Česká ekonomika zatím roste

VYDÁNÍ: 07-08/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vstup české ekonomiky do roku 2019 byl solidní. Meziroční i mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu pokračoval a navzdory nejistotě na mezinárodní scéně k němu mírně přispěla i zahraniční poptávka. Domácí spotřeba ale zůstala klíčovým faktorem hospodářského růstu.

Meziroční dynamika hrubého domácího produktu (HDP) byla v 1. čtvrtletí mírně silnější než výsledek ze závěru roku 2018 a dosáhla 2,8 %. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,6 %. Navzdory obavám a nejistotě, které pociťují domácnosti i podniky, se úroveň hospodářského růstu udržela. Z pohledu podniků je největším rizikem vývoj v zahraničí. Zdrojem nejistoty je mimo jiné nejasný průběh odchodu Velké Británie z EU, možné obchodní války i klesající výkon ekonomik hlavních obchodních partnerů.

I tak k meziročnímu růstu zčásti přispěla bilance zahraničního obchodu. V porovnání se závěrem loňského roku byl však příspěvek výrazně nižší. Hodnota zahraničního obchodu se zbožím a službami se v 1. čtvrtletí reálně meziročně zvýšila o 2,0 %. To je mírnější tempo než ve 2. pololetí loňského roku. Přitom je ovlivněno i srovnáním se slabým 1. čtvrtletím 2018.
Na druhé straně reálně narostla hodnota dovozu o 2,4 %. Kromě dovozní náročnosti české ekonomiky se v poslední době projevuje rostoucí domácí poptávka. Nárůst spotřeby i investiční aktivity je tak zčásti saturován importem. Výsledkem je mimo jiné i stagnace bilance zahraničního obchodu. V 1. čtvrtletí dosáhl přebytek obchodu se zbožím a službami 87,4 mld. Kč, což je o 1,0 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku.

Dynamika HDP v Česku a EU, 1. Q 2014 – 1. Q 2019
(%, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy)

Silný růst spotřeby pokračoval

Hlavním zdrojem růstu HDP však zůstala domácí poptávka. Výdaje na konečnou spotřebu se meziročně zvýšily o 2,9 % a k celkovému růstu HDP přispěly ze dvou třetin. Meziroční dynamika spotřeby spadla pod 3,0 % poprvé od 1. čtvrtletí 2015. Nad touto hranicí se růst držel celkem 15 čtvrtletí.

V případě sektoru vládních institucí dosáhl meziroční nárůst spotřeby 3,0 % a mezičtvrtletně se výdaje zvýšily o 0,6 %. Vládní výdaje byly mimo jiné silně ovlivněny nárůstem mzdových nákladů. Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 2,8 %. Domácnosti tak se startem nového roku výrazně posílily své výdaje, což dokládá 1,1% mezičtvrtletní nárůst. Stalo se tak navzdory nejistotě signalizované v konjunkturálních průzkumech. Spotřebitelé vyjadřovali mírně silnější obavy ze zvyšování cen nebo nezaměstnanosti, obavy ze zhoršení vlastní finanční situace se však neměnily.
Výsledkem větší spotřební aktivity bylo i silné meziroční zvýšení tržeb v maloobchodě. Navzdory velmi vysoké srovnávací základně roku 2018 dosáhlo 5,6 %. Domácnosti silněji nakupovaly zboží střednědobé spotřeby, což se projevilo i na prudkém navýšení prodeje výrobků pro kulturu a rekreaci (18,6 %), zejména sportovního vybavení. Na počátku jarní sezóny se dobře vedlo i prodeji oděvů, obuvi a koženého zboží (nárůst o 12,0 %), zčásti i vlivem výprodejů. Na druhé straně již pátým čtvrtletím v řadě pokračoval meziroční pokles tržeb za obchod, opravy a údržbu motorových vozidel.

Příspěvky jednotlivých složek k meziroční změně HDP*),
1. Q 2014 – 1. Q 2019 (stálé ceny, příspěvky v p. b., HDP v %)

Investice polevily

Vstup do roku 2019 přinesl zrychlení meziročního růstu výdajů na hrubý kapitál na 3,8 %. Výrazný byl i mezičtvrtletní nárůst. Pozitivně se na tom projevil nárůst zásob. V případě výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, který v pojetí národních účtů reprezentuje fyzické investice (včetně produktů duševního vlastnictví, například softwarových licencí), meziroční přírůstek dosáhl 3,3 %. V loňském roce však investiční aktivita narostla celkem o 7,1 %, propad dynamiky je tedy zjevný. Oproti 4. čtvrtletí poklesly výdaje na fixní kapitál o 0,3 %. Příspěvek investiční aktivity k meziročnímu růstu HDP tak v 1. čtvrtletí dosáhl 0,7 procentního bodu (p. b.).
Z věcného členění tvorby hrubého fixního kapitálu vyplývá, že v 1. čtvrtletí polevila dynamika u většiny druhů investičních záměrů. Silně zpomalil meziroční růst výdajů na ostatní budovy a stavby (0,6 % v 1. čtvrtletí, 6,7 % v loňském roce). Jen mírně rostly rovněž výdaje na dopravní prostředky a zařízení (1,5 %). Výrazně polevily také investice do ICT a ostatních strojů a zařízení (2,4 %, loni 6,8 %). Na silnější úrovni se udržel růst investic do obydlí (6,1 %). Ale i zde došlo ke zpomalení.

Příspěvky odvětví k meziroční změně HPH, 1. Q 2014 – 1. Q 2019
(stálé ceny, příspěvky v p. b., HPH v %)

Posílily zejména služby

Růst domácí poptávky prospíval zejména odvětvím služeb, která ve výsledku přispěla k meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH) ze tří čtvrtin. Přidaná hodnota v terciárním sektoru v 1. čtvrtletí 2019 vzrostla o 3,6 % (v roce 2018 to bylo 4,1 %). Výrazný byl zejména meziroční růst HPH informačních a komunikačních činností (8,1 %). Ze stabilní domácí poptávky těžilo i váhově dominantní uskupení odvětví obchod, doprava, ubytování a pohostinství (3,8 %). Ve srovnání s loňským rokem si tempo udržely profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (4,1 %), ale rovněž uskupení veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (1,6 %).
Zpracovatelský průmysl, který je z velké části závislý na zahraniční poptávce, rostl slaběji (1,1 %) a jeho příspěvek k celkovému růstu HPH dosáhl 0,3 p. b. Slaběji totiž rostla výroba dopravních prostředků i navazující obory. Některým průmyslovým odvětvím se však dařilo. Zmínit lze například výrobu strojů nebo pryžových a plastových výrobků. Mimo zpracovatelský průmysl pokračoval útlum těžby a dobývání. Ten byl kompenzován mírným nárůstem HPH v energetice. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství vzrostla HPH o 1,0 %. V porovnání s loňským rokem výkonnost odvětví zpomalila.

Na loňský úspěšný rok nakonec navázalo i stavebnictví. Jeho hrubá přidaná hodnota v 1. čtvrtletí vzrostla o 2,4 %. Produkce stavebnictví mezičtvrtletně významně posílila (o 4,2 %), zejména pod vlivem příznivého počasí i veřejných investic souvisejících se zrychleným čerpáním prostředků z EU. Rostla produkce v pozemním (1,9 %) i inženýrském stavitelství (4,8 %). Bytová výstavba dále posilovala, letos hlavně díky bytovým domům. Počet zahájených bytů v 1. čtvrtletí (9,6 tis.) se přiblížil hodnotám ze stejného období konjunkturních let minulé dekády. Výstavba v oblastech s vysokou poptávkou (zejména v Praze) ale stále zaostávala za demografickým vývojem.

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak se vede naší ekonomice?

Jak-se-vede-naší-ekonomice_náhled

Když vyděláváme více a více, můžeme nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. To je však názor založený pouze na naší (omezené) zkušenosti z jedné oblasti ekonomického života. Všude jinde se lidé mohou utápět v problémech a ekonomika jako celek se propadá. Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že naše závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Vstup Česka do Unie byl pro další vývoj ekonomiky klíčový

ilustrativní fotka

Načasování vstupu České republiky do Evropské unie se krylo s obdobím hospodářského růstu. Otevřením společného trhu tak získala ekonomika další impuls. Uvolnění společného evropského trhu umožnilo rozvoj exportně zaměřeného průmyslu ČR. Příspěvek bilance zahraničního obchodu byl hlavním faktorem mimořádného růstu HDP v letech 2004–2006.

Kdo vydělal na rekonvalescenci ekonomiky?

ilustrativní fotka

Průměrné mzdy se v pětiletém období 2012–2017 zvýšily o 17,7 %, reálně (po očištění o vliv inflace) vzrostly o 11,6 %. Přehledy podle socioekonomických kategorií ukazují, že více si polepšili poddůstojníci, řemeslníci a prodavačky, naopak slabý růst najdeme u manažerů všech úrovní, ale také u zaměstnanců ve službách zákazníkům.

Česko-slovenské čtvrtstoletí makroekonomickým pohledem

ilustrativní fotka

Srovnávat vývoj České republiky a Slovenské republiky je zajímavé z řady důvodů. Ještě před čtvrtstoletím oba státy tvořily jednu federativní republiku, 1. ledna 1993 se však vydaly politicky každý svou cestou.

Hospodářský růst mírně zpomalil

Evropským zemím se ekonomicky daří. Česko se stále drží mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami. Rychlejší tempo meziročního růstu se tradičně soustředí do zemí, které vstoupily do EU později a dohánějí úroveň západní části Unie.

Hospodářský růst – jeden jev, více ukazatelů

Ilustrační foto

Když se vám v práci nebo podnikání dobře daří a vyděláváte více a více, můžete nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. Je to však názor založený pouze na vaší (omezené) zkušenosti jedné oblasti ekonomického života. Co když se všechny ostatní oblasti hospodářství utápějí v problémech a ve skutečnosti ekonomika padá? Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že takové závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Jak na investice? Národní účty to řeší standardem ESA2010

Ilustrační foto

Investice v ČR tvoří asi čtvrtinu hrubého domácího produktu. Tento podíl je v čase relativně stabilní. Pojetí investic v národních účtech je na rozdíl od podnikového účetnictví mírně odlišné.

Přijetí eura se bát nemusíme

Oldřich Dědek_náhled

Od ekonomického zdraví eurozóny se odvíjí i zdraví české ekonomiky, tvrdí Oldřich Dědek, člen bankovní rady České národní banky. Jelikož jsme s eurozónou úzce propojeni, je nutné si odpovědět na otázku, zda máme ambice podílet se na dalším směřování eurozóny, anebo máme být pasivním příjemcem změn, uvažuje český ekonom, který dříve zastával funkci národního koordinátora pro zavedení eura v ČR.