Nejvíce času na moři tráví čínské lodě

Lodě pod čínskou vlajkou strávily v roce 2016 lovením ryb kolem 17 mil. hodin. Druhé místo s pouhými 2 mil. prorybařených hodin obsadily lodě registrované na Tchaj-wanu, na dalších místech se umístila plavidla plující pod vlajkami Španělska, Itálie či Francie.

Experti analyzovali údaje o přibližně 70 tis. plavidlech z takzvaného Automatic Identification System (AIS) z let 2012 až 2016. Z pohybu lodí lze poznat, jak často rybáři lovili ryby i to, jaké typy sítí používali, neboť různé druhy lovu se dají uplatnit jen při určité rychlosti plavby. Systémem AIS jsou však zatím vybavené jen velké a střední lodě, na malých rybářských loďkách není. A také pochopitelně nejsou k dispozici údaje o těch lodích, které loví ryby nelegálně. Celkem bylo analyzováno více než 37 mil. hodin rybolovu. Za tu dobu lodě spotřebovaly 20 mld. kWh energie. Součet vzdáleností, kterou procestovaly (460 mil. km), odpovídá asi 600 cest ze Země na Měsíc a zpět.
Z dat vyplývá, že pro průmyslový rybolov jsou nejvíce využívané především oblasti severovýchodního Atlantiku a severozápadního Pacifiku, dále pak místa podél břehů Jižní Ameriky a západní Afriky. Bez ohledu na typ lovu je z interaktivní mapy, kterou zveřejnila organizace Global Fishing Watch, zřejmé, že nejaktivnější jsou rybáři kolem čínských a evropských břehů, v Tichém oceánu nebo v okolí Nového Zélandu. Jako místa, která se k rybolovu zatím využívají jen velice málo, lze označit například vody kolem Antarktidy nebo oblast mezi Kanárskými ostrovy, severoamerickou Floridou a jihoamerickou Guyanou.
V příštích letech se dá očekávat přesun čínského rybolovu z pobřežních vod na širé moře. Čína totiž u pobřeží bojuje s nadměrným rybařením, které způsobuje drastický úbytek ryb. Číňané se také potýkají s úbytkem sladkovodních ryb. To vedlo k zákazu sezónního lovu na Žluté řece a podobná opatření lze očekávat také na Perlové řece a také na Jang-c’-ťiang.

I ryby mají svůj hlas

Nejrozšířenější aktivitou je komerční rybolov pomocí mnoha návnad na jednom vlasci – takzvaný „longline fishing“. Tímto způsobem se loví například tuňáci, žraloci nebo marlíni a mečouni. Tento způsob rybolovu byl pozorován na 45 % lovných oblastí.
Globální rybářská flotila se podle dat OSN za posledních čtyřicet let zdvojnásobila. Počet rybářů vzrostl třikrát a obrovsky stouply profesní investice do lepších lodí, výkonnějších motorů a stále chytřejších loveckých technologií. Podle Světové banky vzrostla intenzita celosvětového rybolovu za posledních 40 let minimálně čtyřikrát, zatímco úlovek se za stejnou dobu zvětšil ani ne dvojnásobně, což by signalizovalo, že počet ryb klesá. A tak jako zpráva z jiného světa může znít, že v Malajsii jsou stále místa, kde rybáři loví ryby poněkud netradičně tradičním způsobem: podle sluchu. I ryby totiž mají svůj hlas. Více ZDE a ZDE.