Poptávka po pracovní síle sice podniky stále nutí přidávat zaměstnancům na mzdách, avšak na druhé straně stojí hospodářské výsledky firem. Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2019 dosáhla i s odměnami hodnoty 34 105 Kč. Tento průměr však nepobírají takřka dvě třetiny zaměstnanců.
Z pohledu kumulativních údajů za první pololetí došlo ke zvýšení průměrné mzdy na 33 297 Kč, tedy k nominálnímu nárůstu o 7,3 %. Mzdové tempo je tak o dvě desetinky nižší, než bylo v loňském roce. Vzhledem ke stále stoupající inflaci (2,8 %) v reálném vyjádření pouze o 4,4 %.
Zároveň se již jen střídmě meziročně zvýšil přepočtený počet zaměstnanců o 0,6 %, tedy o 26,0 tis. Jako příznačný se jeví obrat trendu v počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, který začal mírně klesat (–0,4 %).
Vzhledem k tomu, že omezená domácí nabídka nedokázala pokrývat poptávku podniků po pracovní síle, došlo v Česku k výraznému zvýšení počtu pracujících cizinců ze zemí s vyšší nezaměstnaností a levnou pracovní silou, zejména z Ukrajiny.
Je třeba také připomenout změny ve věkové struktuře, které znamenají pokles počtu mladých pracujících osob a výrazný nárůst zaměstnaných ve věku přes 45 let včetně přírůstku u nejstarší kategorie 65 a více let.
Aktuální vývoj v odvětvích
Stejně jako vývoj počtu zaměstnanců i mzdový růst byl ve 2. čtvrtletí 2019 v jednotlivých odvětvích diferencovaný, třebaže se všude udržuje vysoko nad pěti procenty. Jedinou výjimkou je těžba a dobývání, kde se průměrná mzda dostala na 38 149 Kč, což byl meziroční nárůst jen o 4,2 %. Zároveň zde za rok ubylo 4,0 %, tj. 1,0 tis. přepočtených počtů zaměstnanců. Toto odvětví strádá již delší dobu.
Mzdovým vývojem, nikoli poprvé v historii, zamíchalo rozhodnutí vlády o diferencovaném zvyšování platových tarifů na začátku roku. Zejména pedagogičtí pracovníci dostali skokově vyšší tabulkové platy. Průměrná mzda ve vzdělávání se tak dostala na 33 639 Kč, což znamená meziroční zvýšení o 11,4 %. Přesto je stále pod celostátním průměrem.
Ve veřejné správě a obraně se změna projevila podstatně méně, meziroční nárůst byl podprůměrných 6,7 %. Poněkud lépe na tom byli zaměstnanci ve zdravotní a sociální péči, kde byl nárůst o 8,7 %.
Vývoj průměrných mezd, 1. Q 2000–2. Q 2019 (Kč)
V komerčním sektoru najdeme nejrychlejší tempo v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kde vzrostla průměrná mzda o 8,8 %, avšak zůstává na druhé nejnižší absolutní úrovni (22 654 Kč). Zde převládají agentury práce a bezpečnostní agentury a najdeme tu velký úbytek počtu zaměstnanců, početně 4,9 tis., což je relativně 2,4 %.
V peněžnictví a pojišťovnictví byla ukončena série podprůměrných indexů – s nárůstem o 8,5 % se průměrná mzda dostala na úroveň 63 852 Kč, což znamená s předstihem nejvyšší mzdovou úroveň mezi odvětvími. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti, kde se průměrná mzda zvýšila o 6,1 % na 57 795 Kč.
Odvětví ubytování, stravování a pohostinství stále zůstává na nejnižší průměrné úrovni (19 947 Kč), mzdy tu meziročně vzrostly o 7,1 %.
V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o slabých 5,8 % na 31 341 Kč. Zároveň tam najdeme největší početní přírůstek, když přibylo 10,4 tis. zaměstnanců (relativně 2,1 %).
V průmyslových odvětvích byl mzdový růst 6,4 %, přičemž nejlépe si vedlo zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi, kde mzda vzrostla o 7,4 % na 30 664 Kč. Dominantní zpracovatelský průmysl byl růstově slabší (6,5 %), dostal se na 34 364 Kč.
V zemědělství, lesnictví a rybářství vzrostly mzdy o 6,1 %, průměrná mzda stoupla na 26 285 Kč.
Ve 2. čtvrtletí 2019 byl vykázán nižší počet odpracovaných hodin než ve stejném období předcházejícího roku; také přesčasové práce meziročně značně ubylo a objem placené neodpracované doby se výrazně zvýšil, což má vliv na srovnání mzdových ukazatelů. V letošním i loňském 2. čtvrtletí tvořily jistou část výdělku mimořádné odměny zaměstnanců, jejich význam se meziročně změnil jen nepatrně.
Průměrné mzdy podle odvětví, 2009 a 2019 (první pololetí, Kč)
Desetiletý vývoj
Z hlediska dlouhodobého vývoje jsou mezi odvětvími jasní vítězové a poražení. Za deset let vzrostla celková průměrná mzda za první pololetí téměř o polovinu (48 %), ale v peněžnictví a pojišťovnictví pouze o 30 %. Její odstup od zbylých odvětví se tak výrazně snížil, třebaže stále zůstává nejlépe platícím odvětvím. Podobně ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu vzrostla mzda pouze o 31 %. V první půlce roku 2009 představovala 167 % celkového průměru a nyní jen 148 %. Stejně tak je na tom odvětví profesní, vědecké a technické činnosti s 31% nárůstem. Také toto odvětví má však stále vysoce nadprůměrnou úroveň.
Na druhé straně najdeme kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde se mzdy zvedly o 66 %, což toto odvětví přiblížilo k celkové průměrné mzdě (z 82 % průměru na 92 %). Dále je to ubytování, stravování a pohostinství, které sice zůstává nejhůře platícím odvětvím, ale mzdy se tu zvýšily o 61 %, a přiblížily se tak celkovému průměru z pouhých 54 na 59 %. Na třetím místě najdeme zdravotní a sociální péči, která se z původně podprůměrné hodnoty (97 %) vyhoupla nad průměr (106 %), neboť mzdy vzrostly také o 61 %.
Pro zvědavého čtenáře mohu doplnit, že v odvětví vzdělávání se mzdy zvedly o 49 %, tedy spíše kopírovaly vývoj celkové průměrné mzdy, a ve veřejné správě a obraně o 46 %.
