Ve věkové skladbě obyvatelstva se odrážejí předchozí změny v úrovni porodnosti, úmrtnosti i zahraniční migrace. Česko se dlouhodobě řadí mezi země s regresivním typem věkové struktury, tedy s převahou postreprodukční složky obyvatelstva nad dětskou složkou. V roce 2017 pokračoval trend měnící se věkové struktury ve směru stárnutí populace.
Podíl cizinců na celkové populaci České republiky roste. V roce 2016 dosáhl 4,5 %, a v mezinárodním srovnání tak zařadil Česko na 19. místo v rámci zemí Evropské unie.
Úroveň úmrtnosti v České republice dlouhodobě klesá, což dokazuje téměř nepřetržitě rostoucí naděje dožití při narození i ve středním a vyšším věku. Přesto jsme za nejlepšími státy Evropské unie pozadu o čtyři až pět let.
V posledních dvou desetiletích se zlepšila úmrtnost mužů i žen všech rodinných stavů. Rozdíly v úrovni úmrtnosti osob jednotlivých rodinných stavů, vyjádřené nadějí dožití třicetiletých, však byly a jsou pořád poměrně výrazné. Větší jsou pak u mužů než u žen.
Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.
V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.
Počty cizinců vzdělávajících se v ČR na některém z typů škol, včetně předškolních zařízení, za poslední desetileté období výrazně vzrostly. Největší nárůst byl zaznamenán na vysokých školách. Nejméně se zvýšily počty cizinců mezi studenty středních škol.
V Česku dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva. Neustále se přitom snižuje počet a podíl mladých osob. Pracovníci krajských správ ČSÚ shromáždili ucelený soubor statistických údajů o mladé generaci, a to i v územním detailu.
Kolik vysokoškoláků studuje v kraji svého trvalého bydliště? Z kterého kraje jich nejvíce vyjíždí? Odpovědi nejen na tyto otázky o studentech veřejných a soukromých vysokých škol lze nalézt v systému Sdružené informace matrik studentů, jehož provozovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Regionální rozdíly nalezneme ve většině zemí Evropské unie. Silné oblasti metropolí zpravidla dominují v socio-ekonomických i demografických statistikách nad ostatními evropskými regiony. Například v Praze je šestý nejvyšší HDP na obyvatele v EU.
V roce 2016 třetím rokem v řadě meziročně přibylo narozených dětí i uzavřených sňatků. Do manželství vstoupilo nejvíce obyvatel za posledních osm let, v případě narozených šlo o nejvyšší číslo za posledních šest let. Podíl dětí narozených mimo manželství však nadále rostl.
Prudký nástup informačních technologií a zejména internetu v posledních 20 letech přinesl i fenomén, který nazýváme digitální propastí. Jedná se o zvyšování rozdílů mezi lidmi s přístupem a bez přístupu na internet. Jednou ze skupin obyvatelstva, která je touto propastí nejvíce zasažena, jsou senioři. Jak využívají čeští senioři internet?
Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.
Až do poloviny 90. let minulého století počet porodů, při kterém přišly na svět dvě či více dětí, v podstatě kopíroval trend vývoje celkového počtu porodů. V letech 1995 až 1999 jich však výrazně přibylo a v roce 2010 jich bylo nejvíce. Od té doby jejich počet z důvodů změn legislativy zase klesá.
Přestože se ČR vejde do desítky států s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v EU, v období nedávné recese se nezaměstnanost ve věku 15–64 let vyšplhala až na 7,8 %. Ovšem další vývoj byl nad očekávání skvělý a míra nezaměstnanosti nás směle zařadila před státy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie. Může to mimo jiné být důsledek stárnutí populace a odchodů silných ročníků do důchodu?
V uplynutých 20 letech došlo v zázemí Prahy k dramatickému nárůstu počtu obyvatel. Ten se projevuje zvýšenými počty vyjíždějících, což má za následek změnu ve vytížení železniční i silniční infrastruktury.
Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů. Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a hospodářského rozmachu. Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007.
Již v polovině 19. století měly kraje podobnou strukturu jako dnes. Po zrušení krajů v letech 1867–1868 se okresy a země staly základem administrativního členění státu, a to až do roku 1948.
Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.
Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.
Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.
Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.
V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.
Česká republika se dnes řadí mezi země s dlouhodobě liberální potratovou legislativou a dostupnými moderními antikoncepčními prostředky. Přesto v letech 2003 až 2014 došlo ke změnám: snížil se počet umělých přerušení těhotenství, ale vzrostla intenzita samovolné potratovosti zejména díky vyššímu výskytu těhotenství žen ve starším věku.
Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.
Podle demografické statistiky polovina seniorů v České republice umírá na nemoci oběhové soustavy, téměř čtvrtina na novotvary. Nemoci dýchací soustavy jsou příčinou úmrtí 6,2 % seniorů a na vnější příčiny umírá 3,1 % seniorů. Mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly.
V roce 2014 bylo vdaných 53,3 % rodiček. Přitom ještě v roce 2001 to bylo 76,5 %. V revolučním roce 1989 bylo vdaných dokonce 92,1 % rodiček. Roste úroveň plodnosti svobodných žen.
Od roku 1960 se ve Středočeském kraji hodně změnilo. Stal se nejlidnatějším krajem, vzrostl v něm průměrný věk snoubenců, více manželství tu končí rozvodem. Plodnost žen ve věku mezi 35 a 39 lety je tu vyšší než u žen 20–24letých. Zlepšila se zde naděje dožití mužů i žen. Kraj se stal cílem imigrantů.
V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.
Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko nespojuje pouze geografická poloha, ale také společná historie. Výsledky posledního sčítání lidu, které se ve státech Visegrádské čtyřky (V4) stejně jako v celé EU uskutečnilo v roce 2011, ukázaly na některé demografické rozdíly.
Nahrávání ...
