Drobečková navigace

Růst mezd pomalu zvolňuje

ilustrativní fotka

Český trh práce je již patrně za vrcholem cyklu. Růst mezd kulminoval a letošní čísla ta loňská nepřekonávají. Nezaměstnanost se dostala na počátku letošního roku na historické minimum a nemá dále kam klesnout. Počet volných pracovních míst stále přepisuje rekordy, ale jde o místa určená především pro nekvalifikované cizince.

Lidé si vydělávají on-line prací stále častěji

ilustrativní fotka

Způsoby řízení práce, hledání zaměstnanců i jejich hodnocení, které se vyvinuly na on-line platformách, se postupně přenášejí i do ostatních zaměstnání. Celý trh práce přechází na rychlejší, avšak hůře regulovatelné procesy, což přináší jak mnohé příležitosti, tak značná ohrožení. Z pohledu statistiky je stále obtížnější zachytit okrajové způsoby práce, ale i rozlišit pracovní dobu od odpočinku.

Nejrychleji rostly nejnižší mzdy

ilustrativní fotka

Český trh práce se v uplynulém období dostal na extrémní hodnoty takřka ve všech statistických ukazatelích. Kulminovala zaměstnanost i počet volných pracovních míst, naopak míra nezaměstnanosti se propadla na historický rekord dvou procent. Poptávka po pracovní síle nutila zaměstnavatele přidávat na výplatách.

Nepropásněte už žádné informace!

Odebírejte náš newsletter.

Kdo vydělal na rekonvalescenci ekonomiky?

ilustrativní fotka

Průměrné mzdy se v pětiletém období 2012–2017 zvýšily o 17,7 %, reálně (po očištění o vliv inflace) vzrostly o 11,6 %. Přehledy podle socioekonomických kategorií ukazují, že více si polepšili poddůstojníci, řemeslníci a prodavačky, naopak slabý růst najdeme u manažerů všech úrovní, ale také u zaměstnanců ve službách zákazníkům.

České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Ilustrační foto

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Kriminalita cizinců v Česku

Podíl cizinců v ČR se zvyšuje a překročil již pětiprocentní hranici. Mezi citlivá témata patří, zda cizinci s sebou nesou i riziko zvýšené kriminality. Oficiální statistiky naznačují, že v některých oblastech by ji mohli i snižovat.

Nejvíce se bojíme toho, co neznáme

Mgr. Marta Lopatková_Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Ph.D.

V druhé polovině minulého století tu byl jeden stát ze dvou velmi blízkých národů, od roku 1993 již dokonce jen jeden národnostně homogenní stát, ale v novém tisíciletí stále více narůstá podíl cizích státních občanů. Jaké hlavní přínosy či negativa mají cizinecké komunity pro českou společnost, se zamýšlejí socioložky Lenka Formánková a Marta Lopatková.

Mají vyšší vzdělání, ale pořád berou méně

ilustrativní fotka

Průměrné mzdy žen jsou dlouhodobě nižší než u mužů. V minulosti k této nerovnosti přispívalo i jejich nedostatečné vzdělání. Přestože si ženy svou kvalifikaci v posledních letech zvýšily, asymetrie ve výdělcích přetrvává.

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Mzdová nerovnost se snižuje

ilustrativní foto

V loňském roce došlo k výraznému nárůstu mezd u lidí s podprůměrnými mzdami. Naopak v manažerských platech byl růst jen střídmý.

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

ilustrativní fotka

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

Kolik vydělávají zaměstnanecké elity?

Ilustrační foto

Jen málo lidí by nechtělo brát plat manažera. Zní to pěkně, v realitě to ale mohou být částky velmi různorodé. Právě tak jako u specialistů.

2015: Mnoho pozitiv a sociální jistoty

Ilustrační foto

Na konci loňského roku dosáhla zaměstnanost rekordu. Míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň nejnižších hodnot v roce 2008.

Na trhu práce nejsou jen zaměstnanci

Mgr. Dalibor Holý

Toto banální prohlášení asi překvapí málokoho, přesto je třeba se jím zabývat v souvislosti se standardními statistickými ukazateli.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Volná pracovní místa nejsou pro každého

Mgr. Dalibor Holý

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

Mgr. Dalibor Holý

Od 1. čtvrtletí 2015 začal Český statistický úřad zveřejňovat vedle běžných měsíčních průměrů také hodinové mzdy.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Z východoevropských ekonomik je ČR nejdražší

Ilustrační foto

Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v EU 24,2 eur, v ČR 10 eur. V nejdražším finančním sektoru činil evropský průměr 41,2 eur, zatímco v pohostinství a ubytování dosáhl pouze 14,4 eur. Ještě větší rozdíly najdeme ve výsledcích posledního celoevropského šetření nákladů práce v třídění podle zemí a oblastí.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Ilustrativní obrázek

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

ilustrativní obrázek

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.

Zdravotní sestry dnes patří mezi „střední třídu“

ilustrativní obrázek

Do konce 80. let nebylo těžké popsat „průměrného Čecha“, dnes je to mnohem obtížnější. Nástrojem k definování „sociálních tříd“ by se mohla stát jednotná evropská Klasifikace socioekonomických skupin ESeG (European Socio-economic Groups).

Elektronizace vytlačuje práci z obchodu a služeb

ilustrativní fotka

Ekonomika a svět práce se v 21. století dramaticky proměňují. Popisovat svět statistickými indikátory z minulého století je stále méně přesné a přiléhavé. Nové ukazatele ale nejsou na obzoru. Jsme ve stadiu přechodu k nové realitě, její kontury však nejsou usazené.

Proč ženy berou méně

ilustrační foto

Běžnou výplatu, vyjádřenou mzdovým mediánem, mají ženy oproti mužům nižší o 15,5 %. Důvodem je menší počet odpracovaných a placených hodin a hůře odměňovaná zaměstnání. Jen velmi málo žen se vyskytuje na nejlépe placených řídících pozicích, a pokud ano, pak jsou jejich mzdy nižší než platy top manažerů – mužů.

Bez žen se ekonomika neobejde

Mgr. Dalibor Holý

O ženách a mužích na trhu práce koluje řada zvláštních mýtů. Jeden z nich například říká, že ženy jsou diskriminovány mužskými zaměstnavateli jen proto, že jsou ženy. Právě proto mají mít nižší mzdy a jsou více ohrožené nezaměstnaností.

Kvalita pracovních míst se zhoršuje

ilustrační foto

Počtům lidí bez práce se obecně věnuje velká pozornost. Přitom horším trendem než samotná nezaměstnanost je zhoršování kvality pracovních míst. Přestože se tento trend, tj. špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, týká nás všech, příliš se o něm nemluví.

Postihneme chování na trhu práce?

Ilustrační foto

Lednová pařížská schůzka zástupců statistických úřadů Francie, České republiky, Maďarska a Eurostatu přinesla komplexní návrh na vytvoření Evropské socio-ekonomické klasifikace (ESeG). Využije se při šetření osob i domácností.