lidí na celém světě každoročně umírá v důsledku znečištění ovzduší. Nejvíce znečištěnými městy jsou podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) indická metropole Dillí a egyptská Káhira, následují bangladéšská Dháka, Bombaj v Indii a čínský Peking.

Statistiku úmrtnosti tvoří dva pilíře

Mgr. Terezie Štyglerová

Prvním pilířem jsou údaje ze statistických hlášení o úmrtí (Obyv 3–12). Za každého zemřelého vyplňují hlášení matriční úřady a zasílají ho kvůli statistice zemřelých ČSÚ. Podkladem je část listu o prohlídce zemřelého (LPZ) určená pro matriku.

Na co nejčastěji umíráme my, Evropané

ilustrativní fotka

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

Autorem prvních úmrtnostních tabulek byl anglický astronom

Jitka Langhamrová_náhled

Jak se u nás v průběhu staletí měnila délka života a co nás čeká v budoucnosti, vysvětluje demografka Jitka Langhamrová, vedoucí katedry demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze a předsedkyně České demografické společnosti. Podle ní demografy nejvíce šokovaly změny, ke kterým u nás došlo po roce 1989.

Každé tři sekundy je diagnostikováno jedno onemocnění demencí

ilustrativní obrázek

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že ve světě je 47 mil. osob s demencí, z nichž většina (60 %) žije v nízko- a středněpříjmových zemích. Každoročně přibývá téměř 10 mil. nových případů, tzn. každé tři sekundy je tato diagnóza sdělena novému pacientovi.

V USA klesla střední délka života. Mohou za to i drogy

ilustrativní fotka

Poprvé po více než 20 letech klesla v roce 2015 ve Spojených státech amerických střední délka života. Zatímco naposledy se tak stalo v roce 1993, kdy vrcholila epidemie HIV/AIDS, tentokrát lze hledat důvod v nárůstu užívání opiátových drog.