Podle statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) tvořil cestovní ruch v roce 2017 ve svém širším pojetí celosvětově 10 % hrubého domácího produktu a zaměstnával každého desátého obyvatele planety. Zároveň generoval výnosy ve výši téměř 1,5 bil. dolarů, tedy asi 4 mld. dolarů denně.
Ve většině zemí světa se segment cestovního ruchu řadí mezi pět odvětví s největším podílem na vývozu zboží. Pro dvě pětiny států pak představuje odvětví s největším zdrojem devizových příjmů. Z hlediska obratu mezinárodního obchodu se cestovní ruch nachází na třetím místě po obchodu s ropou a obchodu s chemikáliemi.
V roce 2030 bude po světě cestovat už 1,8 mld. lidí
Mezinárodní příjezdy turistů vzrostly v roce 2018 meziročně o 5,6 % na 1,4 mld. osob. Této hranice bylo dosaženo o dva roky dříve, než predikovala dlouhodobá prognóza UNWTO z roku 2010. Rozvoj celosvětového turismu probíhal rychleji především díky celkovému ekonomickému růstu, cenově dostupnější letecké dopravě, technologickým změnám, novým trendům a usnadnění vízového styku. Do roku 2030 předpovídá UNWTO zvýšení tohoto ukazatele až na 1,8 mld. osob.
V Evropě dosáhly v roce 2018 mezinárodní příjezdy 713 mil., což bylo meziročně o 6,1 % více. Nárůst byl dominantní především díky jihoevropským státům a oblasti Středomoří (+7 %). Stagnovala naopak severnější část Evropy, především v souvislosti s nižším počtem příjezdů do Velké Británie.
Asie s Tichomořím vykázaly 345 mil. mezinárodních příjezdů (+6,5 %). Příjezdy do jihovýchodní Asie vzrostly o 7 %, v jižní Asii pak o 5 %. Oceánie vykázala umírněnější růst, a to ve výši 3 %.
Do celé Ameriky přicestovalo 217 mil. zahraničních turistů, úspěchy v jednotlivých destinacích však byly velmi proměnlivé. Nejlepších výsledků dosáhla Severní Amerika (+4 %), za ní následovala Jižní Amerika (+3 %). Střední Amerika s Karibikem vykázaly meziroční pokles o 2 %. V posledně jmenovaném regionu byl nižší výkon ovlivněn především ničivými následky hurikánů Irma a Maria v září 2017.
Výsledky za Afriku se přiblížily 67 mil. příjezdů (+7 %), z toho severní Afrika si připsala 10 % a subsaharská Afrika 6 %. Na Střední východ vycestovalo 60 mil. zahraničních turistů (+3 %).
Mezinárodní příjezdy a příjmy v cestovním ruchu*), 2018
Výdaje čínských turistů rostou nejrychleji
Na aktivitách spojených s cestovním ruchem se každoročně podílí větší část světové populace. Jedná se o nezastupitelnou složku spotřeby obyvatelstva a cestování propojuje svět v kulturní a společenské rovině. Přesto cestovní ruch nelze považovat přímo za ekonomické odvětví ve vlastním slova smyslu. Spíše se jedná o obecný multiplikační faktor spojující ekonomická odvětví, která zabezpečují poptávku vyvolanou návštěvníky nebo prostřednictvím nabídky tuto poptávku indukují. Takto chápaný cestovní ruch – v obecném a širším pojetí – zahrnuje sektor ubytování, stravování, dopravu, činnosti cestovních kanceláří a agentur, kulturní, sportovní či rekreační služby a řadu dalších oborů. Zároveň patří mezi největší a nejdynamičtější ekonomické faktory, které svým rozsahem a progresivním růstem generují vysoký objem produkce a pracovních příležitostí.
Nejvíce příjmů z mezinárodního cestovního ruchu dlouhodobě získávají Spojené státy americké. V roce 2017 to bylo téměř 211 mld. dolarů (meziročně o 2 % více). Zároveň jsou USA po Francii a Španělsku třetí nejnavštěvovanější zemí světa (77 mil. příjezdů za rok 2017). Výrazně pozitivní saldo cestovního ruchu kromě zmíněných zemí mají také Thajsko, Velká Británie nebo Itálie, které dlouhodobě patří mezi tradiční turistické destinace.
Ve výdajích na cestovní ruch od roku 2012 dominuje světovým žebříčkům Čína. Její náskok se rok od roku výrazně zvyšuje. Porazila oba dřívější dlouhodobé lídry výdajových tabulek – Německo a USA. Není bez zajímavosti, že výdaje čínských turistů rostly v posledních patnácti letech nejrychleji ze všech. Od roku 2000 se více než dvacetkrát zvýšily na prozatímních 277 mld. dolarů v roce 2018. Odborníci nepochybují, že hodnota bude stoupat ještě výše.
Mezinárodní příjezdy v letech 1950–2030 podle oblastí*)
České ekonomice přinesl cestovní ruch 292 mld. Kč
V České republice podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,8 % v roce 2017. Bylo to více než v zemědělství, lesnictví a rybářství, ale naopak méně než v sektorech vzdělávání či zdravotní a sociální péče. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu stoupla předloni o 6,4 % na 128 mld. Kč.
Hrubý domácí produkt cestovního ruchu se zvýšil oproti roku 2016 dokonce o 7,0 %. V odvětví pracovalo 238,8 tis. osob, což bylo meziročně o 2,4 % více. Zaměstnanci tvořili 82 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oboru 18 %. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,5 % a pracoval v něm každý dvaadvacátý Čech, což bylo podobné situaci ve Švýcarsku nebo Nizozemsku.
Ekonomický význam cestovního ruchu v České republice, 2017
Celkový objem výdajů za cestovní ruch v národním hospodářství statisticky vyjadřuje vnitřní spotřeba cestovního ruchu. Je souhrnným ukazatelem poptávky všech návštěvníků, kteří tráví svou dovolenou v Česku. Nezáleží na tom, zda se jedná o českého rezidenta či návštěvníka ze zahraničí. V roce 2017 dosáhla tato spotřeba hodnoty 292 mld. Kč, což bylo v meziročním srovnání o 7,4 % více. Zároveň se jednalo o nejvyšší hodnotu od začátku sledování v roce 2003.
Příjezdový cestovní ruch tvořil 56 % z této částky a vytvořil příjmy ve výši 164,9 mld. Kč. Zbývajících 44 % finančních prostředků (127,6 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2017 výdaje na zboží, které zahrnovaly rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.
V roce 2017 navštívilo Českou republiku celkem 34,7 mil. zahraničních návštěvníků. Naopak čeští občané realizovali více než 90 mil. cest v tuzemsku a přes 11 mil. do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,5 dne). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v domácím cestovním ruchu (64 %).
Vývoj a trendy do roku 2020
Odhady UNWTO očekávají další nárůst celosvětové mobility v oblasti cestovního ruchu o 3 až 4 %. Růst bude podpořen cenově dostupnější leteckou dopravou a zároveň očekávaným zlepšením leteckých spojení v mnoha destinacích v rámci diverzifikace zdrojových trhů. Spotřebitelé budou objevovat nové typy turismu a stále více směřovat k formám „zdravého cestování“, jako jsou pěší turistika, wellness nebo sportovní cestovní ruch.
Dynamicky by měly růst nově se rozvíjející trhy cestovního ruchu, především v Indii a v Rusku a také ve vybraných menších asijských a arabských zemích v závislosti na tom, jak poroste koupěschopnost jejich obyvatel. Naopak negativně může na odvětví dopadnout celosvětové hospodářské zpomalení, nejistota ohledně brexitu, stejně jako rostoucí geopolitické a obchodní napětí.
Vliv na formování sektoru cestovního ruchu bude mít i další digitalizace, nové obchodní instrumenty, cenově dostupnější cestování a sociální změny. Destinace cestovního ruchu i jednotliví podnikatelé se budou muset těmto očekávaným změnám přizpůsobovat, pokud budou chtít zůstat konkurenceschopnými. Očekávat lze vyšší frekvenci cest se zkracováním průměrné délky pobytu.
