Česká ekonomika zatím roste

Meziroční dynamika hrubého domácího produktu (HDP) byla v 1. čtvrtletí mírně silnější než výsledek ze závěru roku 2018 a dosáhla 2,8 %. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,6 %. Navzdory obavám a nejistotě, které pociťují domácnosti i podniky, se úroveň hospodářského růstu udržela. Z pohledu podniků je největším rizikem vývoj v zahraničí. Zdrojem nejistoty je mimo jiné nejasný průběh odchodu Velké Británie z EU, možné obchodní války i klesající výkon ekonomik hlavních obchodních partnerů.

I tak k meziročnímu růstu zčásti přispěla bilance zahraničního obchodu. V porovnání se závěrem loňského roku byl však příspěvek výrazně nižší. Hodnota zahraničního obchodu se zbožím a službami se v 1. čtvrtletí reálně meziročně zvýšila o 2,0 %. To je mírnější tempo než ve 2. pololetí loňského roku. Přitom je ovlivněno i srovnáním se slabým 1. čtvrtletím 2018.
Na druhé straně reálně narostla hodnota dovozu o 2,4 %. Kromě dovozní náročnosti české ekonomiky se v poslední době projevuje rostoucí domácí poptávka. Nárůst spotřeby i investiční aktivity je tak zčásti saturován importem. Výsledkem je mimo jiné i stagnace bilance zahraničního obchodu. V 1. čtvrtletí dosáhl přebytek obchodu se zbožím a službami 87,4 mld. Kč, což je o 1,0 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku.

Silný růst spotřeby pokračoval

Hlavním zdrojem růstu HDP však zůstala domácí poptávka. Výdaje na konečnou spotřebu se meziročně zvýšily o 2,9 % a k celkovému růstu HDP přispěly ze dvou třetin. Meziroční dynamika spotřeby spadla pod 3,0 % poprvé od 1. čtvrtletí 2015. Nad touto hranicí se růst držel celkem 15 čtvrtletí.

V případě sektoru vládních institucí dosáhl meziroční nárůst spotřeby 3,0 % a mezičtvrtletně se výdaje zvýšily o 0,6 %. Vládní výdaje byly mimo jiné silně ovlivněny nárůstem mzdových nákladů. Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 2,8 %. Domácnosti tak se startem nového roku výrazně posílily své výdaje, což dokládá 1,1% mezičtvrtletní nárůst. Stalo se tak navzdory nejistotě signalizované v konjunkturálních průzkumech. Spotřebitelé vyjadřovali mírně silnější obavy ze zvyšování cen nebo nezaměstnanosti, obavy ze zhoršení vlastní finanční situace se však neměnily.
Výsledkem větší spotřební aktivity bylo i silné meziroční zvýšení tržeb v maloobchodě. Navzdory velmi vysoké srovnávací základně roku 2018 dosáhlo 5,6 %. Domácnosti silněji nakupovaly zboží střednědobé spotřeby, což se projevilo i na prudkém navýšení prodeje výrobků pro kulturu a rekreaci (18,6 %), zejména sportovního vybavení. Na počátku jarní sezóny se dobře vedlo i prodeji oděvů, obuvi a koženého zboží (nárůst o 12,0 %), zčásti i vlivem výprodejů. Na druhé straně již pátým čtvrtletím v řadě pokračoval meziroční pokles tržeb za obchod, opravy a údržbu motorových vozidel.

Investice polevily

Vstup do roku 2019 přinesl zrychlení meziročního růstu výdajů na hrubý kapitál na 3,8 %. Výrazný byl i mezičtvrtletní nárůst. Pozitivně se na tom projevil nárůst zásob. V případě výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, který v pojetí národních účtů reprezentuje fyzické investice (včetně produktů duševního vlastnictví, například softwarových licencí), meziroční přírůstek dosáhl 3,3 %. V loňském roce však investiční aktivita narostla celkem o 7,1 %, propad dynamiky je tedy zjevný. Oproti 4. čtvrtletí poklesly výdaje na fixní kapitál o 0,3 %. Příspěvek investiční aktivity k meziročnímu růstu HDP tak v 1. čtvrtletí dosáhl 0,7 procentního bodu (p. b.).
Z věcného členění tvorby hrubého fixního kapitálu vyplývá, že v 1. čtvrtletí polevila dynamika u většiny druhů investičních záměrů. Silně zpomalil meziroční růst výdajů na ostatní budovy a stavby (0,6 % v 1. čtvrtletí, 6,7 % v loňském roce). Jen mírně rostly rovněž výdaje na dopravní prostředky a zařízení (1,5 %). Výrazně polevily také investice do ICT a ostatních strojů a zařízení (2,4 %, loni 6,8 %). Na silnější úrovni se udržel růst investic do obydlí (6,1 %). Ale i zde došlo ke zpomalení.

Posílily zejména služby

Růst domácí poptávky prospíval zejména odvětvím služeb, která ve výsledku přispěla k meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH) ze tří čtvrtin. Přidaná hodnota v terciárním sektoru v 1. čtvrtletí 2019 vzrostla o 3,6 % (v roce 2018 to bylo 4,1 %). Výrazný byl zejména meziroční růst HPH informačních a komunikačních činností (8,1 %). Ze stabilní domácí poptávky těžilo i váhově dominantní uskupení odvětví obchod, doprava, ubytování a pohostinství (3,8 %). Ve srovnání s loňským rokem si tempo udržely profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (4,1 %), ale rovněž uskupení veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (1,6 %).
Zpracovatelský průmysl, který je z velké části závislý na zahraniční poptávce, rostl slaběji (1,1 %) a jeho příspěvek k celkovému růstu HPH dosáhl 0,3 p. b. Slaběji totiž rostla výroba dopravních prostředků i navazující obory. Některým průmyslovým odvětvím se však dařilo. Zmínit lze například výrobu strojů nebo pryžových a plastových výrobků. Mimo zpracovatelský průmysl pokračoval útlum těžby a dobývání. Ten byl kompenzován mírným nárůstem HPH v energetice. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství vzrostla HPH o 1,0 %. V porovnání s loňským rokem výkonnost odvětví zpomalila.

Na loňský úspěšný rok nakonec navázalo i stavebnictví. Jeho hrubá přidaná hodnota v 1. čtvrtletí vzrostla o 2,4 %. Produkce stavebnictví mezičtvrtletně významně posílila (o 4,2 %), zejména pod vlivem příznivého počasí i veřejných investic souvisejících se zrychleným čerpáním prostředků z EU. Rostla produkce v pozemním (1,9 %) i inženýrském stavitelství (4,8 %). Bytová výstavba dále posilovala, letos hlavně díky bytovým domům. Počet zahájených bytů v 1. čtvrtletí (9,6 tis.) se přiblížil hodnotám ze stejného období konjunkturních let minulé dekády. Výstavba v oblastech s vysokou poptávkou (zejména v Praze) ale stále zaostávala za demografickým vývojem.