Zásadním předpokladem dobrého hospodaření domácnosti je zapojení jejích členů na trhu práce. S tím souvisejí vyšší příjmová úroveň domácnosti a následně nižší riziko materiální deprivace. Tyto rizikové aspekty se v posledních pěti letech v ČR snižují.
Národní verzi evropského výběrového šetření Životní podmínky domácností každoročně provádí národní statistický úřad ve většině zemí Evropy.
Na veřejnosti se v nedávné době objevila zpráva, že až 40 % domácností v České republice balancuje na hranici chudoby. Údaje Českého statistického úřadu ale hovoří jinak. Pojďme si tuto problematiku vysvětlit.
Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?
V současném světě je potřeba znát, jak vývoj společnosti dopadá nejen na společnost jako celek, ale jak rovnoměrně jsou dopady ekonomického vývoje rozloženy, zda z tohoto vývoje čerpají všechny složky společnosti a nejen některé. Tomuto trendu se říká inkluzivní růst.
Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.
Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.
Nahrávání ...
