Demografie

Začal schvalovací proces zákona o sčítání lidu, domů a bytů. Vláda schválila návrh tohoto předpisu na konci září a postoupila jej poslancům. Sčítání se uskuteční na jaře roku 2021. Formuláře bude možné vyplnit pohodlně odkudkoliv on-line. Výrazně se taky sníží počet otázek. Náklady na celý projekt ve srovnání s minulým sčítáním klesnou skoro o čtvrtinu.

První ucelenější sčítání lidu v našich zemích je spojeno se jménem císařovny Marie Terezie. Uskutečnilo se v roce 1754 a poprvé se konalo současně a jednotně na celém území soustátí. Rozsah informací i kvalita dat se začaly významně zvyšovat od roku 1869, kdy proběhlo první moderní sčítání lidu na našem území, vyznačující se dodržováním hlavních zásad vytyčených mezinárodními statistickými kongresy a na podkladě konkrétní zákonné normy.

V dobách, kdy se výstupy ze sčítání vydávaly pouze tištěné, zabraly v knihovně několik běžných metrů. Podoba výsledků byla z pohledu uživatele neměnná. S postupem digitalizace společnosti se struktura základních výsledků sčítání nezměnila, avšak uživatel si může díky veřejné databázi výstupy z posledního sčítání částečně uzpůsobovat podle svých představ.

Dvě prvorepubliková sčítání navazovala na cenzy z doby Rakousko-Uherska, ale nyní kladla velký důraz na objektivnější určení národnosti obyvatel. Cenzy prováděné v době komunistické totality přinesly rozšíření zjišťovaných otázek a při zpracování výsledků se začala poprvé používat výpočetní technika. S příchodem demokracie po roce 1989 dostali respondenti větší volnost při volbě odpovědí, byly zavedeny elektronické formuláře a postupně se redukoval počet otázek.

Jedním ze základních prvků svobodného demokratického zřízení jsou volby, jejichž prostřednictvím se občané zapojují do rozhodování o věcech veřejných. Míra zapojení občanů se od sametové revoluce měnila, jak dokládá vývoj ve volbách do zastupitelstev obcí. Ty se jako jediné konají již od začátku polistopadového období.

Jak se za posledních 30 let měnila obliba křestních jmen? Rodiče jsou při výběru jmen pro své syny konzervativní, více se projevuje dědění, u dcer jsou naopak kreativnější.

Na růstu počtu obyvatel ČR se již téměř dvě desetiletí podílí zejména saldo zahraniční migrace. V roce 2018 tvořila kladná bilance zahraničního stěhování 97 % celkového ročního přírůstku, zbylá 3 % připadala na rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých.

Vývoj objemu vnitřní migrace v ČR mezi roky 2005 až 2017 nevykazoval jasný trend a pohyboval se v rozmezí 214 tis. a 256 tis. Ve vnitřním stěhování mírně převažovaly ženy. Nejvíce si populačně pomohly obce ve Středočeském kraji, největší města jako Brno, Ostrava a Praha byla ztrátová

Na počátku roku 2018 žilo v Česku téměř 6,9 mil. obyvatel ve věku 15 až 64 let. Bylo to o půl milionu osob méně než v roce 2009. Tehdy byl jejich počet nejvyšší od konce druhé světové války. Výsledky projekce obyvatel ČSÚ předpovídají další snižování počtu obyvatel v tomto věku.

Mnohojazyčný demografický slovník definuje stárnutí populace jako zvyšování podílu starých osob v obyvatelstvu. Za hranici stáří se dnes zpravidla považuje věk 65 let.

Dramatické změny intenzity plodnosti, které byly typické pro období po roce 1989, by se již neměly opakovat. Předpokladem pro novou projekci obyvatelstva ČR je pokračování trendů z posledních let, byť s nižší intenzitou, a z dlouhodobého hlediska stabilnější vzorce reprodukčního chování obyvatel republiky.

V prosinci 2018 vydal ČSÚ Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice. Tento dokument má sloužit Ministerstvu práce a sociálních věcí jako podklad pro zpracování zprávy o stavu důchodového systému.

Početní velikost populace určuje porodnost, úmrtnost a bilance stěhování. Naplní-li se předpoklady těchto tří demografických procesů vložených do střední varianty nové projekce ČSÚ, bude počet obyvatel ČR růst nepřetržitě ještě dalších 11 let až do roku 2029.

Celkový počet obyvatel Prahy se mezi lety 2007 až 2017 zvýšil o téměř sedm procent. V absolutních číslech jde o navýšení o 82 tis. osob. Vliv na to mělo zejména přistěhování nejen Čechů, ale i cizinců.

Územní jednotky jsou velikostně velmi odlišné. Z pohledu počtu obyvatel je největší obcí hlavní město Praha s 1 294 513 obyvateli. Naopak nejmenší obcí je Vysoká Lhota v okrese Pelhřimov s pouhými 15 obyvateli.

Charakter českých lesů se mění, mírně se zvyšuje podíl listnatých dřevin. Nejvyšší objem těžby dřeva se přesunul do jiných regionů. V letech 2016 až 2017 se ho nejvíce vytěžilo v krajích Olomouckém a Moravskoslezském kvůli kůrovcové kalamitě.

Možnost volit přímo v zahraničí mají občané České republiky ve dvou druzích voleb. Kde a v jaké míře Češi tuto možnost využívají? A mohou výsledky ze zahraničí něco ovlivnit?

Zatímco vývoj počtu novorozenců od roku 2001 do roku 2017 kolísal, průměrný věk rodiček rostl bez přerušení každý rok. V roce 2001 činil průměrný věk maminek při narození dítěte 27,3 roku. V roce 2010 prolomil třicetiletou hranici a v roce 2017 dosáhl úrovně 30,7 roku. Ještě výraznější zvýšení se týkalo prvorodiček.

Přibližně jednu třetinu ročního objemu sňatků uzavřených obyvateli ČR tvoří svazky, v nichž minimálně jeden z novomanželů vstupuje do druhého či dalšího manželství. Sňatky ovdovělých se vyskytují jen zřídka.

Statistika posledních let vypovídá, že okolo 40 % osob, které se rozvedou, dříve či později vstoupí do dalšího manželství. Ve srovnání se situací před rokem 1989, kdy další sňatek uzavíralo i 60 % rozvedených, je to o poznání méně, avšak stejně jako v případě svobodných se intenzita sňatečnosti rozvedených po roce 2013 mírně zvyšuje.

Ve věkové skladbě obyvatelstva se odrážejí předchozí změny v úrovni porodnosti, úmrtnosti i zahraniční migrace. Česko se dlouhodobě řadí mezi země s regresivním typem věkové struktury, tedy s převahou postreprodukční složky obyvatelstva nad dětskou složkou. V roce 2017 pokračoval trend měnící se věkové struktury ve směru stárnutí populace.

Podíl cizinců na celkové populaci České republiky roste. V roce 2016 dosáhl 4,5 %, a v mezinárodním srovnání tak zařadil Česko na 19. místo v rámci zemí Evropské unie.

Úroveň úmrtnosti v České republice dlouhodobě klesá, což dokazuje téměř nepřetržitě rostoucí naděje dožití při narození i ve středním a vyšším věku. Přesto jsme za nejlepšími státy Evropské unie pozadu o čtyři až pět let.

V posledních dvou desetiletích se zlepšila úmrtnost mužů i žen všech rodinných stavů. Rozdíly v úrovni úmrtnosti osob jednotlivých rodinných stavů, vyjádřené nadějí dožití třicetiletých, však byly a jsou pořád poměrně výrazné. Větší jsou pak u mužů než u žen.

Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.