Drobečková navigace

Názory

Jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí za posledních 25 let?

ilusrtativní obrázek

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. Přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští desetkrát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

Hranice není překážkou

ilustrativní fotka

Lidé střední a starší generace při přejezdu česko-slovenské hranice nemívají ten leckdy vzrušující pocit, že jsou v cizině. Narodili se jako Čechoslováci, vyrostli na československých televizních pořadech a i zarytí monogloti s českým občanstvím nemají problém se na Slovensku domluvit. Silná připomínka „ciziny“ přijde až při placení ve slovenských obchodech či restauracích, neboť československá koruna zanikla měnovou odlukou 8. února 1993, tedy zhruba měsíc po rozdělení ČSFR.

Bez administrativních zdrojů dat už statistiku dělat nejde

ilustrativní obrázek

V roce 2019 se uskuteční 91 statistických zjišťování. ČSÚ dále využije více než sto administrativních zdrojů dat. Omezování vlastního výkaznictví zvyšuje závislost ČSÚ na dostupnosti a kvalitě administrativních zdrojů, což vyžaduje rozvoj a upevnění partnerských vztahů s poskytovateli příslušných dat.

Nepropásněte už žádné informace!

Odebírejte náš newsletter.

Jak se máme po rozdělení ČSFR?

ilustrativní fotka

Velmi dobře, zní odpověď analytičky Heleny Horské, pokud by prý použila stupnici hodnocení ze školních lavic. Úroveň obou zemí se citelně zvýšila, na Slovensku se dokonce téměř zdvojnásobila. Nicméně obě ekonomiky čelí novým výzvám, a to včetně vypořádání se se závislostí na automobilovém průmyslu a zahraničním kapitálu.

Jsme dostatečně finančně gramotní?

ilustrativní obrázek

Dluhy jsou výrazným faktorem v sociálním vyloučení. V Česku je zhruba milion lidí v exekuci. V praxi to znamená, že asi tři miliony osob mají problémy kvůli nesplaceným půjčkám, které si vzal někdo z rodiny.

Bez spolupráce respondentů s tazateli by to nešlo

ilustrativní fotka

Výběrové šetření Životní podmínky se v České republice realizuje každoročně již od roku 2005.

Růst trvá už čtyři roky

Ing. Pavel Vančura

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení roste nepřetržitě již 16 čtvrtletí v řadě. Poslední meziroční pokles byl zaznamenán v 1. čtvrtletí roku 2014.

Potřebujeme pracující cizince?

ilustrativní fotka

Z březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že oproti loňskému roku klesl o šest procentních bodů na 58 % počet Čechů, kteří stále vnímají nově příchozí cizince jako problém. Co si myslí o přínosu cizinců v naší společnosti odborníci?

S růstem ekonomické úrovně stoupá míra zadlužení

ilustrativní fotka

Tématem březnového vydání jsou dluhy. Redakce časopisu Statistika&My oslovila analytiky a zeptala se jich, co si myslejí o životě na dluh.

Statistiku úmrtnosti tvoří dva pilíře

Mgr. Terezie Štyglerová

Prvním pilířem jsou údaje ze statistických hlášení o úmrtí (Obyv 3–12). Za každého zemřelého vyplňují hlášení matriční úřady a zasílají ho kvůli statistice zemřelých ČSÚ. Podkladem je část listu o prohlídce zemřelého (LPZ) určená pro matriku.

Ohlédnutí za juniory

Na krajských správách Českého statistického úřadu se v analytické a publikační činnosti již řadu let každoročně věnujeme jednomu společnému tématu, například udržitelnému rozvoji, venkovu, lidským zdrojům, demografickému vývoji nebo seniorům.

ČSÚ přinese aktuální údaje o dalším vzdělávání

Mgr. Božena Půbalová

O statistice vzdělávání se ČSÚ dělí zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zatímco MŠMT se věnuje statistikám školství, ČSÚ se zaměřuje především na statistiky dosaženého vzdělání populace a statistiky dalšího vzdělávání (takového, kterého se lidé účastní v pozdějším než obvyklém školním věku).

Statistika stavebnictví veřejnost zajímá

Ing. Petra Cuřínová

Základním ukazatelem statistiky stavebnictví je index stavební produkce. ČSÚ ho aproximuje vývojem stavebních prací „ZSV“ a zveřejňuje pouze v indexové podobě. Svým pojetím se blíží přidané hodnotě. Slouží především k určení celkové dynamiky odvětví, neboť vychází ze stálých cen.

Šetření Životní podmínky domácností

Ing. Michaela Brázdilová

Národní verzi evropského výběrového šetření Životní podmínky domácností každoročně provádí národní statistický úřad ve většině zemí Evropy.

Big data v cestovním ruchu

Ing. Ondřej Vozár

Narůstající počet elektronických zařízení vytváří velký objem dat. Jejich charakteristickými rysy jsou objem, rychlost a různorodost. Kromě komerčního využití jsou tato tzv. big data zajímavá i pro oficiální statistiku.

Stáří je stále delší část života

Mgr. Helena Chodounská

Stáří chápané jako životní etapa má různé definice a lze na něj pohlížet různými způsoby. Ve většině vyspělých zemí se za počátek kalendářního stáří považuje věk 65 let. Vzhledem k postupně se zvyšující střední délce života narůstá počet roků, které lidé prožijí právě v tomto období. Stáří se tak stává stále delší a významnější částí života.

Neziskové instituce v makroekonomice

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Neziskové instituce hrají v chodu společnosti významnou roli, kterou ovšem statistika národních účtů ne plně doceňuje. Důvody jsou především metodické.

Budoucnost statistiky spotřeb energií

Ing. Radek Matějka

Poslední podrobné šetření spotřeby paliv a energií v domácnostech se uskutečnilo v roce 2004 a od té doby došlo ve spotřebě domácností k řadě strukturálních změn.

Zůstane průmysl motorem růstu hospodářství?

Ing. Josef Vlášek

Zpomalování růstu průmyslové produkce ve 2. pololetí roku 2016 nastoluje otázky, jak si povede průmysl v letošním roce.

Stavební konjunktura v nedohlednu?

Ing. Josef Vlášek

Stavební produkce v České republice v prvních osmi měsících letošního roku poklesla. Ve srovnání se stejným obdobím roku uplynulého to bylo o více než deset procent.

Dovolené hýbou průmyslem

Ing. Jan Ernest

Smyslem krátkodobých statistik vydávaných zpravidla v měsíční frekvenci je poskytnout informace o aktuálním trendu a popřípadě indikovat jeho změnu.

Co ukazují územní detaily

RNDr. Petr Dědič

Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.

Příjmová nerovnost v České republice

Ing. Michaela Brázdilová

V současném světě je potřeba znát, jak vývoj společnosti dopadá nejen na společnost jako celek, ale jak rovnoměrně jsou dopady ekonomického vývoje rozloženy, zda z tohoto vývoje čerpají všechny složky společnosti a nejen některé. Tomuto trendu se říká inkluzivní růst.

Otázka intervencí ČNB

Ing. Jaroslav Sixta, Ph.D.

Na základě kterých údajů se Česká národní banka (ČNB) v roce 2013 rozhodovala zahájit kurzové intervence? Co tehdy brala v potaz a jaký byl tehdejší stav ekonomiky z pohledu dat ČSÚ?

Výroba a zaměstnanost jako spojité nádoby

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hrubý domácí produkt a zaměstnanost jsou považovány za spojité nádoby – pohybují se stejným směrem.

Nepotravinářské zboží šlo na odbyt

Ing. Marie Boušková

Informace ČSÚ o vývoji tržeb maloobchodních podniků patří mezi první informace o situaci v ekonomice. Na to, kolik a kdy se určitý druh zboží prodá, působí také další faktory – počasí, vývoj cen, marketingová politika obchodníků a další. Začátek letošního roku byl z tohoto pohledu výjimečný.

Chtělo by to zlatou střední cestu

Jaroslav Novák

Dlouhodobá nestálost systému nemocenského pojištění, který se pohybuje mezi „štědrou rukou“ a „přivřeným měšcem“ působí všestranné škody.

Bytová otázka stále aktuální

Ing. Josef Vlášek

Poslední Sčítání lidu v roce 2011 vyčíslilo počet neobydlených bytů na více než 650 tis. I když toto číslo očistíme o byty používané k rekreaci, stále v České republice zůstávají statisíce neobydlených bytů.

Vzdělávání žáků se speciálními potřebami

RNDr. Michaela Kleňhová

Statistika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být výrazně ovlivněna změnami v systému či vzdělávací politice. Pokud má být oporou pro politická rozhodnutí, je nutné využívat údaje porovnatelné a interpretovat je ve vzájemných souvislostech.

ČSÚ na poli prostorových dat

Ing. Zdeňka Udržalová

Za rozvoj agendy statistického územního registru v uplynulých letech vděčíme zejména pokroku v internetových technologiích. Dále pak rozvoji národní geoinformační infrastruktury, partnerství ve veřejné a profesní sféře a v neposlední řadě i příležitostem, jichž se nám, coby Úřadu, dostává na národní a mezinárodní scéně.