Kulturním a kreativním povoláním se věnuje 2,5 % pracujících

VYDÁNÍ: 07-08/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ze Satelitního účtu kultury, který každoročně zveřejňuje ČSÚ ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu, vyplynulo, že v roce 2017 se kulturním a kreativním povoláním věnovalo přes 133 tis. osob. Jejich hrubá mzda se obvykle pohybovala pod celostátním průměrem.

Na celkovou zaměstnanost v oblasti kultury se dá nahlížet z několika různých úhlů pohledu. Statistiky ČSÚ obvykle sledují zaměstnané osoby podle typu jejich zaměstnání nebo podle převažující ekonomické činnosti organizace, ve které pracují. Pokud propojíme tyto dva přístupy, můžeme sledovat zároveň, v jaké organizaci osoby pracují i jakou činnost v rámci této organizace vykonávají.

V kultuře podnikalo 84 tis. osob

V roce 2017 pracovalo podle údajů z Výběrového šetření pracovních sil v kulturních organizacích více než 181 tis. osob, přičemž 88 tis. (48,4 %) bylo aktivních v povoláních kulturního charakteru (například jako zpěváci, herci či designéři) a 93 tis. (51,6 %) v povoláních ne-kulturního zaměření (administrativa, účetnictví, technické profese atd.). Kulturním povoláním prováděným mimo kulturní organizace (například designér v automobilovém průmyslu) se věnovalo více než 45 tis. osob.

Z celkového počtu 227 tis. osob (4,3 % všech zaměstnaných osob v ČR) spadajících do oblasti kultury bylo přibližně 84 tis. podnikatelů a 142 tis. zaměstnanců (z toho 118 tis. na plný úvazek). Necelý jeden tisíc osob tvořili pomáhající rodinní příslušníci.

Zařazení konkrétních povolání a ekonomických činností vychází z metodického manuálu ESSnet-Culture z roku 2012 a dále pak ze současných aktivit Eurostatu v oblasti statistiky kultury. Vedle tradičních kulturních odvětví (například výtvarné a scénické umění) a povolání vstupují do statistik také odvětví a povolání související s kulturními médii (například tisk, hudba, film) a dále také tzv. kreativní odvětví a s nimi spojená povolání (například design či reklama).

Počet zaměstnaných osob v oblasti kultury, 2017 (tis.)

Jaké jsou finanční rozdíly mezi tradičními a tvůrčími obory

Samotným kulturním povoláním, bez ohledu na to, zda byla vykonávána v kulturních organizacích či mimo ně, se věnovalo 133 tis. osob (2,5 % všech zaměstnaných osob v ČR). Nejčastěji to byli překladatelé, umělečtí učitelé či technici v oblasti audiovize.

Velké rozdíly pak panovaly při srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v tradičních kulturních a tzv. kreativních povoláních. Z údajů Strukturální mzdové statistiky zaměstnanců vyplývá, že velká část zaměstnanců vykonávajících tradiční kulturní povolání je ohodnocena mzdou nižší, než je průměrná mzda v ČR (31,1 tis. Kč v roce 2017). Z dostupných údajů je možné uvést několik příkladů. Průměrnou hrubou měsíční mzdu výrazně nižší, než byl republikový průměr, pobírali v roce 2017 pracovníci v oblasti uměleckých řemesel (21,4 tis. Kč) a dále pak knihovníci (24,6 tis. Kč) a pracovníci v archivech (25,5 tis. Kč). Pod průměrem se nacházeli také například hudebníci, zpěváci a skladatelé (27,6 tis. Kč) a herci (29,8 tis. Kč).

Oproti tomu pracovníci věnující se tzv. kreativním povoláním obvykle svou průměrnou hrubou mzdou v roce 2017 přesáhli průměr ČR. Například grafici a výtvarníci v multimédiích pobírali průměrně 33,9 tis. Kč hrubého a specialisté v oblasti reklamy, marketingu a průzkumu trhu v průměru 49,6 tis. Kč měsíčně.

Strukturální mzdová statistika sleduje pouze zaměstnance ve mzdové a platové sféře, nikoliv podnikatele a pracovníky na dohody (na rozdíl od údajů z Výběrového šetření pracovních sil uvedených výše). Více podrobností o ekonomických aspektech oblasti kultury nabízí publikace Výsledky účtu kultury.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Význam neziskových institucí v ČR roste

V roce 2014 bylo v ČR registrováno 129 061 neziskových institucí, což bylo o 1,35 % více než v roce 2013. Jejich podíl na HDP od roku 2005 vzrostl, a to z 1,45 na 1,74 % v roce 2014. Pracovalo v nich přes 107 tis. zaměstnanců.

Kultura se neměří snadno

Mgr. Božena Půbalová

Kultura je rozmanitou a často obtížně kvantifikovatelnou oblastí. Proto se i statistiky kultury spíše než na několik hlavních zdrojů spoléhají na pečlivou syntézu celé řady statistických šetření.

Štěstí statisticky nezměříme

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Při rozhovoru Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ, předjímá otázky a hledá mezi řádky. Téměř nikdy nevybočí z řeči plné přesných výrazů, jako by stále byla v modu, v němž zvládne porady vlády i mezinárodní fóra. Přesto jsem měla celou dobu pocit, že chvílemi nenápadně, gestem, úsměvem, nebo zachvěním rtů rozhrnuje tenkou oponu a ukáže jinou tvář – a ta je rozverně veselá, usměvavá a vřelá.

Úskalí statistiky kultury

Jaroslav Novák

Kultura patří mezi nejsložitější oblasti společenského života.

Kultura na krizi doplatila

Ilustrační foto

Pokles ekonomiky zasáhnul kulturu možná více než ostatní odvětví. Dokazují to hospodářské výsledky kulturních aktivit za rok 2011, které letos v podobě satelitního kulturního účtu ČR publikoval Český statistický úřad.