Odchodem z Evropské unie přirozeně přestanou být statistické ukazatele popisující britskou ekonomiku součástí agregátů za celou Unii. S tím samozřejmě dojde i ke změně vah jednotlivých členských států v agregátech. Britské subjekty už nebudou figurovat jako protistrana v rámci vnitrounijního obchodu, finančních vztahů či ukazatelů pohybu obyvatelstva v rámci EU. Jde tudíž o zásadní změnu umocněnou faktem, že britská ekonomika je jednou z největších v Evropě. To lze ilustrovat výší HDP.
K unijnímu HDP loni Velká Británie přispěla plnými 15 %, což z ní činí druhou největší ekonomiku EU, s HDP větším, než jaký má osmnáct nejmenších členských států dohromady. Rozsah očekávaných změn v datech přirozeně již nyní vyvolal poptávku uživatelů po „po-brexitových“ datech. Eurostat tak v dubnu 2018 publikoval ve své databázi makroekonomické agregáty Evropské unie bez Velké Británie (s označením EU27_2019). Dostupné jsou přepočty nejžádanějších ekonomických indikátorů, jako je právě míra růstu HDP, ale i velikost populace či nezaměstnanost.
Brexit bude mít vliv na saldo obchodu se zeměmi EU
Významně se vystoupení Velké Británie z EU dotkne teritoriální struktury zahraničního obchodu a vztahů k zahraničí obecně. Vzájemné obchodní vztahy přestanou mít povahu vnitrounijního obchodu, a bilance obchodu s Velkou Británií tak nebude vstupovat do bilance ČR se státy EU. Pro konkrétní představu o rozsahu si připomeňme, že přebytek zahraničního obchodu se zbožím mezi ČR a Velkou Británií tvořil loni bezmála 17 % celkového obchodního přebytku ČR s EU. Pokud okolnosti vystoupení zásadně nezmění vzájemné obchodní vztahy, lze očekávat pokles vykazovaného přebytku obchodu se zeměmi EU a naopak snížení deficitu obchodu se zeměmi mimo EU.
Zajímavou konsekvenci bude mít brexit i na vykazování dat o zahraničním obchodu. Přestože nelze očekávat výrazný kvantitativní dopad na výsledné teritoriální ukazatele, statistické úřady se v oblasti sběru dat připravují na situaci, kdy zboží putující z či do Velké Británie opustí partnerskou zemi před vystoupením, ovšem bude dovezeno až v době, kdy již Velká Británie součástí Unie nebude. V takovém případě bude zboží považováno stále za intra-unijní obchod, neboť rozhodující bude stav v době odeslání zboží do zahraničí.
Dopady lze samozřejmě vysledovat i v dalších statistických oblastech, jako jsou například údaje o obyvatelstvu a migrační statistika. V publikovaných statistikách přirozeně nebudou občané Velké Británie nadále figurovat jako občané EU, s odpovídajícím dopadem na údaje o struktuře, resp. původu cizinců (EU a mimo EU) v České republice. V roce 2018 bylo registrováno 7 098 občanů Velké Británie žijících v České republice, 1 797 osob podnikajících a 4 204 zaměstnaných.
Komu připadne pozice největšího producenta ve stavebnictví?
Odchod Velké Británie změní také váhy ostatních členských států v agregátech EU. Tento dopad lze ilustrovat i na datech odvětvových statistik. Na celkové produkci stavebnictví v EU se Velká Británie podílela měrou největší (téměř jednou čtvrtinou). Pokud by se údaje za Velkou Británii nezapočítaly, na pozici největšího producenta by se v oblasti stavebnictví posunulo Německo. Podíl ČR na celkové stavební produkci EU by se zvýšil o 0,3 p. b. z 1,2 % na 1,5 %. V průmyslu, kde Británie zaujímá druhé místo, by podíl ČR stoupl o 0,3 p. b. na 2,3 %. Podíl Německa by se poté blížil již jedné třetině.
Bezprostřední „statistické“ dopady technické povahy budou přirozeně následovány ekonomickými vlivy, které vyplynou ze změny formálních vztahů s Velkou Británií. Zde je přirozeně jednou z klíčových otázek, zda brexit proběhne tzv. s dohodou, či bez dohody. V sázce je status občanů Velké Británie, ale i vznik překážek zahraničního obchodu. Možný vznik celních bariér se přirozeně může promítnout do intenzity vzájemného obchodu, podepsat se na cenovém vývoji obchodovaného zboží či na dynamice růstu HDP.