Lidé si vydělávají on-line prací stále častěji

VYDÁNÍ: 09/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Způsoby řízení práce, hledání zaměstnanců i jejich hodnocení, které se vyvinuly na on-line platformách, se postupně přenášejí i do ostatních zaměstnání. Celý trh práce přechází na rychlejší, avšak hůře regulovatelné procesy, což přináší jak mnohé příležitosti, tak značná ohrožení. Z pohledu statistiky je stále obtížnější zachytit okrajové způsoby práce, ale i rozlišit pracovní dobu od odpočinku.

Rozvoj digitálních technologií ovlivňuje náš soukromý i rodinný život a rovněž ten pracovní. Stále větší část komunikace nejen s klienty, ale i s kolegy, často též s přímými nadřízenými, probíhá on-line. Stejně tak je sledována pracovní doba, probíhají tak porady a školení, zaznamenaná spokojenost zákazníků (rating) je využívána pro ohodnocení pracovníků, včetně toho finančního. Málo zmapovaná a potenciálně přelomová je v tomto trendu oblast zaměstnávání prostřednictvím on-line platforem, kde dokonce veškerý styk mezi pracovníkem, poskytovatelem práce a klientem probíhá pouze na síti a často se fyzicky vůbec nepotkají.
Přes on-line platformy se dnes domlouvají nejčastěji domácí opravy, úklid, taxislužba, hlídání dětí, kadeřnické, masérské a podobné osobní služby nebo turistický pronájem. Tyto činnosti fungovaly i v minulosti, jen nepoměrně obtížněji. Vyhledávání informací a navázání kontaktu trvalo delší dobu. IT technologie zde umožnila rychlejší sdílení informací, především o poptávce a nabídce, což často přineslo zcela novou kvalitu služeb. Ale jsou tu ještě úplně nové druhy prací, které nikdy dříve nemohly existovat a jimž se říká obecně „klikací“, ty jsou možné jen na internetu.
Vizuálně nejznámější jsou ty, které potkáváme na ulici, jako jsou taxislužby Uber či Bold/Taxify, donášky Wolt nebo DameJidlo či služby v cizích domovech jako Lidská Síla. Velká masa lidí však pracuje z vlastního domova, kde se s nikým nepotkává a dělá drobné kancelářské práce či úkoly na síti, například prostřednictvím platformy Upwork.
Oficiální evropská statistika má v oblasti sledování všech těchto nahodilých zaměstnání velký dluh, který se snaží dohnat až v poslední době. Teprve hledá cesty, jak je zjišťovat vedle standardních pracovních smluv. Velkou výzvou je to především pro zjišťování v domácnostech, konkrétně pro Výběrové šetření pracovních sil.
Problémem je již to, že mnohé z těchto prací lidé vůbec nevnímají jako zaměstnání a drobné přivýdělky nepovažují za mzdu. Taková slova používají pouze pro standardní formy práce. On-line platformy jsou pro ně na pomezí zábavy. To je pochopitelné, když jde skutečně jen o přivýdělky. Jenže je tu také skupina lidí, pro které jsou platformy jediným zdrojem příjmů. Tito lidé se pohybují v šedé zóně mimo státní kontrolu, kde pracovní příjem není evidován a zdaňován, což může být příjemné jen do chvíle, kdy zaměstnanec onemocní či odchází do starobní neaktivity a nemá nárok na sociální zabezpečení. Také z hlediska statistiky jsou tito lidé nepodchyceni. Ve standardních ukazatelích o práci, jako je například míra zaměstnanosti, se adekvátně neobjevují.
O to cennější je výzkum zapojení do práce na on-line platformách, který ve 13 evropských státech včetně Česka provedlo konsorcium pod vedením statistiků z University of Hertfordshire; v on-line zjišťování se vyjádřilo celkem 29 436 dospělých pracujících, z toho dva tisíce z ČR.

Hledání a provádění platformové práce (% populace v práceschopném věku)

Hledání a provádění platformové práce (% populace v práceschopném věku)

Většina prací on-line je náhodná

Zkušenosti s (při)výdělkem prostřednictvím nějaké on-line platformy má značná část Evropanů. ČR je v tomto směru na vrcholu, kdy 28,5 % lidí odpovědělo, že něco takového dělá nejméně jednou týdně, dalších 15,6 % méně často. Dalších 21,7 % si takovou práci neúspěšně zkusilo vyhledat. Samotní výzkumníci poukazují na fakt, že mnohem rozšířenější jsou přivýdělky on-line ve státech s nižší mzdovou úrovní. Je zde tedy závislost na sociální situaci. Mnoho prací vykonávaných on-line je v nejlepším smyslu slova globalizovaných. Nezáleží tedy na tom, kde pracovník sedí u počítače, pobírá vždy stejnou odměnu. Vzhledem k tomu, že v Česku je ve srovnání s Německem ve standardních zaměstnáních třetinová mzdová úroveň, je motivace k přivýdělku na síti podstatně větší u Čecha než u Němce.
Pracovat on-line je skutečně málokdy hlavním zaměstnáním, pouze ve Francii a Švýcarsku překročil podíl takových pracovníků 10 %. Naopak typické (až polovina případů, v ČR asi třetina) je, že přivýdělek z on-line aktivity nepředstavuje ani desetinu celkových příjmů. Většina lidí tedy pracuje na plný úvazek v jiném zaměstnání. Mezi on-line pracujícími ale najdeme také v nemalé míře důchodce nebo lidi na rodičovské dovolené.
Zajímavé jsou také rozdíly podle pohlaví – zatímco obecně na platformách pracuje lehce více mužů než žen (podíl mužů, kteří již takto pracovali, je 47,3 %, zatímco žen pouze 40,9 %), podíl žen, pro něž platformová práce představuje jediný zdroj příjmu, je s 10,8 % přesně dvojnásobný oproti podílu mužů.
Uvedená čísla musíme vnímat s tím, že průzkum byl dělán on-line dotazníkem. Nezachytil tak některé lidi, kteří nemají připojení na internet nebo se na síti příliš neorientují. Také se omezil na skupinu osob ve věku 18–55 let.

Hrozí „platformizace“ ekonomiky?

Pracovat on-line není doménou pouze zaměstnanců platforem. Také takřka třetina zaměstnanců mimo platformy řeší z domova e-maily nebo jiné zprávy od zaměstnavatele či klientů. Z tohoto důvodu je dnes velmi obtížné určit začátek a konec pracovní doby a tato statistika přestává být pro tuto stále mohutnější skupinu relevantní.
Také rating, tedy ohodnocení kvality výsledků od klientů či uživatelů pomocí on-line nástrojů, již začíná být běžnou záležitostí i mimo oblast platforem. Zkušenosti s ním má podle průzkumu i 17,5 % zaměstnanců v běžných firmách. To ukazuje, že on-line platformy jsou jakousi laboratoří, kde se zkoušejí nástroje, které jsou potom šířeny do dalších částí ekonomiky.
Průzkum digitální práce byl proveden v ČR poprvé, takže zatím není možné výsledky srovnávat v čase. Opakované šetření bylo dosud provedeno pouze ve Velké Británii, kde ukázalo, že za tři roky se objem lidí zapojených do ekonomiky platforem zdvojnásobil. Podobný trend bude patrně platit i v ostatních zemích. Je tak jasné, že statistika nemůže dále postávat opodál, ale musí se tomuto narůstajícímu jevu věnovat, i když zatím není jasné jak.
Jakékoli sledování této oblasti je obtížné už jen proto, že se bouřlivě rozvíjí a rychle mění své podoby, a také že každá platforma v detailu funguje trochu jinak. Rozvoj statistické metodiky, která musí být pečlivě připravena dopředu před jakýmkoli zjišťováním, tak v podstatě střílí na pohyblivý terč. Jako ideální se jeví využívat databáze přímo od zprostředkovatelů digitálních platforem, které jsou z podstaty vyčerpávajícím zdrojem. Na druhé straně tyto platformy nejsou vždy ochotné svá interní data sdílet. Navíc často sídlí mimo Evropu, rychle vznikají a zanikají, takže existuje také nebezpečí, že nebude zaznamenána právě taková platforma, kam se aktuálně přesunula velká masa klientů i pracovníků. Nejde však jen o kvantifikaci počtu platformových pracujících – musí být doplněna kvalitativními výzkumy o jejich pracovních podmínkách, o motivacích, proč se k tomuto typu práce uchylují, apod.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.