Drobečková navigace

Makroekonomika

Vstup Česka do Unie byl pro další vývoj ekonomiky klíčový

ilustrativní fotka

Načasování vstupu České republiky do Evropské unie se krylo s obdobím hospodářského růstu. Otevřením společného trhu tak získala ekonomika další impuls. Uvolnění společného evropského trhu umožnilo rozvoj exportně zaměřeného průmyslu ČR. Příspěvek bilance zahraničního obchodu byl hlavním faktorem mimořádného růstu HDP v letech 2004–2006.

Odstranění obchodních bariér české ekonomice pomohlo

Ilustrační foto

Vstup ČR do EU v roce 2004 přinesl řadu změn. Nejvýznamnější byla integrace české ekonomiky do jednotného vnitřního trhu Unie. Odstranění bariér zahraničního obchodu pozitivně ovlivnilo intenzitu obchodních směn a ekonomickou spolupráci členských zemí.

Dva pohledy na výdaje na zdraví

ilustrativní obrázek

Statistika nabízí plejádu ukazatelů, za nimiž stojí rozsáhlá metodika. Orientace ve statistických ukazatelích, natož v jejich metodice, je pro uživatele často velmi obtížná. Obzvláště pokud vyprávějí odlišný příběh, ale první dojem naznačuje, že vypovídají o jednom ekonomickém jevu. Podívejme se dnes na jednu z těchto oblastí, kterou jsou široce diskutované výdaje na zdravotnictví.

Nepropásněte už žádné informace!

Odebírejte náš newsletter.

Výnosy dluhopisů v EU rostou

ilustrační foto

Průměrná úroková sazba na dluhopisech s desetiletou splatností v ČR loni vzrostla nejvíce v Evropské unii.

Rušení bankovních poplatků je jen hra s čísly

ilustrativní fotka

Kvůli konkurenci nízkonákladových bank snižují či úplně ruší banky i záložny některé poplatky. Věřitelé na tom však nevydělávají. Za prostředky uložené na svých bankovních účtech dostávají nižší úrok, nepřímo tak hradí oficiálně zrušený poplatek.

Obchod se zbožím a službami v EU28

ilustrační fotografie

U některých zemí EU dosahuje podíl bilance obchodu se zbožím a službami na hrubém domácím produktu i desítek procent. Většina zemí dosáhla obchodního přebytku.

Vloni se inflace pohybovala kolem dvou procent

ilustrativní fotka

Průměrná míra inflace v loňském roce 2018 dosáhla 2,1 %. To bylo o 0,4 procentního bodu méně než v roce 2017. V mezinárodním porovnání se ceny v České republice, okolních zemích a Evropské unii vyvíjely obdobným způsobem.

Otevřenost trhů se projevuje i na cenovém vývoji

ilustrativní foto

Ceny výrobců v Evropské unii měly loni poměrně solidní růst. Vývoj v jednotlivých zemích EU většinou podléhal společným trendům.

Otevřenost české ekonomiky aneb jak interpretovat ekonomická data

Ilustrační foto

V terminologii ekonomů je Česká republika malou otevřenou ekonomikou. Její ekonomický vývoj je tak do značné míry závislý na vývoji na zahraničních trzích.

Mezinárodní srovnání makroekonomických ukazatelů

ilustrativní fotka

Porovnávání makroekonomických ukazatelů mezi zeměmi bývá velmi často předmětem ekonomických analýz. Tato srovnání narážejí na některé překážky, jako jsou rozdílné měny a cenové hladiny v jednotlivých státech.

Nárůst cen nemovitostí v ČR je stále jeden z nejvyšších v EU

ilustrativní fotka

Od roku 2013 index cen nemovitostí v Evropské unii rostl. V České republice se za tu dobu zvýšil o dvě pětiny.

Růst spotřeby domácností se zmírnil

ilustrativní fotka

Ekonomický vývoj ve 3. čtvrtletí 2018 potvrdil zpomalení meziročního růstu HDP. Domácnosti, které byly jedním z hlavních tahounů hospodářského růstu, více vydaly na spotřebu a investice. Míra úspor v roce 2017 i 2018 však byla nižší než v předcházejících letech.

Daňové zatížení Česka je v EU podprůměrné

ilustrativní fotka

Poslední údaje o daňovém zatížení členských zemí Evropské unie publikoval Eurostat vloni koncem listopadu. Z údajů za rok 2017 vyplynulo, že nejvyšší daňové zatížení bylo ve Francii (48,4 %), nejnižší pak v Irsku (23,5 %). Česko se s 35,4 % řadí pod průměr.

Hospodářský růst navýšil objem remitencí

ilustrativní fotka

Rostoucí počet zahraničních pracovníků zvyšuje objem peněz, které tito lidé posílají domů. Také Češi využívají otevřený evropský pracovní trh. Remitence plynoucí k nám tak od roku 2008 nepřetržitě rostou.

Produkce neziskového sektoru se zvýšila

ilustrativní fotka

V roce 2016 působilo v České republice celkem 137 594 neziskových institucí. Oproti roku 2015 jejich počet vzrostl o 3,5 %. Ze satelitního účtu neziskových institucí vyplývá, že téměř dvě třetiny tvořily spolky.

Česko-slovenské čtvrtstoletí makroekonomickým pohledem

ilustrativní fotka

Srovnávat vývoj České republiky a Slovenské republiky je zajímavé z řady důvodů. Ještě před čtvrtstoletím oba státy tvořily jednu federativní republiku, 1. ledna 1993 se však vydaly politicky každý svou cestou.

Investují už všechny sektory

Ilustrační foto

I když byl ve 2. čtvrtletí 2018 meziroční přírůstek HDP nižší než v roce 2017, česká ekonomika stále roste. Růst podporuje jak spotřeba domácností i vlády, tak zahraniční poptávka a investiční aktivita. Příslib budoucí prosperity pak přinášejí kapitálové výdaje.

Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2018 zpomalil. Podobně jako vloni však přetrval vysoký růst výdajů domácností, mzdová tempa akcelerovala. Podniky stále naléhavěji pociťovaly nedostatek pracovní síly, což limitovalo jejich růst. Výsledkem bylo mimo jiné posílení investiční aktivity do ICT, strojů a zařízení.

Ekonomové se bez národního účetnictví neobejdou

Zprávy o vývoji hrubého domácího produktu nelze ve veřejném prostoru přehlédnout. Nejnovější údaj o růstu (či poklesu) ekonomické aktivity je jednou z nejsledovanějších ekonomických informací.

OSVČ v národních účtech

V roce 2017 přispěli sebezaměstnaní svou činností téměř 12 % k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Nejvíce to bylo ve službách a vybraných činnostech ve stavebnictví.

Hospodářský růst mírně zpomalil

Evropským zemím se ekonomicky daří. Česko se stále drží mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami. Rychlejší tempo meziročního růstu se tradičně soustředí do zemí, které vstoupily do EU později a dohánějí úroveň západní části Unie.

Chudí nejsme, ale rádi si zahřešíme

ilustrativní fotka

Češi rádi jedí a dost kouří. Proto jsou podle indexu tělesné hmotnosti a počtu kuřáků nad evropským průměrem. Jak si na tom stojí v rámci Evropské unie, se můžete dočíst v analýze, která vychází z publikace Česká republika v mezinárodním srovnání.

Sociální výdaje rostou

ilustrativní fotka

Podíl výdajů vládního sektoru na HDP v Evropské unii i Česku v roce 2016 klesl.

Dluhy straší Evropu

ilustrativní fotka

Statistika umí nejen potěšit, ale i vystrašit. Stav a vývoj zadlužení evropských zemí patřily v poslední dekádě k těm údajům, které veřejnost spíše děsily.

Evropské domácnosti snižují své závazky

ilustrativní fotka

Aktiva českých domácností mají v nadprůměrné míře podobu hotovosti a vkladů. V únoru Eurostat zveřejnil podrobné údaje o finanční rozvaze jednotlivých sektorů evropské ekonomiky za rok 2016. V následujícím textu se zaměříme na domácnosti.

Zadluženost přijetí eura nebrání

ilustrativní fotka

Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.

Obchod Česka s Jižní Koreou

Ilustrační foto

Korejská republika patří mezi významné mimoevropské obchodní partnery naší země. Její pozice se mezi obchodními partnery stabilně zvyšovala, přičemž v roce 2017 se stala 15. nejvýznamnějším obchodním partnerem z hlediska výše obratu.

Nejmenší dluh má Estonsko, největší Řecko

ilustrativní fotka

Většina zemí Evropské unie dlouhodobě nedodržuje maastrichtské kritérium. Jde o to, že hrubý konsolidovaný dluh k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Tuto hranici v roce 2008 překročilo devět a v roce 2016 dokonce 16 členských států.

Dluhy na export

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.

Co ovlivňuje, za kolik koupíme brambory

ilustrativní fotka

V říjnu 2017 zemědělská cena za jeden kilogram konzumních brambor dosáhla průměrné hodnoty 4,30 Kč. V porovnání se stejným měsícem minulého roku cena mírně vzrostla, a to o 4,4 %, avšak v porovnání s říjnem roku 2015 poklesla o 25 %. K výraznějšímu nárůstu cen konzumních brambor v roce 2017 došlo v červnu a následně v červenci, kdy se cena vyšplhala až k hodnotě 6,78 Kč/kg.