Průmyslová statistika bude podrobněji sledovat kritické suroviny

Statistika průmyslových výrobků a služeb PRODCOM bude v příštím roce sledovat téměř 200 nových položek, 70 stávajících naopak z hledáčku zmizí. Změny souvisejí především s přechodem energetiky na nové technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů, inovacemi a oběhovou ekonomikou.

PRODCOM je složeninou francouzských slov

PRODuction COMmunautaire. Jde o výrobkovou statistiku, která je součástí statistiky průmyslu. Průmyslem rozumíme těžbu a dobývání, zpracovatelský průmysl, výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a odvětví zahrnující činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Na tak rozsáhlý soubor činností je třeba několika statistických pozorování. Základní trendy ve vývoji produkce, tržeb, nových zakázek a zaměstnanosti v průmyslu zaznamenává každý měsíc konjunkturální (krátkodobá) statistika. Strukturální statistika pak jednou za rok podrobně zachytí finanční ukazatele ve struktuře podle odvětví, velikosti podniku a podobně. PRODCOM zachycuje vyrobené a prodané průmyslové výrobky a služby tak, aby odpověděl na otázku „kolik a za kolik se čeho na území daného státu v daném roce v průmyslu vyrobilo“. Na rozdíl od výše uvedených průmyslových statistik PRODCOM nesleduje vlastnictví, právní formu ani strukturu podniků, ve kterých byly výrobky vyrobeny.

Kolik a za kolik se čeho vyrobilo? Odpověď dá seznam PRODCOM

Ve světě obrovského množství výrobků, které mohou navíc různí výrobci různě pojmenovat, je klíčem k úspěchu systematický přístup. Výsledky výrobkové statistiky musejí být porovnatelné nejen meziročně na národní úrovni, ale také na úrovni EU mezi jednotlivými státy. Nelze spoléhat na to, jak se který výrobek jmenuje či pod jakým názvem se prodává. Výrobková statistka se proto řídí tzv. seznamem PRODCOM platným pro celou EU podle nařízení Rady (EHS) č. 3924/91. Výrobky jsou popsané pomocí osmimístných číselných kódů. I tak je ale potřeba říci, že není možné zachytit všechny detaily výrobkové palety. Slovní definice, která ke každému číselnému kódu přísluší, je spíše jakýmsi společným jmenovatelem skupiny výrobků, které do kódu patří.

Výrobky a služby vměstnané do čtyř tisíc kódů

První evropský seznam PRODCOM z roku 1993 obsahoval 5 765 položek, a to do něj ještě nepatřily výrobky ze železa a oceli. O ty se rozšířil až v roce 2003. Tehdy byla také prosazena racionalizace seznamu tak, aby se soustředil pouze na klíčové výrobky. Zároveň se vyřadila energetika, o kterou se zajímají speciální statistiky. K dnešnímu dni čítá seznam necelé čtyři tisíce výrobků. Tento celoevropský PRODCOM si mohou členské státy pro národní úroveň doplnit. Pokud chtějí například sledovat výrobky, které v evropském seznamu chybějí, ale pro ně jsou významné, národní seznam si rozšíří. Také mohou zvýšit detail dělení. Český a slovenský seznam nazvaný CZ PRODCOM, resp. PRODSLOV, rozkládá kódy vybraných výrobků a služeb až na desetimístnou úroveň.

Eurostat pomáhá udržet krok

Statistické úřady jako zpracovatelé při sběru příslušných dat poměrně rychle zaznamenají, že se daný výrobek přestal vyrábět zcela, nahradil jej nový apod. Podnět ke změně pak podají Eurostatu. Na něj se obracejí i uživatelé, kterých je celá řada. Evropská výrobková statistika slouží různým profesním svazům a seskupením, neboť jim pomáhá sledovat vývoj v oboru. Data využívají také generální ředitelství Evropské komise jako podklady pro strategie a sledování jejich plnění. Eurostat návrhy změn shromažďuje a následně je projednává se zástupci všech členských států EU. O jednotlivých návrzích se hlasuje a přijat je návrh odsouhlasený prostou většinou hlasů, kdy každá členská země má jeden hlas. V minulosti byl seznam aktualizován jednou ročně. To sice umožnilo přizpůsobovat seznam změnám výrob průběžně, ale podniky se zpravodajskou povinností častá aktualizace zatěžovala. Od roku 2016 platí víceletá frekvence změn. Ta dostatečně flexibilně reaguje na změny a zároveň podnikům vykazování zjednoduší.

Uživatelé si žádají zmapování surovinových toků

S nástupem nových strategií Evropské komise se může ukázat, že v seznamu PRODCOM odpovídající informace chybějí. Taková situace nastala při mapování zdrojů pro dohled nad zásobováním Evropské unie surovinami, kterým je nutné věnovat zvláštní pozornost. Problematika surovin je na úrovni EU starostí Generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (DG GROW). To také stojí za většinou návrhů změn v seznamu PRODCOM. Nové položky, o které se na žádost DG GROW seznam rozšíří, pomohou sledovat situaci v zásobování Evropské unie tzv. kritickými surovinami.

Kritické suroviny pro čisté technologie

Kritické suroviny jsou takové, které mají pro EU velký hospodářský význam, zároveň je však Unie z převážné části závislá na jejich dovozu ze zemí, jejichž politická stabilita nebo kvalita právních a správních předpisů nezaručují hladkou realizaci dodávek. K tomuto riziku se často přidává prozatím nízká míra nahraditelnosti a recyklace. Bez stabilní dodávky kritických surovin (mezi které patří například kobalt, lithium, měď, tellur, selen, indium, galium, stříbro, křemík, kadmium) se neobejde praktická realizace politik ochrany životního prostředí, zmírňování změn klimatu, oběhová ekonomika ani technologické inovace. Narůstá podíl elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie (fotovoltaických, solárních a větrných elektráren), stoupá podíl elektromobility. Kritické suroviny jsou v této oblasti nezbytnými vstupy pro výrobu permanentních magnetů větrných turbín, elektrických vozidel, jsou surovinami pro automobilové katalyzátory, desky plošných spojů, optická vlákna a vysokoteplotní supravodiče. Závisí na nich i výroba telefonů, smartphonů a notebooků. Podle scénářů Společného výzkumného střediska Evropské komise by poptávka po kritických surovinách měla několikanásobně vzrůst. Nároky EU by dokonce mohly překročit současnou globální úroveň dodávek. Důležité je proto monitorovat dostupné množství kritických surovin, jejich konečné průmyslové využití a zároveň připravovat scénáře pro překlenutí výpadků dodávek jinými surovinami, zkoumat možnosti znovupoužití a recyklace hotových výrobků či jejich částí.

Metodika se bez statistiky neobejde

Úkolem statistiky je v nastalé situaci sledovat kritické suroviny jak v prvotní nezpracované podobě, tak ve formě meziproduktů v různém stupni úpravy i v podobě konečných výrobků. Už v roce 2011 vznikla evropská metodika pro sledování kritických surovin. Zprvu spočívala hlavně v expertních odhadech. Postupným zpřesňováním vznikla v roce 2017 verze založená na datech, která umožní vyčíslit závislost na dovozu, riziko nedostatečných dodávek, možnosti substitucí kritických surovin, a to na základě detailního dělení konečného užití surovin podle průmyslového uplatnění. Významným zdrojem dat pro tyto výpočty má být právě statistika PRODCOM.

Podrobnosti jsou nezbytné

PRODCOM sledoval kritické suroviny v podobě, která již dnes nevyhovuje. Dotčené suroviny soustředil do větších souhrnných skupin. Jeden příklad za všechny – původní kód 24.10.12.90 obsahoval údaje o ostatních železných slitinách (ostatních proto, že se už dříve sledovaly samostatně slitiny s chromem, manganem a křemíkem a všechny jiné spadly do kódu „ostatní“). Teď je nutné sledovat i slitiny železa se zmíněnými kritickými surovinami, niklem, vanadem, titanem apod. Starý kód se tedy rozpadne a vznikne osm nových kódů. Takto vznikla převážná většina změn v novém seznamu PRODCOM. Všechny nové kódy jsou zvoleny tak, aby odpovídaly existujícím celním kódům, pod kterými se výrobky převážejí přes hranice (kódům tzv. kombinované nomenklatury).

Nový seznam obsahuje i jiné změny

Koncem minulého roku projednal Eurostat s členskými státy celkem 116 návrhů změn, z nichž 71 předložilo DG GROW. Další změny byly z podnětu statistiků členských států. Ti na základě praxe identifikovali například nevyhovující jednotky nebo definice výrobků. Několik změn iniciovaly průmyslové svazy, které upozornily na změny v technologiích, takže některé kódy už neměly smysl. Řadu změn předložilo také Generální ředitelství EK pro energetiku, které požadovalo rozdělení některých kódů podle energetické náročnosti výrobků. Těmto návrhům však vyhověno nebylo, protože nově vzniklé kódy neodpovídají celní kombinované nomenklatuře. Ke sledování výrobků podle spotřeby energie bude muset v tomto případě hledat Evropská komise jiný zdroj.

Více informací na www.czso.cz

Statistiky