Demografie

Územní jednotky jsou velikostně velmi odlišné. Z pohledu počtu obyvatel je největší obcí hlavní město Praha s 1 294 513 obyvateli. Naopak nejmenší obcí je Vysoká Lhota v okrese Pelhřimov s pouhými 15 obyvateli.

Charakter českých lesů se mění, mírně se zvyšuje podíl listnatých dřevin. Nejvyšší objem těžby dřeva se přesunul do jiných regionů. V letech 2016 až 2017 se ho nejvíce vytěžilo v krajích Olomouckém a Moravskoslezském kvůli kůrovcové kalamitě.

Možnost volit přímo v zahraničí mají občané České republiky ve dvou druzích voleb. Kde a v jaké míře Češi tuto možnost využívají? A mohou výsledky ze zahraničí něco ovlivnit?

Zatímco vývoj počtu novorozenců od roku 2001 do roku 2017 kolísal, průměrný věk rodiček rostl bez přerušení každý rok. V roce 2001 činil průměrný věk maminek při narození dítěte 27,3 roku. V roce 2010 prolomil třicetiletou hranici a v roce 2017 dosáhl úrovně 30,7 roku. Ještě výraznější zvýšení se týkalo prvorodiček.

Přibližně jednu třetinu ročního objemu sňatků uzavřených obyvateli ČR tvoří svazky, v nichž minimálně jeden z novomanželů vstupuje do druhého či dalšího manželství. Sňatky ovdovělých se vyskytují jen zřídka.

Statistika posledních let vypovídá, že okolo 40 % osob, které se rozvedou, dříve či později vstoupí do dalšího manželství. Ve srovnání se situací před rokem 1989, kdy další sňatek uzavíralo i 60 % rozvedených, je to o poznání méně, avšak stejně jako v případě svobodných se intenzita sňatečnosti rozvedených po roce 2013 mírně zvyšuje.

Ve věkové skladbě obyvatelstva se odrážejí předchozí změny v úrovni porodnosti, úmrtnosti i zahraniční migrace. Česko se dlouhodobě řadí mezi země s regresivním typem věkové struktury, tedy s převahou postreprodukční složky obyvatelstva nad dětskou složkou. V roce 2017 pokračoval trend měnící se věkové struktury ve směru stárnutí populace.

Podíl cizinců na celkové populaci České republiky roste. V roce 2016 dosáhl 4,5 %, a v mezinárodním srovnání tak zařadil Česko na 19. místo v rámci zemí Evropské unie.

Úroveň úmrtnosti v České republice dlouhodobě klesá, což dokazuje téměř nepřetržitě rostoucí naděje dožití při narození i ve středním a vyšším věku. Přesto jsme za nejlepšími státy Evropské unie pozadu o čtyři až pět let.

V posledních dvou desetiletích se zlepšila úmrtnost mužů i žen všech rodinných stavů. Rozdíly v úrovni úmrtnosti osob jednotlivých rodinných stavů, vyjádřené nadějí dožití třicetiletých, však byly a jsou pořád poměrně výrazné. Větší jsou pak u mužů než u žen.

Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

V roce 2016 třetím rokem v řadě meziročně přibylo narozených dětí i uzavřených sňatků. Do manželství vstoupilo nejvíce obyvatel za posledních osm let, v případě narozených šlo o nejvyšší číslo za posledních šest let. Podíl dětí narozených mimo manželství však nadále rostl.

Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů. Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a hospodářského rozmachu. Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007.

Již v polovině 19. století měly kraje podobnou strukturu jako dnes. Po zrušení krajů v letech 1867–1868 se okresy a země staly základem administrativního členění státu, a to až do roku 1948.

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.