Představuje stárnutí pracujících hrozbu, nebo nikoli?

VYDÁNÍ: 09/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Prodlužování délky života s sebou přináší pro společnost mnohé výzvy. Jednou z nich nepochybně budou i změny na trhu práce.

Tomáš Ervín Dombrovský

Tomáš Ervín Dombrovský
analytik pracovního trhu ve společnosti LMC

Stárnutí pracujících samo o sobě zásadní hrozbu nepředstavuje, s vyšší úrovní zdravotní péče a služeb se přirozeně prodlužuje i doba, během níž se lidé bez výraznějších omezení na pracovním trhu uplatňují. Ovšem v kombinaci s rostoucími nároky na rychlejší získávání nových schopností a dovedností kvůli změnám v náplních práce, přičemž tyto změny jsou dány technologickým rozvojem, jde o zcela zásadní výzvu. Na výrazně vyšší investice do průběžného vzdělávání zaměstnanců ve vyšším produktivním věku se ale bohužel nyní v ČR působící firmy ani veřejné instituce příliš nepřipravují.

 

Petr Mazouch

Petr Mazouch
vedoucí katedry ekonomické statistiky VŠE

Stárnutí celkové populace, tedy i pracujících, je pomalý postupný proces, se kterým si trh práce, podle mého názoru, poradí. Vedle faktoru, jako je stárnutí, působí na pracovní trh třeba robotizace, která postupně může část profesí vyžadujících fyzickou sílu, která je pro starší pracovníky omezením, nahradit. Stárnutí populace pak naopak vyvolá bezesporu tlak na vznik nových pracovních míst například v oblasti sociálních služeb, kde mohou starší osoby najít uplatnění. Stárnutí pracujících není proto hrozba, ale spíše efekt stárnoucí populace, která však bude mít vliv i na celkové potřeby společnosti, což bude muset trh práce respektovat.

 

Jaroslav Koutský

Jaroslav Koutský
děkan Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně

Domnívám se, že z makroekonomického hlediska stárnutí pracujících hrozbou není. Lidé se dožívají vyššího věku a je nutné pro zachování soudobě nastavené redistribuce příjmů, aby tedy v pozici ekonomické aktivity (alespoň částečné) setrvávali také déle. Navíc starší lidé mohou přinášet značné oživení na trh práce, předávat mladým znalosti i praktické zkušenosti. Z individuálního hlediska už je to složitější, nejsem si jist, zda budeme všichni schopni ve věku kolem sedmdesáti let pracovat, a to nejen manuálně, ale i duševně.

 

Ilona Švihlíková

Ilona Švihlíková
prorektorka Vysoké školy obchodní

Doufám, že prodlužování věku dožití není vnímáno jako hrozba, to by o systému, ve kterém žijeme, nic dobrého nevypovídalo. Jako u všech velkých změn i ta demografická si vyžádá přizpůsobení – na trhu práce, v daňových systémech, ve struktuře ekonomiky. Kromě demografického vývoje je tu ale také stále nejasný dopad digitalizace a automatizace. Pokud bude práce čím dál více marginalizovaným faktorem, pak bude potřeba více zdaňovat kapitál, především ten finanční. Zajištění sociální soudržnosti v dramaticky se měnící společnosti bude jedním z klíčových témat budoucnosti.

 

Karolína Zábojníková

Karolína Zábojníková
vedoucí oddělení svodných analýz

Stárnutí populace, a tedy i zaměstnanců je společné většině vyspělých zemí. V Česku je tento jev umocněn i tím, že momentální růst počtu zaměstnanců má velký zdroj v pracujících důchodcích a také že stárne nejsilnější skupina pracujících – tzv. „Husákovy děti“. Chybějící mladé zaměstnance můžou zčásti nahradit cizinci, vlivem demografických změn ale ubývá domácích podnikatelů a živnostníků. Starším pracovníkům částečně nahrává postupný úbytek fyzicky náročných pozic a větší podíl služeb v ekonomice. Budoucnost přinese výzvy pro všechny generace – nutnost adaptace na nové podmínky pracovního trhu a neustálé vzdělávání.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.