O složitém jednoduše

Když se vám v práci nebo podnikání dobře daří a vyděláváte více a více, můžete nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. Je to však názor založený pouze na vaší (omezené) zkušenosti jedné oblasti ekonomického života. Co když se všechny ostatní oblasti hospodářství utápějí v problémech a ve skutečnosti ekonomika padá? Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že takové závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Možnost mezinárodního srovnání je lákadlo, kterému občas neodolá ani ten nejzarytější statistický nedůvěřivec. Kdo by nechtěl vědět, jestli je na tom (alespoň v průměru) lépe, nebo hůře než soused?

Všude kolem nás krouží čísla. Na internetu, v televizi, všude. Lidé se ve snaze dodat svému názoru váhu a objektivitu snaží podložit svá tvrzení (jakýmkoliv) číslem.

Termíny „podíl“ a „poměr“ se občas mylně zaměňují. Přispívá k tomu zřejmě to, že matematicky k oběma ukazatelům dojdeme stejnou operací, tj. dělením. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se správně používají?

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let.

Svět kolem nás se mění a na to musí reagovat i statistická praxe. To není nic nového. Vznikají nové ukazatele, které popisují jevy, jež dosud neexistovaly.

Mnoho ukazatelů ekonomické statistiky bývá očištěno od kalendářních vlivů a sezónnosti, případně od nestejného počtu pracovních dnů a sezónnosti.

Liniové grafy (jinak také spojnicové nebo čárové) jsou jedním z nejlepších způsobů, jak zobrazit trend vývoje časové řady zkoumaného ukazatele. Jejich využití je širší, nejen v časových řadách, ale v běžné hospodářské či sociální statistice se setkáváme s chybami hlavně u nich.

Dobrý obrázek dokáže často vyjádřit více než obsáhlý popis. To platí jak o fotografii, tak o grafu. Vnímáme je totiž intuitivně a všímáme si jich dřív, než začneme (pokud vůbec) číst text.

K mylné interpretaci statistických ukazatelů nebo nepochopení jejich významu dochází mnohdy pouze vinou nevyjasněné terminologie. Znáte to, jeden mluví o voze a druhý o koze… A přitom by úplně stačilo nejprve si vyjasnit pojmy. Vezměme například „odhad“, „predikci“ a „měření“. Někdy se zaměňuje „odhad“ a „měření“, jindy zase „odhad“ a „predikce“. Není se co divit, že pak dochází ke zmatkům.

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Adekvační problém je pojmem, který málokdo z nás slyšel, a přesto jsme okolo něj už kroužili v mnoha našich článcích. Oč se tedy jedná?

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

O tom, že průměrná mzda neznamená, že polovina lidí bere podprůměrnou mzdu a polovina nadprůměrnou, jsme hovořili již dříve.

V minulém vydání časopisu Statistika&My jsme se věnovali rozdílu mezi reálným a nominálním vývojem. Spolu s ním souvisí i pojmy řetězení a srovnatelné ceny referenčního roku.

Co je to statistika? Když potlačíme hluboce zakořeněné nutkání začít zpívat nesmrtelné písně z pohádky Princové jsou na draka, je asi pro většinu lidí „statistika“ pouze synonymem pro jakékoliv „číslo“. To by však bylo až příliš jednoduché.

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

V prvních dnech nového roku jsou vždy zveřejňovány informace o tom, jak si vedl státní rozpočet v uplynulém roce. Je vydána zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výsledné saldo rozpočtu za předchozí rok. Tyto velmi včasné údaje vypovídají o tom, kolik stát (státní rozpočet) vybral a zaplatil v období od 1. ledna do 31. prosince, ovšem bez ohledu na to, k jakému období se tyto platby vztahovaly.

Když hovoříme o počtu zaměstnanců, obvykle se objevují dva ukazatele: evidenční počet zaměstnanců buď ve fyzických osobách, anebo v přepočtených počtech (často pod zkratkou FTE).

Lidé se v průběhu roku chovají různě. V létě je teplo, v zimě je zima a v prosinci jsou Vánoce. A to všechno pochopitelně ovlivňuje lidské životy a odráží se ve statistických ukazatelích stejně jako různý počet pracovních dní v daném období.