Význam přírody dokáže spočítat ekosystémové účetnictví

VYDÁNÍ: 07-08/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V Akademii věd ČR v Praze na Národní třídě se 11. června uskutečnil Národní konzultační seminář k rozvoji ekosystémového účetnictví. Ve spolupráci s oddělením statistiky životního prostředí ČSÚ ho v rámci evropského projektu Horizon 2020 MAIA uspořádal Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).

Na semináři se nejen přednášelo, ale i diskutovalo o prioritách a rozvoji ekosystémových účtů v rámci Systému environmentálního ekosystémového účetnictví v České republice. V současné době totiž není příroda započítána do ekonomického systému. Lidé si jen pozvolna uvědomují, že v zájmu zachování přírody pro budoucí generace a udržitelného přístupu je potřeba započítat její přínosy do celkového bohatství společnosti. Správné měření a ocenění přírody může přispět k jejímu šetrnějšímu využívání.

Na akci bylo přítomno 32 účastníků reprezentujících kromě organizujících institucí CzechGlobe a ČSÚ rovněž Ministerstvo životního prostředí a jeho rezortní instituce jako CENIA či Český hydrometeorologický ústav. Dále se jí zúčastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, akademických institucí (Centrum pro otázky životního prostředí UK, Česká zemědělská univerzita, Vysoká škola ekonomická) a dalších institucí jako Magistrát hl. m. Prahy či Povodí Vltavy.
Úvodní slovo na semináři přednesl Jiří Hrbek, ředitel odboru zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ, o environmentálním účetnictví pak hovořila Eva Kožoušková z oddělení statistiky životního prostředí.

Účastníci se podíleli na identifikaci priorit pro rozvoj ekosystémového účetnictví v ČR v podobě participativního formátu World Café. Projednávali politické priority pro rozvoj ekosystémových účtů, možnosti rozvoje prioritních účtů v podobě bariér a příležitostí a rovněž roli informací, znalostí a aktérů. Na seminář navážou další aktivity projektu MAIA, jako jsou dotazníkové šetření a další kola seminářů.

Ekosystémové a environmentální účty spolu souvisejí

ČSÚ sestavuje šest modulů environmentálních účtů. Konkrétně se jedná o účty materiálových toků na makroekonomické úrovni, účty emisí do ovzduší, o daně související se životním prostředím, účty výdajů na ochranu životního prostředí, účty sektoru environmentálního zboží a služeb nebo účty energetických toků. Ekosystémové účty jsou pak dalším rozšířením těch environmentálních. Jejich cílem je změřit kvalitu a zdraví naší přírody a také přínosy, které z ní plynou pro společnost.

Environmentální účty vycházejí z metodického rámce OSN (SEEA CF – Systém environmentálních hospodářských účtů 2012 – centrální rámec). Nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 691 z roku 2011 stanovuje členským zemím EU povinnost reportovat data o environmentálních účtech. ČSÚ je zasílá Eurostatu.

Názorným příkladem využití ekosystémového účetnictví v praxi je situace, kdy se střetávají zájmy zajistit maximální produkci ekosystémů (plodin, dřeva nebo ryb) a tu pak prodat s maximálním ziskem se zájmy celé společnosti. Ekosystémové účty by proto měly spočítat přínosy ekosystémů – jejich zásobovací a regulační služby (produkce potravin, regulace a kvalita vody) a také služby kulturní, což mohou být například rekreační a estetické přínosy přírody.

Do projektu je zaangažováno deset evropských zemí

Projekt MAIA (Mapping and Assessment for Integrated Ecosystem Accounting) je součástí programu HORIZON 2020. Jeho cílem je vývoj a zavedení soustavy Experimentálního ekosystémového účetnictví v rámci Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA-EEA) v zemích Evropské unie a přidružených státech. Projekt je zaměřen na vyhodnocení politických a strategických priorit pro zavádění ekosystémového účetnictví, testování a zavádění národních systémů účetnictví přírodních zdrojů v členských zemích EU, rozvoj nových přístupů k účetnictví přírodních zdrojů v evropských podmínkách a podporu účetnictví přírodních zdrojů v zemích EU pomocí různých komunikačních činností. Partnerskou organizací projektu je Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podobné konzultační semináře, jaký se uskutečnil v Praze, probíhají v dalších devíti evropských zemích.

 

Autor: , vedoucí oddělení statistiky životního prostředí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Dnešní sucho ukazuje člověku, co může nastat

Od 30. let minulého století u nás klesla výměra zemědělské půdy o milion hektarů. Tempo úbytku je nejrychlejší v posledních letech. „Podle statistik je zřejmé, že zemědělské půdy ubývá a náš přístup k její ochraně je poměrně mdlý,“ říká Jiří Hrbek, dnes již bývalý ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí, který po 40 letech ukončil letos v červenci svoji profesní dráhu v ČSÚ.

Indikátory udržitelného rozvoje

Problematika udržitelného rozvoje ve společnosti v posledních letech velmi rezonuje. Pro potřeby jeho měření a vyhodnocení nám v České republice slouží neuvěřitelných bezmála 540 indikátorů.

Statistika odpadů

Odpady

Odpady jsou součástí každodenního života všech lidí na celé planetě. Avšak lze na ně také hledět jako na cenný zdroj surovin. I když nemůžeme ovlivnit, jakým směrem se ve využívání odpadů budou ubírat jednotlivé země, sebe řídit umíme. Naším cílem je chránit životní prostředí.

Statistika výdajů na ochranu životního prostředí

Výdaje

Ve sledování výdajů na ochranu životního prostředí má ČSÚ dlouhou tradici. Kromě sledování investic se zjišťují také neinvestiční náklady a ekonomické přínosy.

Environmentální účty

Enviromentální účty

Jaký je vliv ekonomického rozvoje společnosti na životní prostředí a jak naopak životní prostředí přispívá k ekonomickému rozvoji? Na tyto otázky dokáže dát odpovědi environmentální účetnictví.

Jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí za posledních 25 let?

ilusrtativní obrázek

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. Přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští desetkrát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

Role ČSÚ v problematice udržitelného rozvoje

Cíle udržitelného rozvoje

Státní statistická služba má nezastupitelnou roli v monitorování udržitelného rozvoje. Český statistický úřad proto spolupracuje se všemi poskytovateli dat nezbytnými pro hodnocení, zda ČR dosahuje stanovených cílů. Posuzuje dostupnost údajů za ČR nejen ke globální sadě indikátorů Agendy 2030, ale také k evropské a tuzemské sadě indikátorů udržitelného rozvoje.

Expertní skupina OSN pro statistiku životního prostředí jednala v ČSÚ

ilustrativní obrázek

V ústředí ČSÚ se ve dnech 3. až 5. května uskutečnilo čtvrté jednání Expertní skupiny OSN pro statistiku životního prostředí (EGES). Všechna předchozí jednání skupiny se konala v sídle OSN v New Yorku. Letošní zasedání se po dohodě předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové, která skupinu již několik let vede, s předsedou Statistické divize OSN Stefanem Schweinfestem poprvé konalo v České republice, a to v Praze.

ČSÚ předává své know-how o odpadech

Ilustrativní obrázek

V dubnu se v New Yorku konalo mezinárodní jednání FDES. Předsedala mu Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ. Jednou z důležitých kapitol byla i statistika odpadů.