Cizinců na českém trhu práce přibylo

VYDÁNÍ: 09/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Počet cizinců působících na českém trhu práce výrazně roste. V polovině roku 2019 dosáhl hranice téměř 700 tis. Cizinci se tak podíleli 13,2 % na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství České republiky.

Zahraniční pracovníci hrají na českém trhu práce důležitou roli, a to zejména v posledních letech extrémně nízké nezaměstnanosti, kdy se řada podniků a firem potýká s nedostatkem domácí pracovní síly. Zatímco po vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 tvořili cizinci působící na českém trhu práce necelá čtyři procenta z celkového počtu zaměstnaných v ČR, v polovině roku 2019 to bylo již 13,2 %.

Nejvíce je cizinců v postavení zaměstnanců

Drtivou většinou se na zvýšení tohoto počtu podílejí cizinci v pozici zaměstnanců. Těch bylo v evidenci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k 30. červnu 2019 rekordních 606 483 (ve srovnání s údaji ke konci roku 2018 se tak počet cizinců zaměstnanců navýšil o zhruba 38 tis.). Oproti tomu kategorie cizinců živnostníků poslední dobou tak výrazně neroste. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) dosáhl v polovině roku 2019 počet cizinců živnostníků působících v ČR celkem 92 013 osob, což bylo zhruba o 2,2 tis. více než koncem roku 2018.
Zhruba šest desetin (60,2 %) z celkového počtu cizinců zaměstnanců tvořili občané EU evidovaní úřady práce na základě informačních karet, cizinci z třetích zemí pak 39,8 % (241 124 osob), z nichž nejvíce – 125 596 – bylo těch, kteří pro vstup na český trh práce nepotřebují povolení k zaměstnání, resp. se po nich nevyžaduje. Tyto skupiny cizinců jsou taxativně vymezeny v § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Jde například o cizince, kterým byl v ČR udělen trvalý pobyt nebo azyl či doplňková ochrana.
Dalších 58 335 (9,6 %) z celkového počtu cizinců zaměstnanců tvořili držitelé pracovního povolení a 56 455 (9,3 %) připadalo na držitele zaměstnanecké karty. Pouhých 738 cizinců z třetích zemí mělo k 30. červnu letošního roku platnou modrou kartu, což je dokument opravňující k zaměstnání a pobytu, který se vydává vysoce kvalifikovaným pracovníkům.
Mezi cizinci zaměstnanci na území ČR viditelně převažovali muži (63,4 %). Vyšší převaha mužů je patrná zejména u skupiny občanů z EU (66,1 %). Mezi občany třetích zemí je podíl mužů viditelně nižší (59,5 %).

Cizinci v postavení zaměstnanců podle státního občanství ke 30. 6. 2019

Cizinci v postavení zaměstnanců podle státního občanství ke 30. 6. 2019

Z hlediska členění podle státního občanství mají mezi občany EU evidovanými úřady práce (i celkově) nejvyšší zastoupení občané Slovenska (191 418 k 30. 6. 2019). S výrazným odstupem jsou na dalších příčkách pomyslného žebříčku občané Polska (45 187), Rumunska (43 055), Bulharska (34 836) a Maďarska (17 924). Pokud jde o cizince z třetích zemí, nejpočetněji jsou zastoupeni občané Ukrajiny (152 699). S velkým odstupem je následují občané Ruské federace (15 078), Vietnamu (12 926), Mongolska (5 927) a Moldavska (4 980).
Z časového srovnání je patrný výrazný početní nárůst zejména u občanů Ukrajiny. Zatímco koncem roku 2018 připadalo na zaměstnance z Ukrajiny celkem 121 086 osob, v prvních šesti měsících roku 2019 se jejich počet navýšil o zhruba 32 tis. Tento nárůst je pravděpodobně možno vysvětlit úspěšně probíhajícími projekty MPSV usnadňujícími vstup na domácí trh práce pro kvalifikované a vysoce kvalifikované pracovníky z Ukrajiny a také vyšší zaměstnaností těchto občanů v rámci sezónních prací.

Nejvíce cizinců zaměstnanců pracuje ve zpracovatelském průmyslu

Podle údajů MPSV pracuje nejvíce cizinců ve zpracovatelském průmyslu (29,5 % z celkového počtu cizinců evidovaných úřady práce v roce 2018). V tomto sektoru byla v roce 2018 zaměstnána téměř třetina (32,2 %) z celkového počtu zaměstnanců ze zemí EU a zhruba čtvrtina (24,5 %) z celkového počtu zaměstnanců z třetích zemí.
Dalším významným sektorem z hlediska počtu zaměstnaných cizinců jsou administrativní a podpůrné činnosti. Je třeba upozornit na to, že tento sektor zahrnuje z velké části i agenturní zaměstnávání. Podle dostupných údajů bylo v roce 2018 v tomto sektoru zaměstnáno 17,6 % z celkového počtu cizinců evidovaných úřady práce, z nichž většina (65,4 %) připadala na občany zemí EU.
Sektory národního hospodářství, které přitahují cizince, jsou rovněž velkoobchod a maloobchod; oprava a údržba motorových vozidel a stavebnictví. V těch pracuje zhruba jedna desetina (9,9, resp. 9,1 %) zaměstnaných cizinců z celkového počtu zahraničních občanů evidovaných úřady práce. Obdobně jako v sektorech zpracovatelský průmysl a administrativní a podpůrné činnosti mají v uvedených sektorech v současnosti převahu cizinci ze zemí EU. Podle MPSV byla v roce 2018 v sektoru velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel zaměstnána více než desetina (10,7 %) z celkového počtu cizinců zaměstnanců z třetích zemí. Odpovídající podíl za cizince občany EU činil 9,4 %. V sektoru stavebnictví bylo v loňském roce zaměstnáno 8,0 % z celkového počtu cizinců evidovaných úřady práce ze zemí EU a 11,1 % z celkového počtu cizinců zaměstnanců z třetích zemí.
Oproti tomu sektory s nejnižším zastoupením zaměstnaných cizinců zůstávají veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (1,7 %) a činnosti domácností jako zaměstnavatelů (0,2 %).

Cizinci evidovaní úřady práce podle sekcí klasifikace ekonomických činností v letech 2008–2018 (tis.)

Cizinci evidovaní úřady práce podle sekcí klasifikace ekonomických činností v letech 2008–2018 (tis.)

Počet ukrajinských a slovenských podnikatelů v Česku vzrostl

Kromě cizinců, kteří v Česku vykonávají výdělečnou činnost jako zaměstnanci v různých firmách nebo organizacích, přicházejí i cizinci za účelem podnikání. Obdobně jako u skupiny cizinců v postavení zaměstnanců také mezi cizinci se živnostenským oprávněním mají nadpoloviční většinu (68,1 %) muži. V případě občanů EU tvoří muži zhruba tři čtvrtiny (75,1 %) z jejich celkového počtu. U občanů třetích zemí je podíl mužů výrazně nižší, a to 63,7 %.
Pořadí zemí, ze kterých k nám cizinci za účelem podnikání nejčastěji přicházejí, se v posledních letech výrazněji nemění. V roce 2019 byli na prvním místě občané Ukrajiny (22 408), i když jen s malým odstupem od druhé nejpočetnější skupiny zahraničních držitelů živnostenského oprávnění – Vietnamců (20 904). Ve srovnání s údaji ke konci roku 2018 se tak počet podnikatelů z Ukrajiny zvýšil o 527 osob. Oproti tomu počet vietnamských držitelů živnostenského oprávnění klesl za stejné období o 268 osob. Na třetím místě se již tradičně umístili občané Slovenska s 18 410 registrovanými osobami. Stejně jako v případě občanů Ukrajiny také počty slovenských podnikatelů od konce roku 2018 vzrostly, a to o 699 osob.

Zatím zde není žádný komentář.